Marcela Konárková – ilustrátorka, zakladatelka knižního studia POP - PAP

10.08.2019 23:15 | redakce

Už odmalička si šla svou vysněnou cestou. Se svými prarodiči kreslila, věnovala se rukodělným činnostem. Mladším sourozencům četla knížky, vyráběla stolní hry a hrála si s nimi na majitele firem. Zatímco oni si vybrali autosalon a svatební salon, Marcela Konárková v nevinné dětské hře založila knihkupectví. A knížkám zůstala věrná dál. O několik let později jako dospělá založila skutečnou firmu – knižní studio POP - PAP. Se svým týmem vytváří obrazové knihy a papírové výrobky, které vás budou bavit. Byl jednou jeden domeček, Pohádky a MALÉhRY, Já, miminko, Jedééém! a mnoho dalších unikátních titulů v malém nákladu, ke kterým také vznikají workshopy a interaktivní besedy. Mladá tvůrkyně a podnikatelka chce, aby kniha žila dál a tvořila příjemné společné chvíle mezi dospělým a dítětem. Také by si přála, aby studio POP - PAP přinášelo svými příběhy radost nejen čtenářům a klientům, ale také poskytlo zázemí pro tvůrčí lidi a jejich seberealizaci.

 

Jaký první knižní titul byste zvolila pro dítě?

Myslím, že je dobře, když je dítě obklopeno kvalitními knihami, myšleno svým obsahem i provedením. A je pak už na něm, po kterém titulu sáhne, který ho bude bavit a bude se k němu vracet.

 

Ke které pohádce se ráda vracíte?

K pohádce „O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu“. (smích) To je geniální. Kniha je pop-upová, nádherně ilustrovaná. Miluju ji. A pak samozřejmě mám ráda „Malého prince”. Pohádky bratří Grimmů, které jsem četla i svým sourozencům. Stále jsem obklopená pohádkami, pop-upovými i klasickými. Ráda je sbírám, a to i během cestování.

 

Kdy a kde se u vás projevil výtvarný talent?

To bylo tak nějak přirozené, odmalička. Měli jsme v rodině výtvarně nadané předky. S pradědečkem jsme kreslili, mám od něj v památníčku nádherné obrázky. S babičkou jsme o prázdninách malovali, nejvíce květiny, věnovali se rukodělným činnostem. V tomto tvůrčím procesu jsem se nacházela. Také mám dva mladší sourozence, a tak jsem jim stále vymýšlela nové aktivity, vyráběla jim stolní hry, pořád jsem něco tvořila. To všechno mě formovalo.

 

A jak se u vás „výtvarno“ propojilo s vášní pro knihy?

Pamatuju si, že jsme si se sourozenci hráli na to, že máme firmy, obchody a různě jsme se v pokojích navštěvovali. Bratr měl autosalon, sestra svatební salon a já jsem měla malé knihkupectví. Takhle jsme si hráli. Mám to štěstí, že si už odmala jdu svou vysněnou cestou. Na střední škole jsem se věnovala fashion designu, ale po večerech jsem chodila kreslit, protože kresba mě naplňovala více než šití a návrhy oděvů. A přirozeně mě to pak navedlo k ilustraci a ke knihám.

 

Vystudovala jste obor Ilustrace a grafický design na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Co vám škola v rámci tvůrčí profese nejvíce přinesla?

Zpětnou vazbu od profesorů, kteří už za sebou mají velkou životní zkušenost. Pokud tápete a nevíte, jak začít, tak vás mohou nasměrovat a pomoci v úplných začátcích tvorby. Každý z nás je určitá osobnost, individualita, která se nějak vyjadřuje, ale díky škole máte možnost kontaktu s reálným světem. A hlavně na škole dostáváte stále nové podněty k tvoření. Není to tak, že jen šest let sedíte a plníte úkoly.

 

Měla jste v sobě podnikatelského ducha již při škole?

Nevím, zda se tomu říká podnikatelský duch, ale mimo školní projekty jsem pracovala i na svých a hledala příležitosti. Začala jsem spolupracovat s nakladatelstvím Meander. Musí to být i o vlastní píli, o vlastním vyšlapání cesty. Nikdo si nesmí myslet, i kdyby byl génius, že po vystudování za ním přiletí všichni s hromadou zakázek. Musí tomu jít i trochu naproti. A myslím, že například naše studio POP - PAP by v tomto ohledu mohlo být prostředníkem k umožňování příležitostí.

 

Co vás vedlo k tomu založit vlastní tvůrčí studio a nepůsobit jen jako ilustrátorka na volné noze?

Vedla mě k tomu knížka „Galerie aneb Arturovo dobrodružství”, kterou jsem jako svou školní práci tvořila i produkovala celou sama. Zadáním byla „Autorská kniha“ a já si vybrala téma „Výtvarné umění” a vymyslela příběh Artura, který se nudí ve svém obrazu a prochází tak do obrazů českého umění 20. století. A protože se v knize objevovaly reprodukce děl významných českých malířů, byla jsem nucena vypátrat dědice, získat od nich souhlas, že mohu použít jejich dílo. Psala jsem dopisy dědicům Kamila Lhotáka, Emila Filly apod. Kniha byla vydána nakladatelstvím Meander v koedici s nakladatelstvím Národní galerie. Sháněla jsem peníze přes crowfundingový portál, žádala jsem o grant. Byl to dost šílený proces, který mi hodně dal. Když samotná knížka vznikla a začala jsem s ní dělat besedy a workshopy do škol, došlo mi, že mě baví právě tyto věci okolo. Celkový proces kolem knihy a jak knížka žije.

 

Jak vznikala vaše první „neškolní” pop-up knížka?

Po skončení studia jsem na půl roku odjela na pracovní stáž do Říma, kde jsem si po večerech kreslila a přemýšlela nad projektem POP - PAP studia. První knížkou, která pod hlavičkou nakladatelství vznikla, byl titul „Byl jednou jeden domeček”. Jde o básničku, kterou miluju od dětství. Věděla jsem, že do každé knížky chci dát dětem prostor, aby se kreativně vyřádily a uplatnily vlastní fantazii a tvůrčí nápady. „Domeček“ je vytvořen technikou vyřezávaných ilustrací z barevného a recyklovaného papíru, a tak se nabízela aktivita v podobě „vykreslovánek“ = šablonek, které děti mohou frotážovat, obkreslovat, prosvětlovat, a tím vznikají nové a nové příběhy, které si samy děti vymyslí a prožijí tak další dobrodružství.

 

A touto knihou vznikla i myšlenka na založení studia POP - PAP?

Ano. Při vzniku knihy „Byl jednou jeden domeček“, jsem si zároveň trochu troufale hrála s myšlenkou vzniku celého nakladatelství. Měla jsem však k ruce šikovného tiskaře, knihaře i talentované výtvarníky – kamarády a bývalé spolužáky, které jsem nakonec seznámila s tímto nápadem a přizvala je k tvoření. Postupně tak vznikaly další a další tituly a náš tým se rozšiřoval o literáty, grafické designéry, fotografy, animátory a další kreativní duše.

 

Jaké asociace si mají lidé spojit s knižním studiem POP - PAP?

Zábava. Interakce. Unikátnost. Projekt kamarádů, kteří měli potřebu realizovat své nápady na základě podnětů ze svého okolí. Jako lektorka výtvarných kurzů pracuji s dětmi a právě jejich zpětná vazba a nadšení mě nakoplo k realizování dalších nápadů a k zamyšlení se nad knihou více do hloubky. Chtěla jsem do knihy dostat maximum, aby obsah, výtvarno i knihařské zpracování měly tu nejvyšší možnou úroveň a byly kvalitní po všech stránkách. Knížka je to první, s čím se v dětství setkáváme, co nás formuje a esteticky vychovává. Proto je mým záměrem, aby naše knihy nebyly jen spotřebním zbožím, ale aby se k nim čtenáři vraceli a v ideálním případě přetrvaly i pro další generace.

 

Jak vypadá základní tým studia POP - PAP?

Máme zázemí a knihárnu, která se stará o výrobu, kolegyně Lenka a Monika pečují o naše sociální sítě a řeší marketing, další kamarádky ilustrátorky pak nejen tvoří, ale pomáhají na prodejních akcích a samy šíří povědomí o značce. Hlavním motorem jsem já a Helen Demidová, která je mou pravou rukou. Pomáhá mi s propagací, produkcí i grafikou.

 

Vybrat si správné kolegy do svého týmu je základem úspěchu. Podle čeho jste je vybírala a co na nich oceňujete

Myslím, že náš tým se tvoří tak nějak organicky a nemá nějaká pravidla, či hranice. Nejdůležitější je zapálení pro věc a víra v to co, děláme. Musí nám dávat smysl to, co děláme, a naplňovat nás to, co tvoříme. Pozitivní reakce od zákazníků a fanoušků jsou pak jen dalším hnacím motorem nás všech.

 

Co je nejsilnější stránkou vašeho týmu? Proč si klienti volí právě vás?

Myslím si, že je to o všestrannosti a že dokážeme vše skloubit dohromady. Máme zázemí grafiky, ilustrace i výroby. Dokážeme zorganizovat tvůrčí workshopy, motivační besedy i na klíč vyrobit interaktivní propagační materiály.

 

Jací klienti vás oslovují?

Většina klientů má alespoň už nějakou hrubou představu, jak by měl výsledný produkt vypadat, ale mnohdy spíše nevědí, co vše lze a nelze vyrobit. Snažíme se také vytvořit kvalitní grafickou podobu produktu a dostat do ní nápad a vtip, aby zaujal klienta i jeho zákazníky a partnery.

Které atypické produkty na míru už vznikly pod taktovkou studia POP - PAP?

Jedna z prvních zakázek byla pro Českou televizi, která chtěla vyrobit pop-up knihu jako rekvizitu do filmu „Čím lidé žijí”. Dále jsme vyráběli pro Zámek Pardubice interaktivní pop-up brožuru o zámku a jeho historii. Další příklad, který mohu uvést, je interaktivní fotorámeček pro společnost Raul. Šlo o originální pozvánku pro nadšence a účastníky Jizerské padesátky.

Pořádáte knižní interaktivní workshopy pro děti i dospělé. Co si z nich obě skupiny odnášejí?

Je to rozdílné podle toho, v rámci jaké akce daný workshop děláme. Nejčastěji se odrazíme od některého z našich titulů. Ponoříme se do příběhu knihy, představíme hrdiny, povídáme si o knížkách, o pohádkách, a od toho se pak odvíjí samotné úkoly a výtvarné aktivity. Dáme si třeba téma akvarel, ilustrace, či origami – to jsou převážně workshopy pro děti. A co se týče workshopů pro dospělé, tak např. na akci Grafika roku je možné si vytvořit vlastní leporelo. Hodně oblíbená je také japonská vazba. Na danou akci vždy přivezeme všechny materiály. Máme radost, že máme cílovou skupinu takto namíchanou a máme tak i větší zpětnou vazbu.

 

Děti jsou čisté kreativní bytosti, které si vyhrají se vším. Jak ke kreativním workshopům přistupují dospělí?

Je pravda, že u dětí jsem zvyklá na jejich spontánnost a kreativitu, ale dospělí se toho častěji bojí a jsou opatrnější, pečlivější, bázlivější. O to větší radost pak mám, když vidím v jejich očích radost z produktu, který si sami vytvořili a vymysleli. Produkt, který si navíc mohou odnést domů a někoho jím třeba obdarovat a sdílet tak svou radost dál.

 

Je tedy přidanou hodnotou studia POP - PAP probouzet v dospělých dětskou duši?

Je to jedna z důležitých přidaných hodnot, která může přirozeně vzniknout tak, že skrze aktivity, které do knih začleňujeme, přilákáme i rodiče, kteří tráví s dětmi čas, zapojí se do tvůrčích aktivit. Děti už tak nemusí jen samy sedět někde v koutě s tabletem a ťukat prstíkem na obrazovku, ale samy přemýšlejí, rozvíjejí haptiku i jemnou motoriku. Naším cílem skrze aktivity, které do knih dáváme, je přilákat dospělé, rodiče. Aby to nebylo tak, že strčí dítěti do ruky knihu, tablet a hraj si, ale aby vznikly společné tvořivé chvíle, kdy si spolu sednou dítě a rodič a tvoří spolu.

 

Mezi nejaktuálnějšími projekty studia POP - PAP patří kniha „Já, miminko”. O co přesně jde?

Je to nejaktuálnější projekt, který připravujeme s ilustrátorkou Renátou Žákovou a autorkou Sebastiánou Chomiszak. Na trhu nám chyběly pěkné vkusné zápisníky, fotoalba, proto jsme se rozhodly pro vlastní tvorbu. Probíhala dlouhá příprava, kdy jsme se ptaly maminek, co by se jim líbilo v knížce mít a co by naopak bylo zbytečné. Teď už to dostalo jasnou podobu a chceme, aby to bylo na nejkrásnějším papíře, v pěkné vazbě, aby to by hezký artefakt – první kniha z dětství, kde bude všechno zapsané, zakreslené, první fotky a první vzpomínky dítěte i rodičů.

 

Co vás teď čeká? Jakým směrem se POP - PAP vydává?

Aktuálními projekty jsou „Já, miminko” a malá edice pohádek, kde bych chtěla spojit současné autory a ilustrátory a vydávat pohádky, které si dítě vezme pod peřinu a bude si je chtít číst pořád dokola a pak je číst svým sourozencům. A v ideálním případě si je bude číst i s rodiči a ptát se jich na různé otázky a témata, která v knize objeví. A krom těchto větších projektů, které zaberou více času, pracujeme také všichni společně na drobnějším papírovém projektu, a tím jsou „pop-up přání pro různé příležitosti“ – narozeniny, svátky, Vánoce, Velikonoce. Chceme jednoduchý čistý design, na recyklovaný papír. Také bych chtěla vedle nakladatelství prezentovat práci našeho POP - PAP studia a oslovovat více klientů, kterým bychom mohli pomoci s naší vizí a kreativitou a hravě a zábavně zpracovat jejich propagační materiály.

 

Jaký je rukopis knih od studia POP - PAP?

Myslím si, že hlavním rukopisem POP - PAP knihy je hravá ilustrace, osobitý text, čistá grafická úprava, kvalitní řemeslné zpracování (pop-up, leporelo, výseky, apod.), které posouvá a rozehrává příběh, ale především to jsou pak přídavné kreativní aktivity, které do každé knihy začleňujeme a čtenář se tak sám může do příběhu zapojit a uplatnit vlastní fantazii (myriorama, trexeso, vystřihovánky, vykreslovánky, plakáty, dopisní papíry, apod.).

 

Jsou v rámci grafiky módní trendy? A řídíte se jimi?

Sleduju, že je teď trend čistoty a jednoduchosti, minimalismu, a to se mi líbí. Nemám ráda, když jsou věci přehuštěné. Setkávám se ale poměrně často s názory maminek, že jim v knížkách chybí reálné postavy, aby děti věděly, jak které zvíře vypadá, aby kniha byla napojená na realitu, a nebyla jen hezkým abstraktním dílem. Občas je náročné najít tu správnou cestu, abychom dali prostor pro fantazii, ale zároveň se dítě mělo čeho chytit a spojilo si ilustrace s realitou.

 

Na co jste nejvíce pyšná, že se povedlo?

Jsem ráda za zpětnou vazbu. Když slyším ocenění za daný produkt, společnou aktivitu, co přinesla klientům, rodičům, dětem – to, že s nimi kniha žije. Úspěchem pro mě je, že můžeme realizovat to, co nás baví, jsme stále tvůrčí a naše tvorba zároveň přináší radost a užitek i dalším lidem. Podpora kreativního myšlení té nejmladší generace je velice důležitá, a pokud to lze hravou formou, je to ideální cesta.

 

Jaká je vaše dlouhodobá profesionální vize?

Chtěla bych, aby se ze studia POP - PAP stala zavedená značka a lidé se těšili na každý nový titul, projekt, který připravíme. A také bych ze studia ráda vytvořila hodnotné zázemí, které umožní tvůrčím lidem se seberealizovat.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Anna Beránková

Korektura textu: Vladana Hallová

Foto: Honza Kvarda

Vytvořeno ve spolupráci:

Knižní studio POP PAP www.pop-pap.cz

Lokace: Salon Bellevue, Merlot d’Or www.merlot.cz

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře