Iva Marešová - zpěvačka

15.12.2014 01:00 | Vladimír Stibor

Mohou-li se prolnout v jedné umělkyni slovanské kořeny, vznešenost i vracející se hrdá krása francouzské královny Antoinetty v současném muzikálu v divadle Hybernia, náklonnost k lidem i touha po hledání pravdy v každém všedním dni, lze mluvit o štěstí. Nejenom zpěvačka Iva Marešová, ale zároveň i muzikantka, herečka to neustále ve své různorodé tvorbě dokazuje.

Pocházíte z Hradce Králové? Jak se díváte po letech na své rodné město? 

Hradec Králové mám moc ráda. Všude kolem je spousta lesů a krásné přírody, poměrně blízko do hor, které miluji. Ráda se sem vracím za svou rodinou. Rodné město vždy zůstává pro člověka rodným městem. 

 

Jste narozena ve znamení Kozoroha, ovlivňuje vás toto znamení dodnes? 

Do jaké míry mě zasáhla skutečná pozice hvězd v den mého narození a do jaké míry mě ovlivnily psané informace o tom, jaký je člověk narozený v Kozorohu? Netuším. Nedávno jsem četla v jedné knize, že nejvíce nás ovlivňují ty hvězdy, které máme jako částečky ve své krvi a proudící okolo našeho srdce. To je krásná představa.

 

Můžete vzpomenout na své hudební kořeny a na své první pěvecké začátky? 

Můj tatínek je zpěvák a v muzikantském prostředí jsem vyrůstala odmala. Původně jsem chtěla být kytaristka, ale můj hlas se ve mně ozýval stále častěji a bylo třeba toto volání následovat. Velký zlom pro mě znamenalo seznámení s hudbou skupiny AG Flek a se zpěvačkou Blankou Táborskou. To pro mne byla velká inspirace. S jejich písněmi jsem vyhrála královehradeckou soutěž Talent, pak už následovaly další a další zkušenosti a příležitosti. Když si představím své hudební kořeny, vidím strom, který má korunu hustou a zelenou a jeho kořeny vypadají naprosto stejně jako ta koruna. Jsou rozsáhlé a prorůstají do celé Země. Ale hlavní kořen, z něhož se všechny ty další rodí, je slovanský. Stále častěji si to uvědomuji. Jsem Slovan. Je krásné poznat a přijmout tu sílu.

 

Byla to vzrušující doba, když jste zakládala kapelu Deset očí? 

Každá doba je pro mě něčím vzrušující. Stejně tak i doba, kdy jsme založili Deset očí. Tvořili jsme, skládali písně, hledali sami sebe. Natočili jsme krásnou desku. Poznala jsem díky tomu také mnoho úžasných lidí, které vídám dodnes. To je na tom asi to nejvzácnější. A také jsem díky koncertování se skupinou Deset očí poznala Michala Pavlíčka, což byl pro mě další velmi zásadní moment v mém životě.

  

Říká se o vás, že jste zpěvačkou, současně herečkou, kytaristkou i skládáte texty. Čím jste nejvíce?

Dříve bych jistě odpověděla, že jsem zpěvačka s důrazem na to slovo. Dnes si ale uvědomuji, že jsem především lidská bytost. Lidská bytost, která si je vědoma daru, se kterým může nakládat. Pochopila jsem, že je velmi důležité, abych tento dar užívala s láskou, pokorou, otevřeným srdcem a vědomě. O to se snažím.

 

Kdo byl pro vás největším uměleckým vzorem?

V mém životě jsem potkala mnoho učitelů. Nebyli všichni umělci, přesto mě však setkání s nimi inspirovalo a inspiruje dodnes. Mnoho z nich mi pomohlo dospět k sobě samé. Ke své vnitřní pravdě a k pochopení, že jediné, co je opravdu důležité, ať už v životě nebo v umění, je pravda. Skutečná vnitřní pravda, se kterou se rozhodnete věci vyjadřovat.

 

Jak je důležitá zkušenost? 

Zůstaneme-li u zpívání, zkusila jsem mnoho cest a vím, že pro mě osobně není důležité a ani možné být populární za cenu toho, že budu dělat kompromisy a ústupky z toho co cítím a o čem jsem bytostně přesvědčená. Vím, že já musím být v souladu sama se sebou a dělat jen to, o čem vím, že udělat mám a mohu. Jedině pak mohu být šťastná. Proto je pro mě vždy velkou inspirací a radostí potkat či vidět člověka, kterému stojí za to v dnešní době vyjádřit svou pravdu a mít otevřené srdce. Ať už jako hudebník, malíř, spisovatel, či řidič nebo pekař. To pro mne platí v celém životě, nejen v hudbě. Stačí se malinko odchýlit a už mi to dá srdce a tělo dosti jasně najevo.

 

S vaším jménem je spjato působení v muzikálech v Divadle Ta Fantastika. Který z nich na vás nejvíce zapůsobil? Dokáže role člověka změnit? 

Každá role se může člověka hluboce dotknout a posunout ho dál, pokud o to ta osoba stojí a dovolí to. Já každou roli brala jako další posun v životě nejen uměleckém. Z archetypů postav, které ztvárníte, se dá načerpat mnoho zkušeností, esencí, energie a to vše pak můžete využít pro svůj život. Já to tak dělám a děkuji za všechny příležitosti. Mluvíte o Divadle Ta Fantastika. Byla to pro mne nádherná doba. Potkala jsem tam výjimečné osobnosti, kterých si velmi vážím a dodnes se těším z jejich přátelství. Také jsem však potkala ve svém životě lidi, kteří nedokážou být na tomto světě s úctou, pokorou a láskou k druhým. To vše pro mne bylo nesmírně inspirativní a formovalo mě to a za všechna tato setkání ze srdce děkuji. Nejsem schopna říci, který z muzikálů Fantastiky na mě zapůsobil nejvíce. Každý pro mne dnes znamená velkou část mne samé a každá ta část je pro mne stejně důležitá.

 

Jak vypadá vaše současná tvorba? 

Momentálně prožívám další podstatnou část své cesty v divadle Hybernia. Vzpomínám na úžasnou roli Lucrezie v muzikálu Lucrezia Borgia, kde jsem poprvé pracovala s režisérem a choreografem Liborem Vaculíkem, který dnes patří mezi mému srdci nejbližší přátele. Momentálně hrajeme v Plzni v Divadle J. K. Tyla jeho představení Freddie the King of Queen, se kterým se v lednu chystáme i do Hybernie a které má obrovský úspěch. V Divadle Hybernia také hraji v muzikálu Antoinetta – královna Francie roli Antoinetty. Díky Antoinettě jsem měla možnost potkat tolik úžasných, vědomých a otevřených lidí, jako asi ještě při žádné jiné spolupráci. Bohužel již nemohu osobně poznat pana Vrbu a pan Hubače, kteří jsou autory textů a libreta, nicméně mohla jsem se poznat například s Jiřím Škorpíkem, jenž je dle mého názoru hudební génius a složil k tomuto představení nádhernou a velkolepou hudbu. Jsem vděčná za tato setkání.

 

Považujete muzikál za jedno z největších dramatických umění? 

Nevím, co na to odpovědět. Co je největší dramatické umění? To může být třeba pohled na oceán, nebo pro někoho to může být narození dítěte, pro jiného nádherný film. Největší dramatické umění je možná život každého z nás, a pokud bychom se na svůj život dokázali podívat tímto způsobem, asi bychom se více milovali a dokázali snáze vidět ve všem to krásné.

 

Působíte v kapele 999? Kdo z vašich přátel hudebníků je vám nejbližší?

S kapelou 999 momentálně nehrajeme, ale setkání s jejími hudebníky pro mne bylo velkým, splněným snem. Do této chvíle stále spolupracuji s kytaristou Michaelem Vašíčkem, se kterým jsme spřízněné duše. Intenzivně se teď ale věnuji především duu s famózním běloruským akordeonistou Aliaksandrem Yasinskim. V naší hudbě saháme hluboko ke svým slovanským kořenům. Někdy přizveme do tria právě i Michaela Vašíčka na strunné nástroje. Letos 21. 12. máme v této sestavě vánoční koncert v pražském Jazz Docku. Moc se těšíme a čtenáři magazínu Best of jsou samozřejmě srdečně zváni.

 

Kde nacházíte inspiraci pro tvorbu svých textů? Dalo by se obrazně naznačit, že jste kdesi v sobě určitě musela objevit básnickou duši? 

Občas cítím, že mám začít psát, a tak to jen udělám. Často mi píší texty také moji přátelé a blízcí, kteří se psaní věnují intenzivněji než já sama. V podstatě, kdykoliv je třeba text k nové písni, objeví se. Buď z mého pera, nebo z pera některého z mých přátel.

 

V letošním roce jste nazpívala s kapelou Čechomor i skladbu Tady jsem doma. Byla to práce něčím výjimečná? 

Se skupinou Čechomor hostuji jako zpěvačka průběžně již déle než dva roky. Zažila jsem s nimi mnoho krásného a také jsem díky nim znovu nalezla své slovanské kořeny.

 

Mohla byste alespoň několika slovy vzpomenout na spolupráci s hudebníkem Michalem Pavlíčkem?

Setkání s Michalem pro mne bylo, jak už jsem zmínila, zásadní v mém životě. Je to výjimečný muzikant a skvělý člověk. Díky němu jsem začala chápat rozsah daru, který mohu užívat a také rozsah svého hlasu. Každé společné zpívání s ním je pro mne nesmazatelným zážitkem. Jeho hudba mne vždy vede. Vůbec nemusím přemýšlet, co mám dělat, jak co zazpívat, je to jen čirá přítomná zkušenost, čistá srdeční práce.

Muzikál Antoinetta - královna Francie. foto: archiv muzikálu

 

Je váš pracovní diář na příští rok již plný? A co vás čeká v nejbližších týdnech? 

Na příští rok máme již naplánovaná představení v plzeňském Divadle J. K. Tyla, dále také v Divadle Hybernia, koncerty s Aliaksandrem a chystáme další nové představení v Divadle Hybernia. V nejbližších dnech se chystám na koncerty se skvělou zpěvačkou Leonou Gyöngyösi 13. 12. v Betlémské kapli, dále se skupinou Ready Kirken a Viktorem Dykem 17. 12. v Pardubicích, také chystám svůj již zmiňovaný koncert v Jazz Docku 21. 12. a samozřejmě mě čeká Antoinetta.

 

Při plném uměleckém vytížení je důležité i odpočívat. Máte někde své oblíbené místo, kde je vám nevýslovně dobře a kde zároveň přicházejí i nové tvůrčí nápady? 

Nejraději odpočívám v přírodě. Ideálně odjedu úplně sama do lesů, nebo do hor, vypnu telefon, čtu si, vařím si dobrá jídla, piji červené víno, nebo griotku a pak zase chodím po horách. Na počasí nezáleží.

 

Ohlédnete-li se za pomalu končícím rokem, jaký vlastně byl? 

Kdybych to měla shrnout, rok 2014 pro mne byl po okraj naplněný novými setkáními. Tolik čistých a otevřených lidí se objevilo v mém životě a to mě naplnilo nesmírným optimismem i přesto, že pár mých nejbližších z něj nadobro odešlo. Uvědomila jsem si koloběh života a smrti a rovněž to, že je dobré vědomě dovolit životu, aby se skrze mne projevoval. 

 

Skončeme naše povídání trochu netradičně a úsměvně. Je vám někdy ze všeho hraní a zpívání do zpěvu? 

Ano, je. Ale dlouho mi trvalo, než mi došlo, že zpívám právě pro to, aby mi bylo do zpěvu.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Vladimír Stibor

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci:

Muzikál Antoinetta – královna Francie:

http://www.hybernia.eu/aktuality/antoinetta-kralovna-francie

Ema Krahulíková: www.musical-production.cz

www.ticket-production.cz

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz

Hotel Grandior Prague www.hotel-grandior.cz

LE Hotel Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková a Martina Jandová

Publisher: Profesní Magazín Best of www.ibestof.cz

Partneři

Komentáře