Jiří Šviga – jednatel společnosti Terinvest, spol. s r.o.

14.10.2018 19:17 | redakce

Jiří Šviga. Že jste tohle nezvyklé jméno nikdy neslyšeli? A co AMPER, SPORT PRAGUE, FOTOEXPO, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ, DŘEVOSTAVBY… Už vám svítá? Právě za těmito významnými veletržními počiny Jiří Šviga a jeho společnost Terinvest stojí. Na poli výstavnictví se pohybuje už od roku 1991. Zejména veletrh AMPER nabral na takových obrátkách, že se stal nejvýznamnější akcí v oboru elektrotechniky ve střední a východní Evropě. Letos se konal už po šestadvacáté a vystavovalo na něm šest stovek firem. Jiří Šviga ale zůstává v pozadí. Když si jej vygooglujete, zjistíte pouze, že rád fotografuje a cestuje… Ale nás zajímá právě ono veletržnictví, s nímž tolik boduje.

 

Proč jste se dal na dráhu výstavnictví?

Asi to ve mně je odjakživa. Myslím, že mám organizační talent, což muži často nemívají. Byl jsem předseda třídy na základce, na gymplu, na vejšce jsem taky komunikačně vyčníval. Organizování mě prostě baví.

To není jednoduchá věc – vymyslet veletrh, nasmlouvat vystavovatele…

Vidíte, a mně se to zdá jednoduché. To nejtěžší přichází až s časem: udržovat projekt v chodu a zvyšovat jeho renomé, budovat značku. A o to právě firmám jde, aby vnímaly, že jsou na správném a známém veletrhu s dobrým jménem, který umocní význam jednotlivých firem.

Čím to renomé udržujete?

Tak to už je moje tajemství. (úsměv)

Který projekt byl první?

Veletrh SPORT PRAGUE, byl hodně známý. S ním jsme v roce 1991 začínali. Dnes už neexistuje, nemá opodstatnění. Mrzí mě to, byl to dlouho náš největší veletrh. Hodně jsem sportoval, takže se mé hobby promítlo do podnikání.

Dnes je vaší vlajkovou lodí bezesporu AMPER v Brně, k tomu máte pražské DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ a FOTOEXPO…

Veletrhů jsme organizovali více, jen jejich osud se naplnil a přestaly být potřebné. Například Siesta, což byl potravinářský veletrh. Pořádali jsme i veletrh „Sklo-porcelán-keramika“. Akce fungovala do roku 1996, respektive 1997, báječně, vystavovalo na ní na tři sta firem. Ale pak se daný průmysl závratně propadl. Když nejsou v oboru firmy, nemá kdo vystavovat. Takže nám v dnešních dnech zůstaly čtyři veletrhy, a zcela upřímně – to stačí. Organizování takových projektů je náročná práce, která trvá celý rok.

Kolik vás ve firmě je?

Dvacet stálých pracovníků, dalších deset pracuje v divizi, která řeší výstavbu stánků. Při každém veletrhu ale kolektiv bobtná o desítky specialistů, které krátkodobě najímáme.

Který z vašich projektů je pro vás osobně nejzajímavější?

AMPER je největší a nejstarší, ten milovat musíte, vzbuzuje velké emoce. Mám rád i ostatní. Třeba MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je tématem, které se dotýká každého. Na veletrhu je k vidění vše od solárních panelů přes tepelná čerpadla, krby, kamna až po podlahové vytápění. Exponáty je možné si „osahat“, což je atraktivní pro každého zákazníka. Říkám, že je to veletrh, který vás zahřeje. Koná se v únoru, což se hodí. (úsměv) Srdeční záležitostí je FOTOEXPO, speciální kombinace veletrhu a festivalu. Rád fotografuji přírodu a světlo, které odráží lidskou duši. Na veletrhu sledujeme trendy, zveme slavné autory. Akce je také nejvíce mediálně vidět. Zbývající tři veletrhy jsou orientovány technicky, což masmediální novináře láká méně. Zvlášť téma AMPERU – elektrotechnické a elektronické technologie – je novinářsky nezajímavé.

Rýsuje se vám obor, který by si veletrh zasloužil?

Máme nápad. Ale neřeknu.

Pobavme se o nejúspěšnějším AMPERU. První ročník proběhl již v roce 1992. Jak a proč vznikl veletrh zaměřený na elektrotechniku?

Myšlenku mi vnukl můj otec. Byl vědeckým pracovníkem v oblasti elektro a říkal, že oblast elektrotechniky je výstavářsky nepodchycená a přitom velmi zajímavá. Měl pravdu.

Vy sám máte elektrotechnické vzdělání?

Ne, já jsem stavař, ale otec nás vlastně školil už odmalička, všechny ty obvody… (smích)

Můžete mi popsat začátky AMPERU? Když dnes vidím všechny ty smart technologie napojené na internet... To přece dříve vůbec nebylo?

Při prvním ročníku se představilo 120 firem, pak veletrh rychle narostl do dnešní velikosti s téměř 600 firmami. Vývoj šel rychle dopředu, obzvlášť poté, co na český trh vstoupily velké zahraniční společnosti.

Začínali jste v Praze, od roku 2011 jste na brněnském výstavišti. Z jakého důvodu ke stěhování došlo?

Spojilo se několik aspektů dohromady. Nejpodstatnější bylo, že prostory v Praze už nebyly důstojné. V Praze nejsou haly takových rozměrů a s takovým zázemím jako v Brně.

Musel to být odvážný krok…

Asi nejzásadnější v celé historii AMPERU. My jsme měli to štěstí, že vystavovatelé byli zvyklí se tak trochu stěhovat. Začínali jsme v Kongresovém centru v Praze, které bylo relativně malé, takže jsme veletrh přemístili na Strahov, poté na výstaviště v Holešovicích, pak na osm let do Letňan. Nakonec jsme se usídlili v Brně, snad nastálo. Samozřejmě se zástupci firem ptali, proč se stěhujeme, byli zvyklí na Prahu. Mnoho firem má v Praze svá sídla a pořádání veletrhu v Brně je pro ně nákladnější, protože na veletrh jsou navázány další služby jako rezervace hotelů apod.

Byli i nějací odpadlíci?                            

Samozřejmě. Navíc naši konkurenti toho využili a začali vystavovatele lákat na poloviční ceny. Naštěstí AMPER má takové jméno, že jsme přesun velmi dobře ustáli.

Lze AMPER vůbec srovnat s nějakým středoevropským projektem?

Nelze. Na konkurenci narážíme až v Německu. Podobně velký veletrh je v Polsku, ale ten se pořádá ve stanech na louce.

Která sekce je na AMPERU zastoupena nejvíce?

Základem pořád zůstává energetika a elektroinstalace, přenos napětí od elektrárny až po domácí rozváděče, kabely a osvětlení. Druhým jádrem je průmyslová elektronika, kterou můžete shlédnout jen na AMPERU. Důležitá je i sekce plošných spojů. V posledních deseti letech je velmi silná oblast automatizace a řízení budov, průmyslu, dopravy a měst.

Na AMPERU mají největší zastoupení Česko a Slovensko, zejména o Česku se mluví jako o montovně, ale podle vašich vystavovatelů to tak špatně nevypadá… Jaké je procentuální zastoupení českých výrobců, kteří předvádějí vlastní vynálezy?

Z padesáti procent určitě, to je síla našeho elektroprůmyslu, na který jsme hrdí. Bez nich by AMPER nebyl AMPEREM. Jako příklad mohu uvést KOPOS Kolín, to je opravdu velká firma v oblasti instalací, která má zastoupení po celém světě. Na AMPERU ale vystavují i menší podniky, které zde mohou představit své novinky a obchodně marketingové strategie.

Jsou IT, možnosti internetu a digitalizace ten směr, kterým AMPER půjde?

Rozhodně. I když základem všeho jsou silnoproudé rozvody a instalace, bez kterých bychom nemohli rozvíjet ani internet. Posun přichází v řízení a v součástkové základně, která je stále menší a menší. Nanotechnologie, dnes už dokonce pikotechnologie. (smích) Digitalizace a automatizace prostupuje průmysl, budovy, řízení dopravy i měst.

Zatím se mluví spíše o lavičkách s nabíječkou nebo inteligentních popelnicích. Určitě to ale celé půjde dál, sledujete tento trend?

Ano. Smart Cities je opravdu velké téma. Obecně se dá vnímat jako progresivní vylepšení kvality života ve městech, což zahrnuje neuvěřitelné množství oblastí – od urbanismu, stavebnictví i myšlenkových pochodů obyvatel až po chytré technologie. Proto musíme sledovat trendy.

Jak si stojí veletrhy v internetové době?

Samozřejmě že všechny firmy pracují s internetem, ale v technických oborech je veletržní prezentace zásadní. Když firmy předvedou kvalitní prezentaci, působí to na zákazníky jako lepidlo. A především o sobě dávají vědět: že tu jsou, že něco umí. A také se osobně potkávají všichni se všemi. Velkou roli v tom rozhodně hraje prostředí – příjemný prostor s dostatkem vzduchu, příjemnou teplotou a slušnou gastronomií. Opravdu. Kvalitní veletrh mnohonásobně převyšuje sebelépe informující webovou stránku.

Jak se veletrhy mění na první pohled?

Mění se způsoby prezentace, dnes má veletrh i nezanedbatelné emoční poslání. Firmy se snaží do povědomí zákazníků a návštěvníků proniknout i jinak, zcela netechnicky. Jedni nabízejí čokoládové pokušení, další operují s vyšší gastronomií či módní přehlídkou. Billboard u silnice vás nikdy neosloví tolik, jako emoční sociální prožitek, který se vám dostane pod kůži. Třeba se vám pak celý život při pohledu na elektroinstalační spoje vybaví chuť čokolády z veletrhu.

Neplánujete návrat AMPERU zpět do Prahy?

Rozhodně ne, plány jsou dané dlouho dopředu, máme s BVV optimálně nastavené vztahy, nevidím důvod. To by muselo v Praze vyrůst výstaviště s velkým V, ale teď tu není. Byli jsme dlouho v Letňanech, které jsou stále provizoriem. Plány na nové výstaviště sice byly, dnes jsou ale v nedohlednu. Přitom by si to Praha zasloužila. Každé větší město má svoje výstaviště, bývá to, řekněme, kulturní prostor. Česko asi těžko získá, vzhledem k malé ekonomice, nějakou světovou výstavu, s těmi si hrají globální hráči, ale síla je v lokálních výstavách. Každé menší italské město má svoje výstaviště, kde se sejdou tu přátelé koní, tu sběratelé minerálů, ale také to jsou místa experimentů a dlouhodobě zavedených akcí.

Chodí na vaše veletrhy hodně lidí?

Řekl bych, že dost. Důležité je najít dobré téma, a to se nám zřejmě daří. Například u DŘEVOSTAVEB je publikum velmi široké, jsou to lidé, kteří chtějí stavět, nebo rekonstruovat. Nejde jen o dřevěné domy. Dřevostavbou může být garáž, altán, dřevěný interiér, podlaha, vestavba, ale také třeba celá sportovní hala, zemědělské stavby, rozhledny. Výčet je bohatý. A návštěvnost je rozhodující hlavně pro vystavovatele, ať jde o odborníka, nebo koncového spotřebitele. Musíme vymýšlet nové koncepty, ladit je marketingově tak, aby lidé přišli.

Dá se popsat váš typický den?

To asi úplně nedá, každý je jiný. Jedno však mají společné – přemýšlení. Jsem podnikatel, každý den se snažím vymyslet, jak organizaci dál posunout, jak ji rozvíjet novými nápady. Teprve poté můžu do práce. To je rozdíl od zaměstnance, který většinou čeká, co mu bude přiděleno.

Sledujete stále všechny veletrhy?

Jsou dny, kdy řeším všechny čtyři projekty současně, a potom dny, kdy se jedné akci věnuji čtrnáct dní nepřetržitě, od rána do noci.

Když odpočíváte, co děláte?

Spím, to je nejkrásnější činnost.

Říkal jste, že jste hodně sportoval…

To dělám rád pořád, chodím po horách, plavu, jezdím na kole.

Co fotografování?

Mám i ateliér. Ale času moc není, i když focení mám moc rád.

Z vaší rodiny figurujete ve společnosti Terinvest pouze vy?

Ano, jenom já. A nezdá se, že by se to změnilo. Dcera se dříve ráda angažovala, ale teď má rodinu a jiné priority. Syn podniká na internetu a prohlásil: „Hele, tati, veletrhy jsou moc komplikované. Já si ráno vstanu, v pyžámku si párkrát ťuknu do počítače a mám vyděláno. A ty toho musíš tolik organizovat a podstoupit tolik rizik, to ne.“ Jsou jiní než moje generace.

Šviga je velmi nezvyklé jméno. Můžu se zeptat, odkud pocházíte?

Je to tak, je to velmi originální. Švigové jsme v Čechách jen naše rodina a příjmení pochází ze Slovenska. Další příbuzní jsou až v Paříži. Osobně jsem rodilý Pražák.

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Halka Horká

Foto: Lenka Hatašová

Korektura textu: Vladana Hallová

Vytvořeno ve spolupráci:

BVV www.bvv.cz

LE Hotel Group www.le-hotels.cz

Hotel Grandior www.hotel-grandior.cz

Produkce: Dita Brančíková, Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře