Erika Lori – gemoložka, obchodnice s diamanty

26.02.2017 23:03 | Eva Procházková

„Věřím v sílu a energii diamantů,“ říká žena, která se jako jediná u nás věnuje byznysu s těmito nádhernými drahokamy. Vystudovala vysoce prestižní Gemologický institut při Diamantové burze v izraelském Ramat Ganu, byla první cizinkou, které to po velmi složitých jednáních bylo umožněno. Ve svém Diamond Clubu diamanty prodává, certifikuje, vkládá do šperků. Zúčastnila se šperkařských školení v nejzvučnějších klenotnických domech, jako žena dokáže lépe než muži klenotníci pracovat s nejjemnějšími detaily. Baví ji vytvářet osobní šperky, které se stávají součástí svého nositele.

Jaké vlastnosti by měl mít obchodník s diamanty, aby uspěl na trhu?

Především trpělivost a odvahu. Trpělivost ve vztahu k zákazníkům, kteří mají díky různým filmům či románům zkreslené představy. A odvahu? Pořád se o něco bojíte, stále musíte být ve střehu. Moji obchodní partneři tvrdí, že odvahu mám. Ale hlavně mám opravdu vášeň pro drahé kameny.

Mířila jste k podobnému zaměření už od dětství?

Bavilo mě sbírat minerály, zúčastňovala jsem se biologických olympiád. Jezdila jsem po Čechách a hledala místa, kde by se daly najít zajímavé krystaly. Táta měl pro mé zájmy pochopení, jezdíval se mnou a pomáhal mi „ťukat kladívkem“ do skal. Nikdy mě ale nenapadlo, že se tím budu zabývat jako svým zaměstnáním. Měla jsem jiné plány. Zajímá mě výtvarné umění, chtěla jsem vystudovat design na UMPRUM. Nevzali mě, a tak jsem musela zamířit jinam.

Pak už přišly diamanty?

Díky mým dobrým znalostem angličtiny, které jsem získala na ročním studijním pobytu v Americe, jsem byla přijata jako sekretářka do firmy Klenoty Aurum, kde jsem dálkově vystudovala personalistiku a sociální vědy a brzy se dostala na pozici marketingové ředitelky. Chtěla jsem porozumět tomu, s čím naše firma vlastně pracuje. Vedení firmy mi umožnilo dostat se na diamantovou burzu do Izraele. Tenkrát to bylo dost obtížné, stala jsem se první zahraniční studentkou, burza byla hodně uzavřená. Musela jsem mít různá doporučení, projít velmi náročnými psychotesty, bezpečnostním ověřováním.

Jak náročné bylo studium?

Hodně náročné. Probíhalo v angličtině, zkoušeli mě důkladně a zvlášť. Ověřovali na mně, jak přistupovat k zahraničním studentům. Po budově, kde se volně obchoduje s diamanty, jsem se směla pohybovat jen s doprovodem. Místo očekávaného studia teorie a knih jsem od neděle do pátku, vždy od 8 do 16 hodin, seděla a měřila, vážila, pozorovala drahokamy. Bylo důležité vše zautomatizovat, aby ani ve stresu člověk nezačal zmatkovat. V našem oboru je každá chybička velmi drahá. Na závěr intenzivního půlročního studia jsem musela ocertifikovat deset kamenů bez jediné chybičky.

Máte tam dodnes kontakty?

Velkou výhodou mého studia v Izraeli bylo i navázání obchodních kontaktů, které využívám dodnes. Nejen s některými spolužáky, ale v kontaktu jsem i s hlavním gemologem institutu, kdykoliv mám problém nebo potřebuju poradit, mohu s ním konzultovat.

Po návratu z Izraele jste začala obchodovat?

Měla jsem razítko mezinárodně certifikovaného gemologa, diplom, kontakty – a velkolepé plány, které se velmi rychle ukázaly jako naivní. Musela jsem začít úplně od píky a velmi skromně. Prodávala jsem diamanty známým, díky svým dodavatelským vazbám jsem mohla nabízet a rychle dodávat. Byla jsem ještě na mateřské, nikdo mě netlačil, rozjezd byl pomalý a plynulý. Vydělané peníze jsem mohla investovat zpátky do firmy, věnovala jsem se dítěti a ve volném čase byznysu.

Jak dlouho už „jedete naplno“?

V roce 2009 jsem si otevřela kancelář a v roce 2013 maloobchod. Protože zákazníci si přejí nejen samotné diamanty, ale i šperky, přidala jsem i šperkařský servis. Jestli si pamatuju na svého prvního zákazníka? Velmi dobře, dodnes s ním spolupracuji. Byla jsem mu vděčná, že mi projevil důvěru. Dodal mi sebevědomí a vnuknul myšlenku, že se tím opravdu mohu uživit.

Také diamanty vykupujete?

S tím pomalu přestávám. Lidé totiž často myslí, jakou mají doma vzácnost, a já jsem pak poslem špatných zpráv. Na trh se dostávají syntetické diamanty, od přírodních velmi složitě rozpoznatelné a je obtížné pak vysvětlovat, že se jedná o nekvalitní diamant se značně nižší cenou, než majitelé doufali. Musím jim ukazovat, co není v pořádku, co kámen nesplňuje, certifikace je psychicky velmi náročná. Já sama oficiálně nakupuju diamanty prostřednictvím členů diamantové burzy v Izraeli a Antverpách prostřednictvím bezpečnostní služby. Nejméně třikrát do roka jezdím do Izraele osobně.

Jaký je váš vztah ke šperkům?

Chvíli mi trvalo, než jsem si k nim našla cestu. Měla jsem pocit, že prodávám „lidskou marnost“. Postupně mi došlo, jakou mají nezastupitelnou roli v civilizovaném životě. Čím jiným než šperky lze vyjádřit svou lásku – partnerskou, mateřskou. Nejsou nezbytně nutnou součástí života, proto symbolizují něco „navíc“. Velmi mě baví šperky vytvářet, navrhovat, kreslit. Vím, co je technicky možné a s panem klenotníkem, který u mě pracuje, tvoříme sehraný tým. Je to povznášející, kreativní práce, která mi přináší uspokojení.

Co zákazníkům nabízíte, čím se vaše firma Diamond Club odlišuje od ostatních?

Jsem si stoprocentně jista, že vysokou kvalitou. U nás lze získat ty nejkvalitnější bílé bezbarvé diamanty, naše šperky jsou ručně vyráběné a ručně fasované. Možná jsme ztratili některé zákazníky, kteří slyší na nízkou cenu, ale já chci a umím prodávat kvalitu a odmítám dělat kompromisy. Jsme nadstandardní i v servisu, který poskytujeme, a preferujeme osobní přístup. Náš zákazník si může zvolit velikost, kvalitu kamene, může se stát součástí procesu výroby, a to je nezvyklé a vyhledávané. Prodej by se neměl uspěchat, ale naopak užít si ho. Všechno si v klidu promyslet, rozvážit, nechat si vysvětlit, jsme ochotni se zájemcům kdykoliv věnovat. Prodáváme klasické věci, s jedním kvalitním kamenem, transparentní je kvalita i cena, víte přesně, co ve šperku máte. Je to hlavní část našeho sortimentu.

Vy jste v naší zemi jediná gemoložka?

Vím, že u nás mám ještě dva kolegy-pány, žena jsem asi jediná. Musíme mít odvahu pracovat s tak vysokými hodnotami, nepodceňovat bezpečnost, proto jsou v oboru většinou muži. Jsme tři, kdo může vydat k diamantům oficiální certifikát. Prvních sedm let jsem musela každoročně obhajovat své znalosti přísnou zkouškou v Izraeli, teď už, díky důvěře, to není tak často. Díky zkušenostem jsem si stoprocentně jistá, nemýlím se.

Co byste doporučila zákazníkům, kteří si chtějí diamanty koupit?

Hlavně ať je nenakupují po internetu. Ať se nebojí zeptat, všechno si zjistit. Parametry hodnoty diamantu jsou tzv. 4C – anglicky velikost, barva, kvalita, lesk. Je třeba prohlédnout si diamant pod lupou, na dobrém světle. Musí zářit, být čistě bílý, bez prasklin. Při velkém soustředění má i laik šanci poznat, že něco není v pořádku.

Zajímají se lidé i o nákup diamantů jako investice?

Čím dál víc. Tady bych radila sledovat kurs koruny vůči dolaru, protože diamanty se obchodují v dolarech. Pokud koruna posiluje, je ideální doba pro nákup a naopak. My Češi už jsme takoví, že to děláme přesně obráceně. Pokud cena diamantů stoupá, hrneme se do nákupů, pokud klesá, rychle se jich zbavujeme. A to je chyba. Trh bude brzy ovlivněn i tím, že se na trh díky moderním technologiím dostanou i syntetické diamanty, jejichž cena je mnohem nižší. Z dlouhodobého hlediska bude jejich hodnota klesat a v řádu desetiletí to způsobí obrovský nárůst cen přírodních diamantů. Kupní síla „obyčejných lidí“ k diamantům dosahuje, je čím dál více těch, kteří si je mohou dovolit a uvažují o tom.

Existují v oblasti diamantů nějaké módní trendy?

V zahraničí „frčí“ růžové a modré diamanty. Jsou to naprosto jedinečné unikátní přírodní diamanty, které na všech aukcích trhají rekordy. Každý, kdo má nějaké společenské postavení, je chce mít. Jsou to ale rarity. Nejcennější, nejkvalitnější a léty prověřené jsou diamanty bílé. Nejrychleji štěpí světelné paprsky, mají dokonalý oheň a fenomenální optické vlastnosti. A to nás, ženy, strážkyně rodinného krbu, tak fascinuje.

S diamanty jsou spojeny různé pověry, panovníci je shromažďovali a shromažďují jako znamení své moci – co si o nich myslíte vy, čím jsou jedinečné?

Je to fenomén. Celý život mám před diamanty obrovský respekt, neexistuje na světě nic podobného. Diamant vzniká v absolutní tmě, štěpí světlo na všechny barvy spektra, má unikátní vlastnosti, které nemá žádný jiný přírodní materiál. Je to jediný materiál, který by prý vydržel atomový výbuch… Dobře reaguje s lidskou pokožkou, má pozitivní vliv na naše podvědomí. Obdivuju jeho krásu a skláním se před všemi, kteří mu pomáhají na světlo – vytěží ho z hlubin 500 m, vyčistí, usadí do šperku, který prozáří náš život.

V čem jste s přibývajícími léty zkušeností nejvíc pokročila kupředu?

Rozhodně v kvalitě zpracování šperků. Vím přesně, jak má být proveden technicky, aby vše fungovalo. Zlato je dokonalý vodič tepla, s člověkem splyne a stane se jeho součástí. Důležitá je pro mě i kvalita vsazovaného kamene, která může ovlivnit životnost šperku. V tom nedělám kompromisy, chci, aby byl šperk i za mnoho let stejně kvalitní, aby se dobře nosil a svým majitelům přinášel radost. Možná tím jdu trochu „proti proudu“, ale je to pro mě zásadní, nejdůležitější.

Vaše firma je velmi aktivní i v charitativních činnostech…

Držím se toho, že desetina výdělku patří na charitu. Dělám to z vnitřního přesvědčení a nemám s tím problém. Spolupracuji s nadací VIA, podporovala jsem nadaci Terezy Maxové. Myslím, že bychom měli pomáhat všichni – v dobách dobrých trochu víc, v těch horších alespoň trochu…

Kde váš Diamond Club mohou zákazníci najít?

V Praze jsme začátkem roku, z důvodu zvýšení bezpečnosti a komfortu našich klientů, přestěhovali butik do showroomu v prvním patře v Dlouhé 16, Praha 1, poblíž Staroměstského náměstí. Můžete za námi zavítat i do Brna do butiku Diamond Club v nákupním a společenském centru Galerie Vaňkovka.

Mohu se na závěr zeptat na zvláštní podobu vašeho příjmení?

Jméno Lori jsem získala po svém prvním manželovi, který je původem z Izraele. Je to jméno i mé dcery a také jméno, s nímž jsem svou firmu zakládala. Je dobře rozeznatelné, zapamatovatelné a můj druhý manžel s ním nemá problém. Proto jsem si je ponechala.

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Eva Procházková

Foto: archiv

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře