Veronika Arichteva - herečka

23.05.2015 18:50 | Vladimír Stibor

Narodila se v roce 1986 v Praze do rodiny producenta Pavla Nového. Již ve svých čtyřech letech se objevila v malé roli ve filmu Čarodějky z předměstí. Maturitu získala v roce 2007 na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, v roce 2009 získala titul DiS. Proslavila se jako herečka divadelních, televizních i seriálových rolí. Popularitu jí přinesly především role v seriálech Ordinace v růžové zahradě, První republika. O herectví si myslí, že je především o svobodě. Je to největší cíl i sen, kterého může člověk i herec dosáhnout.

 

Všechny rozhovory zpravidla začínají dotazem na dětství, zda bylo krásné, šťastné a zda předurčilo vše následující? Jak tomu bylo u vás?

Když se řekne dětství, hned se mi vybaví prarodiče, chalupa v Kounicích, ovocný sad, kde jsem tátovi pomáhala trhat jablka. Dědeček byl filmový architekt. Vzpomínám na jeho dílnu a její vůni. Vyráběli jsme spolu nejrůznější drobnosti, nebo jsem trávila hodiny pozorováním, jak řeže na cirkulárce nebo dělá jinou chlapskou práci. Také vzpomínám na malou půdičku, kterou mně a sestře babička zvelebila na náš tajný holčičí úkryt. Několikrát za den jsem se převlékala za princeznu, kuchařku, podnikatelku nebo učitelku a babička mě vždycky nechávala se vyblbnout, i když věděla, že ten binec, co po mě zůstane, bude muset dlouho uklízet. Ráda vzpomínám na dovolené v Bulharsku s mamkou a druhou babičkou, jak jsem milovala banicu (bulharská slaná buchta), nebo smažené malé rybičky, vyjedla jsem jim podle mě celé moře. Skoro všechny moje dětské vzpomínky jsou hodně vázané na čas strávený s úžasnou rodinou.

 

Kdo může za to, že jste se stala divadelní, filmovou i televizní herečkou? 

Od malička jsem byla hrozně živá a ráda jsem pořád něco předváděla. Asi za to mohou rodiče, že to ve mně podporovali a nebrzdili mě. Táta mě brával na natáčení a já mohla zblízka vidět herečky a herce a všechen ten mumraj okolo, a to bylo skvělé. Atmosféra filmu a natáčení mě prostě dostala. Chodila jsem do dramatického kroužku a pak jsem se přihlásila na hereckou konzervatoř. Dodnes jsem našim vděčná, že mě podporovali a nechali mě naplnit si svůj sen. I když museli vědět, že to nebude lehké.

 

Vracíte se někdy ve vzpomínkách do let svých studií? Kdo z učitelů či profesorů na vás nejvíce zapůsobil? 

Ano, často. Náš ročník HDO konzervatoře byl podle mě výjimečný. Sešla se super parta lidí, která měla chuť studovat a společně tvořit. Ale hlavně se z nás stali kamarádi, kterými jsme dodnes. Vždycky když vidím některého ze svých spolužáků v televizi nebo na divadle, tak jsem šťastná a pyšná. Spolužačka Maruška Doležalová teď za svůj blog dostala cenu Magnesia Litera, měla jsem s ní hroznou radost, Honza Cina má skvělou kapelu a když mohu, chodím na jejich koncerty. Honza Hoffman exceluje v Divadle Komedie, atd. Mám je všechny ráda.

 

Zahrála jste si jako malé děvče ve svých čtyřech letech ve filmu Čarodějky z předměstí. Ještě vám z tohoto natáčení něco utkvělo ve vzpomínkách? Pak jste hrála i jiných v pohádkách, např. v Jezerní královně.

Z Čarodějek si toho opravdu moc nepamatuji, ale když jsem natáčela Jezerní královnu, tak těch vzpomínek bylo samozřejmě víc. Poprvé jsem tam potkala svojí nejlepší kamarádku Nikol Štíbrovou. Tehdy jsme spolu trávily čas otravováním lidí ze štábu a utíkáním asistentce, která měla na starost malé herce. Skončilo natáčení a s ním i naše dětské kamarádění. Po letech jsme na sebe náhodou někde narazily (myslím někde nad skleničkou vína) a už se neopustily.

 

Pět let jste se objevovala v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Co všechno vám tato role přinesla?

Bylo mi osmnáct a zrovna jsem končila první ročník konzervatoře. Nova mi nabídla roli ve svém nejúspěšnějším seriálu. Byla jsem šťastná. Brala jsem to hlavně jako velkou zkušenost. Učila jsem se pracovat před kamerou, taky jsem se musela učit hrozně moc textů v krátké době a zvládat tu práci při škole. Také pravidelně platit účet v cateringu. Bylo to občas hodně náročné. Pravdou ale je, že kvůli krátkému času na přípravu a až příliš rychlému natáčení na tu pravou hereckou práci čas nebyl. Lepší už to bylo na seriálu Hop nebo trop, ale co znamená, když s hercem režisér opravdu pracuje a vysvětluje svou představu, jsem zažila až po pár letech před kamerou. Při natáčení seriálů Vyprávěj a První republika s mým manželem jsem měla konečně pocit, že mě někdo v mé práci a herectví posouvá dál.

 

Na elektronických sítích se píše, že jste zažila vzestupy i pády? Mohu se zeptat, vplouváte již do klidnějších vod?

Dá se říct, že jsem již vplula. Poznala jsem a vzala si mého manžela, trochu už konečně dospěla. K práci a hlavně k médiím už přistupuji trochu jinak – rozvážněji, opatrněji. Uvědomuji si, že nic není zadarmo, že když chci uspět, musím hodně pracovat a být trpělivá. Ale také vědět, že život není jenom práce. Je taky o odpočinku, přátelích, rodině a zábavě. Musí se to namíchat, jinak by to byla asi hrozná nuda.

 

Vraťme se k vaší televizní tvorbě. Jak se vám zamlouvá postava Klaudie v seriálu Vyprávěj? Je to váš „šálek kávy“, nebo k ní občas cítíte výhrady?

Tenkrát hledali postavu, jejíž hlavní charakteristikou bylo: kamarádka, která by tě nikdy nenechala ve štychu, trochu střelená, ale suprová holka, holka do nepohody… To se mi na ní strašně líbilo. Dělalo se mi to hrozně dobře. Můj manžel, aniž by mě dřív znal, ukázal svůj dar odhadnout lidi. Musím říct, že mně někdy dost děsily některé retro modely a šílené disko účesy, ale brala jsem to s humorem. Nakonec jsem si tu roličku vážně užila. Možná i díky tomu, že to byla vedlejší role a hlavní pozornost byla vždycky na někom jiném.

 

Nelze opomenout seriál První republika. Po prvních dílech bylo slyšet mnoho chvály. 

Děkuji. Byla to pro mě zatím asi nejzásadnější role. Bylo to jiné než na všech předchozích filmech a seriálech, které jsem točila. Nejen díky práci s manželem, který seriál režíroval. Byla to docela velká role a chtěla jsem zúročit všechno, co jsem uměla, a dokázat si, že ji zvládnu. Práce na té roli mne strašně bavila. A přestože jsem si myslela, že už něco umím a že jsem před kamerami už něco zažila, každý den jsem se učila nové věci. Bylo to neuvěřitelně motivující. Milovala jsem to natáčení – dobový seriál v nádherných kostýmech, byla jsem jako v tom dětském snu. Cítila jsem se šťastná. Bylo to opravdu krásné natáčení a já doufám, že se s Magdalenou ještě potkáme.

  

Platí i u vás, že kolik ztvárníte rolí, tolik de facto prožijete životů?

Hmmm… zajímavá otázka.

 

Nacházíte čas na odpočinek a jsou alespoň někdy chvíle, kdy můžete na nějakou dobu na vše zapomenout a věnovat se sama sobě? 

Díky tomu, že nemám stálé angažmá, jsem většinou pánem svého času. Jezdím zájezdová představení, a tak si můžu do značné míry o práci rozhodovat sama. Samozřejmě musím myslet na to, že je potřeba platit složenky, ale má to výhodu, že když potřebuji vypnout nebo vypadnout, tak si prostě v některém z nadcházejících týdnů to volno udělám. Taková svoboda mi vyhovuje. I proto svoji práci miluji.

 

Hrajete v současné době i na divadelních prknech? 

Hraji dvě hry v zájezdovém divadle Karla Soukupa. Jsou to komedie Mafie a city a Příběh jednoho hradu – obě v režii Ivana Vyskočila. Zkoušení bylo hodně zábavné. I na představeních a v zákulisí si užívám hodně legrace. S kolegy jako Lukáš Langmajer, Karel Zima, Jarmil Škvrna, Ernesto Čekan nebo Anička Kulovaná to jde prostě samo. V květnu bych měla mít premiéru hry Zdeňka Podskalského Liga proti nevěře. Tu pro změnu režíroval můj muž a myslím, že se hra opravdu povedla. Je to solidní komedie s detektivní zápletkou, plná bonmotů a průpovídek na téma partnerského života. Na jevišti stojím s Míšou Kuklovou a Ivo Šmoldasem.

 

Pro každou náročnou práci, uměleckou nevyjímaje, je rodinné zázemí nesmírně důležité. Určitě je tomu tak i ve vašem životě. 

Samozřejmě. Bez podpory rodiny by byl život, a to nejen ten pracovní, hodně smutný. Já mám to štěstí, že ve své rodině cítím obrovské zázemí a mám velkou oporu i v manželovi. Takže mohu klidně říct, že jsem šťastný člověk. Ať už se v mém životě stane cokoliv, vím, že budou stát vždycky při mně.

 

Můžete prozradit, které herecké projekty se před vámi na nejbližší období rýsují? 

Mám hodně divadelních termínů, takže letos zase procestuji celou republiku. Co se týče natáčení, tak s kamarádkami Nikol Štíbrovou a Martinou Pártlovou točíme pro nově vznikající internetovou televizi zábavný pořad o autech z pohledu žen, jak jinak. Jmenuje se to Dámská jízda a začne se vysílat od června. Trávím teď hodně času jeho přípravou, samotným natáčením a postprodukcí. Jsme takové holky pro všechno, takže si ten pořad v podstatě celý vyrábíme samy. Musím přiznat, že mě baví učit se nové věci a nestát jen před kamerou. Teď už vím jak sestříhat konkrétní téma tak, aby vyprávění mělo rytmus a dávalo smysl, kam postavit kameru, abychom v ní byly vidět celé a ne jen kousek hlavy.

 

Procestovala jste řadu zemí. Do které z nich byste se chtěla vrátit? 

Rozhodně do Ameriky. V březnu jsem měla přesně ten měsíc, kdy jsem si svou práci zařídila tak, abych mohla na více jak tři týdny odcestovat do Miami studovat angličtinu. Nechala jsem si doporučit od hereckých kolegů studijní agenturu Intact, která vše perfektně zajistila a já jsem prožila pár týdnů zlepšováním své angličtiny a zároveň skvělou dovolenou.

 

Má-li si člověk splnit jakýkoliv sen, musí se naučit snít. Pak jsou i všední dny mnohem bohatší. Nebo se mýlím?

Jsem toho zářným příkladem. Chtěla jsem být herečkou a jelikož jsem se nenechala odradit prvními neúspěchy a měla podporu rodiny, teď žiji tak, že si snažím svůj sen plnit. Těch snů mám více, takže se těším na každý nový den.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Vladimír Stibor

Foto: Lenka Hatašová www.lenkahatasova.com

Make up a vlasy: Pavel Kortan

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-8-2014-2.html

Černo bílé šaty: Marie Zelená – módní návrhářka www.mariezelena.cz

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz 

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz 

Le-Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Partneři

Komentáře