Libor Bouček - moderátor, producent a scénárista

11.03.2013 11:52 | Hana Robinson

 

 

 

 

"Moderátor by měl znát obsah a slova volit sám." Libor Bouček

 

 

 

 

 

Již dvacet let se věnuje své profesi. Vzhledem k tomu, že je mu něco málo přes třicet let, je to obdivuhodné. Na svém kontě má za tu dobu nespočet moderátorských zkušeností. Nejvěrnější ale zůstává rádiu Evropa 2, kde moderuje odpolední show Refresh. „Rádio je můj domov,“ říká. Stále se pouští do nových věcí a hledá nové výzvy. Vedle práce v rádiu moderuje společenské akce, hudební pořady nebo sportovní události. Jeho rozpětí je až neobvykle obrovské. Ve spolupráci s UEFOU moderoval již dvě Mistrovství Evropy a Ligu mistrů. Průvodcem touto soutěží je i na Prima Cool. Moderuje golfové turnaje, tenisový Davis cup nebo naši soutěž krásy Českou Miss. K té je navíc i autorem scénáře. Vystudovaný divadelní producent, scénárista, dramaturg, ale především moderátor Libor Bouček je pracovitý, dochvilný, pohotový a zábavný. „Moderování je umění,“ říká. Libor Bouček bez pochyby patří mezi naši moderátorskou elitu.

 

Ne všichni chtějí již v dětství být tím, čím se nakonec stávají v dospělosti. Jak tomu bylo u vás?

Od svých třinácti let jsem působil v rádiu, takže nějaký předpoklad pro tuto práci v dospělosti jsem již měl. Po maturitě jsem rok studoval na VŠE, ale nakonec jsem vystudoval DAMU, obor divadelní produkce. U nás je pozice producenta trošku podceňovaná, protože se vlastně jedná především o to, sehnat peníze. Vědomosti ze studií pro mě ale jistě byly cenné. Naučili jsme se například, jak divadla hospodaří, jak se řídí, jejich marketing, PR, jak vyplnit grantovou přihlášku, jak vycházet s herci a režiséry nebo jak mít „čuch“ na dobrou látku, a spoustu dalších užitečných věcí.

 

Co vás vedlo ke studiu produkce?

Nikdy jsem neměl ambice být výkonným umělcem, i když moderátor výkonným umělcem je. Ke studiu produkce jsem se tedy rozhodl čistě pragmaticky. Nechtěl jsem být hercem, ale divadlo mě bavilo a mám ho rád do teď. Navíc oba moji rodiče jsou ekonomové, takže rodinné podhoubí mě směřovalo na tuto kolej.

 

Moderátor je jak říkáte výkonný umělec. Vytváří tedy umění. Vnímáte to tak?

Jistě, dle právnické definice je moderátor výkonný umělec. Samozřejmě, že moderátor asi není umělec s velkým U, tedy umělec, jak si ho většina lidí vybaví. Moderování má ale s uměním hodně společného. Je to cesta, jak zaujmout diváky, i autorská činnost. Moderování ale například nemá nic společného s herectvím, tedy snad kromě řemeslných znalostí, jako je správné dýchání, správná artikulace či pěkné pohybování se po jevišti.

 

Zmínil jste autorskou činnost. Do jaké míry máte při moderování společenských akcí scénář předepsaný?

Domnívám se, že u nás je bohužel moderátorská profese malinko poničená tím, že často různé akce moderují herci. Ti mají obvykle předepsané každé slovo. Herci moderátory rozhodně nejsou, jsou to čtenáři scénářů. Herec moderátora umí dobře zahrát. Moderátor by ale měl znát obsah a slova volit sám. Většinou se tedy doslovně předepsaného scénáře nedržím.

 

Jaké předpoklady a schopnosti musí člověk mít, aby se stal dobrým moderátorem?

Především na sobě stále pracovat, tedy píli. Měl by hodně číst, zajímat se o co nejvíce věcí, být zkrátka neustále v obraze. Měl by si například své vstupy psát, hlavně na začátku kariéry. To ale neznamená, že je potom bude číst. Měl by být kreativní. Také by samozřejmě měl dbát na svůj zevnějšek. Pokora je další důležitý předpoklad, protože pokud moderátor uvěří, že je to celé o něm, nebude mít v této profesi dlouhého trvání. On je jen jakýmsi zprostředkovatelem.

 

Pokora se dnes moc nenosí, to spíše dravost. Není také trochu zapotřebí? Jak jste na tom s dravostí vy sám?

Možná by mi trochu více dravosti neuškodilo, měl bych se učit. Nechodím po večírcích, nezvu si domů lidi, aby viděli, jak bydlím, neukazuju okázale svůj šatník. Mám se asi ještě hodně co učit. Naštěstí to ale zatím na pracovních nabídkách není znát.

 

Někdy je snazší mít manažera či agenta, který by byl dravý za vás. Máte někoho takového, kdo by vás zastupoval?

Žádného agenta nemám, to u nás není tak běžné jako například v Británii či USA. Moderátoři u nás mají maximálně tak řidiče a auto s tmavými skly, to aby byli zajímaví. Já nic takového nemám. Navíc nechci nikoho zaměstnávat, jsem trochu skrblík. Mám pouze účetní.

 

V kolika letech jste dostal první moderátorský „job“? Měl jste velkou trému?

Úplně první, když pominu práci v rozhlase a rádiu, bylo v roce 1998 moderování show Davida Copperfielda ve sportovní hale v Praze. Byl jsem ve čtvrťáku na gymplu a chtěl jsem sbalit nějaké ty holky. Bylo mi čerstvě osmnáct, takže jsem se vůbec ničeho nebál a trému jsem neměl. Neuvědomoval jsem si, jak velká akce to je, několik tisíc lidí, a že by to mohl být i docela průšvih, kdyby se něco nepovedlo. Myslel jsem jen na ty holky. (smích)

 

S věkem přichází zodpovědnost. Jak je to s vámi teď?

S věkem je to mnohem horší. Přichází tréma a pochybnosti, jestli tu práci zvládnu. Neustále se musím ujišťovat, že to bude dobré. V osmnácti jsem do toho vlítl, ani jsem nevěděl jak. Bylo to naprosto přirozené.

 

Co máte na svém povolání nejraději?

Jednoznačně různorodost této práce. Jednou vyhlašuji nejlepšího zprostředkovatele pojištění na ekonomické konferenci, za chvíli moderuji sté finále Davis cupu, poté Českou Miss nebo diskotéku či golfový turnaj. Stále se tak něco dovídám, stále se učím nové věci.

 

Zvídavost je tedy dalším předpokladem vaší profese. Vy sám máte velmi široký záběr, moderujete jak různé události, tak hudební pořady či odborné konference. Nemyslíte, že tato vaše různorodost může být pro diváka možná trochu „nepřehledná“, „zavádějící“?

Nemyslím si to. Nemám ani pocit, že by to bylo něco neobvyklého, i když je pravda, že v našem prostředí není tolik moderátorů, kteří by mohli například moderovat bez problémů i v angličtině. V tom mám velkou výhodu. Dobrý moderátor by se měl dokázat orientovat na jakémkoli poli. V Německu žije například skvělý moderátor, žurnalista a producent Günther Jauch. Také skvěle působí ve více oblastech.

 

Myslím to spíše tak, že si nedovedu představit například Leoše Mareše moderovat sportovní události, protože ho mám spojeného vedle rádia převážně s talentovými soutěžemi či „nablýskanými“ společenskými událostmi.

Vidíte, a například s Leošem se o sportu bavím asi nejvíce ze všech kolegů.

 

To vám věřím a určitě by byl dobrý, ale musela bych si na něho v této „nové“ roli asi zvyknout.

Je pravda, že například moderátoři České televize, tedy zvláště zpravodajství, nemohou dost dobře moderovat nějaký lehčí, zábavný žánr. Například Česká Miss. Představte si třeba Václava Moravce v této roli. Určitě by to moderoval skvěle, ale ztratil by tím kredit. To je výhoda mého zaměření, mohu moderovat téměř cokoli. Tedy zatím kromě politických debat. (smích)

 

 Několik let spolupracujete s UEFOU. Moderoval jste již dvě Mistrovství Evropy a Ligu mistrů. Jaká byla pro vás tato zkušenost?

Mistrovství Evropy i Liga mistrů jsou především zábavou, je to největší zábavní produkt. Netroufám si rozebírat hru či taktiku jednotlivých týmů, nerozumím tomu, a tak se do toho ani nepouštím. Mě zajímají spíše otázky typu „kolik má na zápas kopaček David Backham“, „co prožívá, když půl roku nehraje a potom nastoupí před vyprodanou arénou“. Zajímají mě především lidské emoční záležitosti a o tom sport je.

 

Dalo by se shrnout, co je nejčastější moderátorská chyba? Čím se liší dobrý moderátor od špatného?

To jsou právě ti herci, kteří mnohdy působí spíše jen jako jakési „čtečky“ scénářů. Mnozí se v této roli ani sami dobře necítí.

 

Kde se cítíte lépe – v rádiu, kde nemáte bezprostřední publikum, nebo při moderování společenských akcí?

Rádio je pro mě domov. V rádiu jsem každý den. I když se mi třeba nechce, jsem po nějakém „tahu“ nebo nemám náladu, tak tam musím přijít a tři hodiny tam něco vykonávat. A z toho domova vyjíždím na melouch, na montáže, do jiných sfér jako moderování společenských akcí nebo televizních pořadů.

 

Taková pěkná montáž je jistě zpříjemněním dne. Doma je ale doma. Když přijdete do studia, co je první věc, kterou uděláte?

Nejdřív si obvykle projdu e-maily. Potom si přečtu poslední události za dvacet minut a připravím si, o čem budu mluvit v následujících hodinách. Připravuji se poctivě.

 

Co děláte, když vás třeba vůbec nic zajímavého zrovna nenapadá?

To je samozřejmě strašná situace. Zatím se mi to ale v podstatě nestalo. Až to přijde, bude to se mnou dost špatné.

 

Jedním z vašich oblíbených moderátorů je David Letterman či Jay Leno, u kterého obzvlášť musíte disponovat výbornou angličtinou vzhledem k rychlosti jeho vyjadřování. Kde jste se tak dobře naučil?

Měl jsem velmi prozíravé rodiče, kteří mě na střední škole vždy o prázdninách místo na čundr po vlasti České poslali do USA nebo Kanady, kde jsem se učil anglicky. Jsem jim za to dnes vděčný.

 

Jaké máte vzpomínky na Severní Ameriku? Nelákalo vás někdy to tady zabalit a začít žít třeba v USA nebo někde jinde?

Lákalo mě to vždy velmi, dokonce v současné době snad více než kdy předtím. Ocitám se v bodě, kdy můj život začíná být znovu otevřený. Je ale dost možné, že můj čas na takovou zásadní životní změnu už odezněl, zvláště proto, že jako jedináček chci být co nejvíce s rodiči. Táta letos oslaví jednasedmdesátiny. Ale kdybych se nakonec fakt rozhodl, lákala by mě asi nejvíce Austrálie.

 

Myslíte, že by se u nás formát denní talk show, jako mají zmiňovaní David Letterman nebo Jay Leno, u nás uplatnil?

U nás je mít takovou show zcela nemožné. Hlavně proto, že naše země je příliš malá, a tudíž nelze dostat do studia každý den zajímavé hosty tak, aby se neopakovali. Vyzkoušela to v sousedním Slovensku dle mého názoru nejlepší moderátorka ve Střední Evropě Adéla Banášová, se svou Adéla show, a také to nefungovalo dlouho. Bohužel.

 

Podobný formát, i když ne na denní bázi, je u nás Uvolněte se, prosím. Máte ambice mít jednoho dne vlastní show, třeba podobného charakteru?

To by bylo určitě moc hezké. (smích) Musel by ovšem skončit jak Jan Kraus, tak i Karel Šíp a pět let se v našich televizích nekonat žádná podobná talk show. I tak by to znamenalo zvát si ty samé hosty a klást jim stejné otázky. Prostor je zkrátka vyčerpaný, nejde to. A věcmi, které nejdou, se příliš nezabývám, i když by to bylo třeba hezké.

 

Moderujete Českou Miss. Být mezi krásnými ženami je jistě příjemné. Vy se ale podílíte také na scénáři. Jak moc je to časově náročné?

Přípravy z mé strany trvají tak půl roku a poslední měsíc jsou dosti intenzivní. Je to ale krásná práce, dívky jsou rok od roku zajímavější a přirozeně sebevědomé.

 

Kde hledáte inspiraci při psaní takového scénáře? Sledujete například zahraniční pořady tohoto typu?

Ano, samozřejmě. V poslední době se inspiruji především na německém trhu, ten je nám bližší. Překvapím vás, úroveň naší soutěže krásy je velmi vysoká v porovnání s okolními státy.

 

Kdybyste nebyl moderátorem, čím byste se rád živil?

Rozhodně bych se neuživil žádnou manuální prací. To by byla katastrofa. (smích) Asi bych zavolal kamarádům z divadla, jestli nemají nějakou produkční práci. Rád bych ale především psal. Jednoho dne se okoukám, přece jen nemůžete stále ukazovat svou tvář v televizi. Element okoukání je důležitý.

 

Myslíte, že ten moment dokážete odhadnout?

Myslím, že ano. Až mi přestanou volat producenti, přestanou mě zvát na různé akce, tak se prostě přehodím na tu druhou kolej, tedy tu scénáristickou a produkční. Vlastně po těch dvou kolejích jedu už dlouho, jsem na to tedy připraven.

 

Máte nějaké životní heslo nebo přísloví, kterého se držíte nebo které vás vystihuje?

Hm… už ani ne. Možná snad jen, že jistoty opravdu neexistují, a co si člověk neudělá sám, to opravdu nemá.

 

Věnujete se také dabingu. Jak vás obohacuje tato práce?

Dabing je úžasná věc, protože člověk má příležitost vidět spoustu filmů bez toho, aby musel chodit do kina. Dabuju spoustu postav, nyní například skvělý seriál Elementary, což mě baví moc. Vlastně naprosto všechno, co dělám, mě baví. Jinak by to v mém životě nešlo. Vše musí být především zábava.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Hana Robinson

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Oblečení a obuv: BANDI www.bandi.cz

Vytvořeno ve spolupráci s Pizzerií Trattoria Locanda Marino www.locandamarino.cz

Backstage: www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-3-2013-1.html

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Partneři

Komentáře