Ing. Michal Vošahlík - manažer IT, spoluzakladatel magazínu Menstyle

24.03.2013 18:26 | Michaela Lejsková

 

 

 

 

"Nesnažíme se o nadčasovost, ale usilujeme o to, abychom jeli na současné vlně." Ing. Michal Vošahlík

 

 

 

 

 

Dříve vcelku minoritní obor, dnes velmi rozšířený, ale stále populární především mezi lidmi povahově spíše introvertními. To je profese IT manažera, které se mimo jiné věnuje i Michal Vošahlík, spoluzakladatel internetového magazínu pro stylové muže Menstyle. Nutno podotknout, že k introverzi má Michal na tisíc světelných let daleko. Je to velmi vtipný a bystrý mladý muž, který ve všech směrech s jistotou ví, co především k muži jako takovému patří. Naším rozhovorem to lze jen doložit. Stylový manažer, který spoluzaložil stylový magazín Menstyle a který nikdy neslevil ze svých cílů.

 

Co všechno spadá do oblasti IT?

Jedná se o několik samostatných profesí s konkrétními rozdíly mezi nimi. Do oblasti IT náleží nejen správci počítačových sítí, správci aplikačních softwarů, obligátně známí programátoři a softwaroví architekti, ale i databázoví specialisti, testeři, vedoucí vývoje, analytici a konzultanti v IT, projektoví manažeři v IT, kreativci, neboli grafici. A potom jsem já. (smích) Já prezentuji, obhajuji a konečně i prodávám práci druhých, práci ostatních jmenovaných profesí z oboru IT.

 

Jak se programátorům daří v oblasti komunikace, když se soustavně koncentrují na svoji činnost, která je, dá se říct, odděluje od kolektivu?

Obvykle špatně. Někteří z nich mají takovou povahu, že by klidně mohli dělat vědu někde ve svém kabinetu na akademii věd, soustavně dvanáct hodin denně pracovat, nekomunikovat, nemít sociální kontakt.

 

Patří to tedy i k charakteristice lidí, kteří si vybírají tuto práci?

U lidí, kteří si volí tento obor, se taková specifika vyvíjejí v podstatě už od základní školy. Když vezmu jen programátory, tak to většinou bývají kluci, kteří nemívali pochopení kolektivu, neobklopovali se nikdy příliš mnoha kamarády, koncentrovali svoji pozornost na zcela jiné zájmy. Všichni ostatní volí sporty, holky, party přátel. Tohle ale většina z programátorů, které znám, nikdy nevyhledávala a dosud nevyhledává. Realizují se totiž ve své práci a většinou v ní vynikají.

 

Do jaké míry se jedná o tvůrčí práci?

Spíše se o tvůrčí práci nejedná. Tvůrčí by měli být softwaroví architekti. Programátor rozumí tomu, co dělá, proč to dělá a k čemu to potom bude, ale po pravdě se spousta programátorů věnuje spíše nekreativní práci. Jsou nastaveni spíše na úkolovou práci.

 

Nepromítá se to pak i do jejich osobního života, nedostatek kreativity?

No, asi vím, kam míříte… (smích) Myslím, že tihle lidé nakonec zůstávají sami a že jim to vyhovuje. Jakmile nemusí vyjít ven, mít sociální interakci, jsou spokojení.

 

Na manažery jsou ve firmách kladeny určité požadavky, i co se vizáže týká. Mám pocit, že u IT manažerů to tak není, jako by se jich to netýkalo.

Předpokládám, že mnohým z nich schází motivace měnit se k nějakému vzoru, vyvíjet se v oblasti své image. To odhaduji, nechci generalizovat. Věřím, že oni, uzavření do sebe a svého světa, se zase na lidi, kteří o sebe dbají a svou image řeší, dívají stejně tak „přes prsty“ a nechápou, proč této kratochvíli a marnosti věnují svůj čas.

 

Existují nějaké komunity, ve kterých se lidé z oblasti IT scházejí, sdružují?

To existují, ale jsou virtuální. (úsměv)

 

Vaše práce je ovšem mnohem sociálněji založená, protože vy, jak jsem si všimla, kontakt s lidmi vyhledáváte…

Pracuji jako produktový manažer a mnohdy řeším i obchod, takže pro mne je komunikace s lidmi kritická. Nevýslovně rád se s lidmi stýkám. (úsměv)

 

Jak dělíte práci strávenou u počítače a mezi lidmi?

Nemohu dlouho sedět u počítače. Za prvé mě to nudí, za druhé mě z toho nelidsky bolí oči. Potřebu komunikace mám docela velkou, takže kontakt s lidmi v pracovním i soukromém životě vyhledávám. Počítač je pro mne pracovním nástrojem, ale rozhodně ne předmětem relaxace.

 

Může u někoho vzniknout druh závislosti na počítači?

Určitě ano. Patří to k tak zvaným nemocem moderní doby. 

 

Moderní doba přinesla spoustu možností na internetu a jednou z nich je internetový magazín Menstyle, který spolu se svým kolegou Michalem Novákem provozujete. Kde byl počátek jeho vzniku?

S Michalem jsme kamarádi z vysoké školy. Menstyle, který najdete na stránkách www.menstyle.cz, jsme spolu začali připravovat už v bakalářské etapě v prváku, tedy v roce 2004. Rozhodli jsme se tak pro jednu z nejméně doporučovaných podob vzájemné spolupráce, tedy podnikání mezi přáteli. (úsměv) Magazín jsme profilovali tak, aby nás samotné bavilo jej číst. Žádný z pánských časopisů, které jsme do té doby znali, nás neuspokojoval. Všude se psalo o autech, o ženských nebo o různých úletech, ale nikdo nepsal z chlapského pohledu o trendech, módě, bytovém designu a společenském dění.

 

Jak máte s Michalem rozdělenou práci, starost o magazín?

Michal dře těžkou koncepční práci, zatímco já na značku Menstyle balím slečny. (smích) Ale ne tak úplně, po pravdě profil magazínu vzešel z našich společných vizí, o obchod a investice jsme rovněž pečovali rovnoměrně, ale například technické provedení magazínu je nutné považovat za zcela Michalovu práci. Jsem za jeho práci a přínos nesmírně vděčný.

 

Jaké druhy článků patří k nejčtenějším, o co je největší zájem?

Většinou edukativní články, které učí české muže prostřednictvím trendů prezentovaných světovými muži.

 

Jaká klíčová slova jsou v magazínu Menstyle nejvyhledávanější?

Slovo Michal? (smích)

 

V pozici, kdy dáváte čtenářům informace, jste si jistě vědom dopadu na čtenáře, kterého informace ovlivňují...

Menstyle nepublikuje žádná kritická sdělení, nevěnujeme se politice, světovým událostem ani jiným těžkým tématům. Vkládáme malá sdělení, která nikomu zásadně nezmění život. Třeba trendy.

 

Jaká je podle vás nejlepší reklama pro konečného zákazníka, který se rozhodne inzerovat na internetu?

Mimo konvenční reklamu, za niž považuji pronájem reklamní plochy ve formě bannerů, preferuji i virální reklamu a guerilla marketing prostřednictvím sociálních sítí, blogů a magazínů. Odvažuji se tvrdit, že výsledek takto pojatých kampaní je sice nejistý, ale některé takové experimenty s reklamou považuji za mimořádně zábavné a účinné.

 

Co po nás v rámci mediální komunikace a propagace moderní doba chce? Co bychom neměli podceňovat, chceme-li zasáhnout čtenáře na internetu?

Nechci promlouvat v marketingových zaklínadlech, jichž jsou plné učebnice, ale věřím, že médium nebo iniciátor sdělení by měl co nejvíce souznět s cílovou skupinou nebo zainteresovanou částí veřejnosti. Menstyle zná své čtenáře, píše přesně pro ně a neusiluje o to, psát pro jiné. Dalším důležitým atributem mediální komunikace současné doby je trendovost. Naše články v magazínu Menstyle jsou poplatné době, nelze je považovat za nadčasové, po přečtení je nikdo nevyhledává a po několika letech jsou dokonce nečitelné. Nesnažíme se o nadčasovost, ale usilujeme o to, abychom jeli na současné vlně.

 

Máte nějaké měřítko či přehled o tom, jak moc lidé čtou a jak by měl čtivý text vypadat?

Čtenost magazínu Menstyle měříme četností unikátních a opakujících se návštěv v různých časových intervalech. A protože oba s Michalem Novákem pocházíme z technických univerzit, zaznamenané údaje vášnivě analyzujeme různými zvrhlými statistickými aparáty. (smích)

 

Jakou výhodu má elektronická verze magazínu oproti tištěné podobě?

Pro vydavatele znamená elektronická verze nižší náklady na její publikování a vhodnější příležitosti pro obměnu zpráv nebo reklam. Pro čtenáře je elektronická verze magazínu nepochybně pohodlnější, neboť ji může číst za různých okolností na různých zařízeních.

 

Jak podle vás lze nejlépe motivovat čtenáře, aby se vraceli?

Vyrazit jim dech a srazit je do kolen bezuzdně strhujícími články doplněnými splendidními fotografiemi. A to umíme jen my z Menstyle. (smích) Ale popravdě důležité je nezpronevěřovat se důvěře a očekávání čtenářů, tedy neměnit profil, vizi a positioning magazínu a nescházet z nastoupené cesty.

 

Jak se vám osvědčil nový design magazínu Menstyle, který jste před nějakou dobou aplikovali? Jak čtenáři reagovali na změnu a jak obecně citliví jsou čtenáři na změny designu či obsahu?

Úsilí o to, nezpronevěřit se očekávání čtenářů je vlastně implikováno tím, že čtenáři jsou velmi senzitivní na změny v grafice a v obsahu. Nový design je postavený na soudobých trendech, čtenáři jej přijali a na nový způsob ovládání magazínu, který je odvozen od nového grafického uspořádání, si zvykli.

 

Co patří k vašemu obvyklému vybavení, když vyrážíte na pracovní schůzku?

Oblek. Smrtonosně svůdný oblek. (úsměv)

 

Vyhlížíte velmi mladě. Není to nevýhoda?

Ano, je to nevýhoda. Někdy se na mě na obchodních jednáních dívají dost nedůvěřivě. Jednou se nejmenovaný ředitel nejmenované firmy nechal slyšet, že s panem Vošahlíkem jednat nebude, protože mu schází třicet let do chlapa. (smích)

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci s hotelem ARIA www.ariahotel.net

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-10-2012.html

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Partneři

Komentáře