As. MUDr. Michal Puls, CSc. - plastický chirurg

As. MUDr. Michal Puls, CSc.

„Snažím se studentům předat nejen zkušenosti, ale i lásku a cit k medicíně." As. MUDr. Michal Puls, CSc.

As. MUDr. Michal Puls, CSc. je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci v roce 1984 pracoval v oboru chirurgie a traumatologie ve Výzkumném ústavu traumatologickém v Brně. V roce 1987 složil atestaci I. stupně v oboru chirurgie a začal se oboru plně věnovat. Podílel se na řešení výzkumných úkolů, přednášel a spolupublikoval. Od roku 1990 jako odborný asistent 3. lékařské fakulty v Praze vyučoval na klinice popáleninové medicíny a dále získával zkušenosti v plastické chirurgii. Současně působil na katedře fyziologie a klinické fyziologie 3. LF UK v Praze a zde obhájil v roce 1996 kandidátskou disertační práci. Je autorem a spoluautorem řady domácích i zahraničních publikací a přednášek. V roce 1996 přešel na oddělení plastické chirurgie nestátního zdravotnického zařízení Lékařský dům, a.s. v Praze a věnoval se estetické plastické chirurgii. Absolvoval několik dlouhodobých klinických studijních stáží. V roce 1999 složil atestaci v oboru plastické chirurgie. Je členem Společnosti plastické chirurgie ČSL JEP. Držitel certifikátu pro práci s lasery. V současné době provozuje praxi plastického chirurga na pracovišti Medicom VIP. Od roku 1999 má licenci České lékařské komory v oboru plastické chirurgie a provozuje soukromou lékařskou praxi. V současnosti je odborným asistentem a vyučuje na klinice plastické chirurgie ve FN Na Bulovce v Praze.

Proč jste si vybral zrovna toto povolání?

Odmalička mne bavilo něco tvořit nebo kreslit. Začalo to stavebnicí Merkur a malováním krajiny. Na gymnáziu byla mým oblíbeným předmětem kromě historie a biologie i deskriptivní geometrie. Měl jsem velkou představivost, trpělivost a pečlivost při rýsování i smysl pro přesnost. Při volbě povolání jsem se rozhodoval mezi architekturou a medicínou. Jeden známý oční lékař mi řekl, že při přijímacích zkouškách na architekturu musím namalovat bustu. Toho jsem se lekl a zvolil jsem medicínu. Ale pravdou také je, že to bylo i přání mé maminky, která pracovala v nemocnici a vedla mne k tomu, abych pomáhal nemocným lidem. Dnes vím, že jsem se rozhodl správně. Ale k oboru plastické chirurgie byla ještě dlouhá cesta. A ten správný směr mi daly v životě tři osobnosti: prof. MUDr. R. Königová, doc. MUDr. J. Válka a prof. MUDr. J. Veselý. Bylo mi velkou ctí s nimi pracovat a mnohému mne naučili.

V jakém rozsahu se věnujete praxi plastického chirurga?

Po lékařské fakultě jsem začínal na traumatologii. Tam jsem při rekonstrukčních operacích postupně poznával taje plastické chirurgie a už jsem ji neopustil. Později jsem plastickou chirurgii a popáleniny vyučoval na lékařské fakultě UK Praha. Po obhájení disertační práce jsem se plně začal věnovat estetické plastické chirurgii. Ale lékařské fakultě jsem zůstal věrný a jeden klinický den v týdnu na Klinice plastické chirurgie FN Na Bulovce přednáším a vedu praktika. Snažím se studentům předat nejen zkušenosti ale i lásku a cit k medicíně.

Jak vnímáte modernizaci v oblasti plastické chirurgie a v čem je její největší posun?

V celé medicíně je obrovský vývoj, tedy i v plastické chirurgii. Projevuje se ve větším zavádění endoskopických technik a mikrochirurgie, transplantacemi tkání, využíváním nových biologických i syntetických materiálů, využíváním ultrazvuku a laseru při operování a velké naděje se vkládají do výzkumu kmenových buněk.

Kterým směrem se aktuálně posouvá výzkum v oblasti plastické chirurgie?

Jak jsem již zmínil, jedná se především o kmenové buňky. Snad nám jednou pomohou při náhradách tkání a rekonstrukcích orgánů i obnově jejich funkcí.

Na jaké úrovni myslíte, že je plastická chirurgie ve střední Evropě?

Mám zkušenosti ze sousedního Německa a Rakouska. Myslím, že úroveň české plastické chirurgie byla vždy výborná. Máme v historii i současnosti celou řadu vynikajících světově známých plastických chirurgů, počínaje prof. MUDr. F. Burianem, zakladatelem tohoto oboru v Čechách. Naši lékaři jsou v zahraničí známí vysokou úrovní znalostí a velkou schopností improvizace.

Vnímáte zvýšený zájem o nějakou konkrétní estetickou úpravu? Proč myslíte, že zrovna toto je v současné době nejvyhledávanějším problémem?

Určujícím je především větší zájem žen než mužů o estetické operace. K nejžádanějším operacím tedy stále patří úpravy prsou a liposukce. Operace očních víček dnes již kromě žen stále častěji objednávají i muži.

Jsou zákazníci věkově limitováni v rámci estetických zákroků?

Z pohledu provedení zákroku jsou limitováni svým zdravím, věkem nikoli. Právně u dětí a mladistvých do 18 let musí dát souhlas s provedením estetického zákroku, např. korekce odstálých boltců, rodiče.

V jakém případě zákrok klientům rozmlouváte? Můžete uvést nějakou zkušenost, kdy jste zákrok klientovi rozmluvil?

Zklamání z nezdařené operace dopadá jak na operovaného, tak i na chirurga. Zákrok by měl být indikovaný, tedy smysluplný. Měl by odstranit vrozenou deformaci a zlepšit estetický vzhled. Nemohu-li klientovi takto pomoci nebo jsem-li přesvědčen, že ho jím navrhovaná změna poškodí, neoperuji. Jedné klientce jsem takto odmítl výměnu prsních implantátů za ještě větší. Trochu jsem však pochyboval, jestli nepůjde jinam. Nešla, potvrdilo se to, když se na mne obrátila později v jiné záležitosti a byla vděčná, že jsem se tehdy nenechal přesvědčit.

Jaký zákrok považujete za váš nejúspěšnější?

Ten, který nejen odstraní vadu nebo zlepší estetický vzhled, ale také odstraní pocit méněcennosti, vrátí klientovi důvěru v sebe sama a zvedne mu přiměřeně sebevědomí. Ten pocit štěstí je i pro mne největší odměnou za provedený zákrok. Může to být žena s krásně modelovanými prsy, nebo žena či muž po korekci deformovaného nosu, boltců apod.

Kolik zákroků si tak nejvíc nechala nějaká žena na sobě provést?

Nejsem přítelem velkých kombinovaných plastik s mnohahodinovou narkózou. Tak maximálně jeden velký s menším krátkým, např. modelace prsou s operací očních víček apod. Když dobře provedete operaci, klientka se rychle a dobře zhojí, ona i operatér jsou s výsledkem spokojeni, pak se ráda s důvěrou vrátí. Jedné klientce jsem postupně provedl celkem asi pět zákroků.

Napsal jste několik odborných publikací. Povíte nám přesně, o jaká témata se jednalo a zda jsou určena také široké veřejnosti, nejen odborníkům?

Jednalo se o experimentální práce na téma ošetření poranění tkání fibrinovým lepidlem v rámci mé disertační práce, dále publikace o úrazech elektrickým proudem a v jedné publikaci jsme hodnotili statistiku úrazů dětí ošetřených na klinice popálenin v Praze během tří let. O jaké úrazy šlo, které jsou nejčastější, jaké jsou jejich příčiny a pozdější následky a navržená preventivní opatření, to by asi veřejnost nejvíce zaujalo. Všechny tyto zkušenosti při výuce na klinice předávám studentům medicíny, aby je sami využili v praxi a šířili dál.

Dá se vůbec kombinovat ošetření lasery s chirurgickým zákrokem? Uveďte nám nějaký příklad.

Laser se užívá k plošnému ošetření kůže za účelem provedení její rejuvenace (omlazení). Potom lze laserem odstraňovat rozšířené kožní cévky, některé kožní výrůstky a pigmentace po předchozím kožním vyšetření. Tady se činnost chirurga překrývá i kooperuje s dermatologem. V plastické chirurgii se laserová transkonjunktivální operace dolních víček, čili spojivkou vedená operace prolapsů tuku dolních víček s následnou rejuvenací kůže dolních víček, často spojuje i s operací horních víček, augmentací rtů či liftingem obličeje a krku nebo jinou estetickou plastickou operací. Účinku laseru se používá k rozpouštění tuku a následné retrakci kůže při liposukcích. Tyto se provádí samostatně nebo v kombinaci s operací povislé břišní stěny (abdominoplastikou).

Jaké jsou časté zásady, které po zákroku klienti podceňují, případně nedodržují a mohou tak ohrozit výsledný efekt?

K operaci obličeje přijdou ženy nalíčené, nečtou předoperační pokyny nebo na ně nedbají, muži jsou více neukáznění v období rekonvalescence, neobkladují (např. oční víčka), některé ženy nenosí dostatečně dlouho nebo nedbale elastickou bandáž (lipoelastický návlek, podprsenka, prsní pás), nedodržují dostatečně dlouhou dobu rekonvalescence po operaci, brzy zatěžují operované partie nebo se brzy opalují.

Jsou zákroky, které lze dělat opakovaně, a které naopak na už upravovaném místě opakovaně nelze provézt?

Tak jak elasticita kůže s věkem klesá, lze estetické zákroky v rozumné míře provést i opakovaně. Je třeba však pamatovat na omezenou pružnost tkání při těchto operacích. Je-li to indikované, lze opakovaně operovat oční víčka, povolený obličej či povislá prsa nebo opakovaně provést liposukci. Vždy jsou tyto opakované zákroky rizikovější při hojení a některé provádíme opravdu zřídka a přísně indikovaně, např. reoperace nosu.

Kde myslíte, že je zatím ještě slabina plastické chirurgie, a kde je naopak její silná stránka?

Slabina je v tom, že řadu zdánlivě jednoduchých estetických plastických operací provádějí i lékaři jiných oborů, kteří nemají dostatečnou erudici v oboru plastické chirurgie. Naopak stále odvážnější a efektivnější je plastická chirurgie při rekonstrukci ztrátových poranění a deformací těla a v chirurgii ruky.

Jaké jsou nyní vaše životní vize?

Nespokojit se s dosaženým, pokračovat ve vědecké práci na lékařské fakultě a v dalším rozvoji osobnosti, absolvovat zahraniční stáž. V estetické plastické chirurgii pak doufám v úspěšné zavedení Palomar SlimLipo laserové liposukce v Medicom VIP klinice v Praze.

Děkuji za rozhovor.

As. MUDr. Michal Puls, CSc.,  *16. 3. 1963

Autor článku: Michaela Lejsková

Foto: archiv

Publisher: Profashion 2/2010

Komentáře