Martina Formanová - spisovatelka

Martina Formanová

„Člověk asi nejvíc touží napsat to, co by si chtěl sám přečíst.“ Martina Formanová

Martina Formanová je absolventka dramaturgie a scenáristiky na pražské FAMU a také spisovatelka. Její první kniha „Skladatelka voňavého prádla“ byla přeložena do několika jazyků. Martina pochází z Brna. Již od poloviny devadesátých let žije ve Spojených státech amerických. Na farmě v Connecticutu se svým manželem, režisérem Milošem Formanem, vychovává dvojčata Jima a Andyho. S Martinou Formanovou přichází na knižní trh inspirace o tom, že psaný projev je nejen uměním ale i formou terapie. Takto můžete ztvárnit příběhy o tom, co si v životě idealizujete, můžete vypsat odstavce pokynů Jak na to!, popsat celý lidský život anebo jeho jediný den, fantazírovat o nadpřirozeném, a také můžete třeba stejně jako Martina psát o tom, co důvěrně znáte a co skutečně prožíváte.

Když dítě intonuje, začnou se rodiče domnívat, že by mohlo mít talent. Podobně by tomu mohlo být i u psaní. Jak to bylo, Martino, ve vašem případě? Pomohl vám někdo objevit tvůrčí psaní, nebo to byla vaše iniciativa?

Dřív než zájem o psaní ve mně byl zájem o čtení. Tak od deseti do patnácti let jsem četla skoro nepřetržitě a cokoli. Proběhly nějaké úspěchy se slohovými pracemi a na gymnáziu jsem už občas přispívala do novin.

Jaké jsou podle vás možnosti uplatnění mladých spisovatelů v dnešní době?

Předpokládám, že není lehké uživit se pouze jako spisovatel. A možná by to vůbec nemělo být samostatné povolání. Ta představa, že se do psaní pouští někdo jen proto, že je „spisovatel“, a tudíž psát musí, mě děsí.

Může být nějaký druh literatury módní?

Určitě se mění třeba to, který žánr je zrovna nejprodávanější. Ale to je téma spíš pro nakladatele.

Obejde se dobrý autor bez odpovídajícího vzdělání? Nesnižují se tak jeho šance na úspěch?

Vzdělání je důležité z jiných důvodů, pro psaní je podstatná fantazie. A taky určitá jazyková vyjadřovací originalita.

Robert Vano říká, že pokud člověk chce zjistit, zda je dobrý v té konkrétní profesi, má jít tam, kde se zrodila. Modelka do Paříže či Milána, potápěč k moři… Kam se má jít o svých schopnostech ujistit spisovatel?

Do knihkupectví? Ne, vážně… Pro spisovatele je prostě zpětnou vazbou čtenář.

Je pro autora podmínkou opravdový prožitek, aby dokázal formulovat příběh do psané podoby? Jak je tomu u vás?

Skutečný prožitek podmínkou určitě není. Z literatury známe fůru autorů, kteří fantasticky popsali události, jež nikdy nezažili, jež se ani neodehrály. Já dávám přednost psaní o věcech, které důvěrně znám z vlastní zkušenosti, nebo je mám odpozorované ze svého okolí.

Kam chodíte pro inspiraci?

Stačí rozhlédnout se kolem sebe. Všechno tu máme – tragédie, komedie. Lidé, kteří bydlí ve vašem domě, můžou mít úžasné osudy. Nebo si otevřete noviny – i tam jsou desítky, stovky námětů. Otázkou je, jaký příběh chcete vyprávět vy jako autor a proč.

Máte oblíbený žánr, který sama jako čtenář vyhledáváte?

Posledních pár let čtu asi nejvíc současné autory, zajímá mě jejich interpretace přítomnosti. Nejvíc mě láká pohled pod povrch mezilidských vztahů; dozvědět se nejen co hrdinové dělají a říkají, ale poznat i jejich vnitřní motivace a úvahy.

Podobá se váš oblíbený žánr vaší vlastní tvorbě?

Kéž by!

Trhem s hudebními nosiči otřásla krize a jejich prodejnost rapidně klesla. Jak myslíte, že si stojí knižní trh?

Myslím, že relativně dobře. Fakt, že lidé stále čtou, mě, upřímně řečeno, překvapuje. Velmi mile překvapuje.

Máte odhad, jestli se některé knihy prodávají více než jiné?

Myslíte moje? To záleží na náladě. Někdy mám dojem, že by se měly všechny prodávat skvěle, jindy mě udivuje, že mám nějaké svoje čtenáře, že vůbec někoho zajímá, co píšu.

Kde je podle vás pro spisovatele, než dotáhne celou svoji literární práci do konce, ten kopec nejstrmější?

U každé knížky je to asi jiné. A taky u každého autora! Někteří ani žádné strmé kopce nezdolávají. Moje překážky jsou jednoznačně lenost a pochyby.

Jak se spolu sžila místa, která jsou tolik odlišná a současně vám tolik blízká, Brno, odkud pocházíte a Connecticut, kde aktuálně žijete?

Nějak se sžila, ani nevím jak. Vlastně vím, vždyť jsem to popsala ve své první knížce, „Skladatelka voňavého prádla“.

Jak si myslíte, že si stojí novináři ve Spojených státech a například v evropských zemích, potažmo v České republice?

To opravdu nemůžu posuzovat. Evropskou žurnalistiku neznám, českou jen velmi povšechně z internetu.

Můžou se čtenáři těšit na nějakou novou knihu od vás?

Právě se dávám do psaní, tak snad se to někde nezasekne.

Uvažovala jste někdy o vydání například nějaké společenské příručky, knihy rádce, popřípadě dokumentárního žánru?

Ne. Ale možná taky proto, že podobné věci příliš nečtu. Člověk asi nejvíc touží napsat to, co by si chtěl sám přečíst.

Co dělá spisovatele spisovatelem?

...že by honorář?

Děkuji za rozhovor.

Martina Formanová *9. 1. 1966

Text: Michaela Lejsková

Publisher: Profashion 2/2010

Tagy: literatura

Komentáře