Erika Hübelová - zdravotní sestra, lymfoterapeut

Erika Hübelová, zdravotní sestra, lymfoterapeut

„I kdyby byla jen jedna jediná masáž, nikdy nebude zbytečná.“ Erika Hübelová

Lymfatické masáže patří mezi stále častěji diskutované téma. Dá se říci, že konečně! Lymfatický systém totiž jako jediný odvádí toxiny z těla a na jeho správné činnosti je závislý náš imunitní systém. Téma celulitida je jistě také aktuální. A tak se ptáme Eriky Hübelové, jaká jsou rizika a co pro nás může znamenat prevence. Jak taková prevence vlastně vypadá? Kam se člověk má obrátit a do jaké míry je veřejnost informována o problematice lymfatického systému? Na tyto otázky a mnohé jiné dnes odpovídá na slovo vzatá odbornice v praxi, školitelka, zdravotní sestra Erika Hübelová.

Lymfatické masáže a lymfodrenáže – v čem přesně se tyto termíny liší?

Lymfologie patří mezi interní obory. Je to obor zabývající se fyziologií a patologií lymfatického systému, dále pak diagnostikou a komplexní terapií vrozeného a získaného lymfedému. Veřejnost se často setkává s názvem lymfodrenáže a lymfatické masáže. Rozdíl je v tom, že lymfodrenáže provádí atestovaný zdravotník, lymfoterapeut, dle ordinace lékaře lymfologa na pacientech s lymfedémem. Lymfatické masáže mohou provádět i nezdravotníci, tj. maséři, kteří mají certifikát získaný na kurzu manuální lymfatické masáže a provádějí je na zdravých klientech. Jedná se o kosmetickou lymfatickou masáž, která je indikována nejčastěji u celulity (celulitidy) neboli pomerančové kůže.

Jak dlouho a v jakém rozsahu se věnujete lymfoterapii?

Moje praxe začala hned po maturitě v roce 1982 na dermato-venerologické klinice v nemocnici U sv. Anny. V roce 1996 vznikla na klinice flebologická a lymfologická ambulance. Absolvovala jsem v Ústavu pro další vzdělávání pro zdravotní sestry kurs Manuální lymfodrenáže pod vedením MUDr. M. Bechyně. Získala jsem tak atestaci z lymfologie, která je nutná pro ošetřování pacientů s vrozeným či získaným lymfedémem, a to jak u dětí, tak u dospělých. Každý pacient je jiný a znamená velkou zkušenost. Je to škola nejen v provádění lymfodrenáže, ale i v psychoterapii, a dále je nutné naučit každého pacienta všemu, co se týká léčby v domácí péči, neboť je podstatná její trvalost. V roce 1999 se začaly na klinice provádět i kosmetické lymfodrenáže – hlavně pro indikace celulitidy (správně celulity). Bylo to zase něco jiného a velmi zajímavého. Lymfologie mě okouzlila prakticky hned, když jsem ošetřila svého prvního pacienta s lymfedémem. Nejen její teorie, ale i hmatová technika. Když vidíte, jak se provádí – je to jako balet na těle.

Lymfodrenáže jsou způsobem jak odstranit, potažmo zmírnit, nepříjemné otoky. Jaký další vliv má tato forma masáže na organizmus?

Vedle pacientů s lymfedémem jsou zde i jiné indikace jak lymfodrenáže uplatnit. Najdou se ve všech chirurgických a interních oborech pro nemocné i zdravé. Tak např. před a po operaci se aktivuje mízní systém, aby pak nebyl otok kolem jizvy tak velký, rána se lépe hojila a méně bolela. Zvláště se lymfodrenáže provádějí na klinikách plastické chirurgie. V oblasti neurologie je zde indikace uplatnění lymfodrenáže pro syndromy bolestivosti hlavy. V cévním lékařství jsou velmi efektní při žilní nedostatečnosti či jako prevence proti křečovým žilám, zvláště v zaměstnání, kde se jen stojí nebo sedí, dále u sportovců s velkou statickou zátěží na dolní končetiny. Další samostatná kapitola jsou lymfatické masáže kosmetické pro zpomalení procesu stárnutí pleti hlavně na obličeji a dekoltu. Oblíbená je i očista organizmu na jaře a na podzim, kdy se provádí lymfatická masáž celotělová alespoň 1x za měsíc. S tím je spojeno zvýšení úrovně imunitního systému. A nakonec je zde indikace zastavení vzniku celulity nebo její zmírnění.

V jakých případech lymfatickou masáž absolutně vylučujete?

V lymfologii jsou specifické absolutní kontraindikace, a to hyperfunkce štítné žlázy a zelený zákal. Dále jsou to kontraindikace stejné jako u všech fyzioterapeutických metod. Když si nejsme jistí, je nutná konzultace s lékařem, nejlépe lymfologem, popř. se provádí i velká interní konzilia. O absolutní kontraindikace se jedná hlavně u nemocí srdce a plic, jater a ledvin, těžké žilní nedostatečnosti, rakoviny, akutní bakteriální infekce, nejasné bolesti břicha, patologického těhotenství, horečnatých stavů. Jsou tu i relativní kontraindikace. V praxi to znamená, že pokud se pacient léčí s nějakou chorobou, která je kompenzována, tj. léčena, může se lymfodrenáž provádět. Pokud dojde k dekompenzaci, lymfodrenáž je kontraindikována. Typická diagnóza je vysoký krevní tlak a cukrovka.

Na jaké reakce, které mohou po masáži přijít, upozorňujete klienty?

Po lymfodrenáži může být moč zkalená, může mít jinou barvu a jinak zapáchat. Pacienti s lymfedémem mohou mít barvu moči až tmavě hnědou. Je třeba informovat pacienta či klienta, že je vše v pořádku. Vidíme zde, jak rychle byl aktivován lymfatický systém a také jak velký je detoxikační efekt. Dále má lymfodrenáž velký vliv na kosterní svalstvo. Proto mohou bolet zvláště nohy a ruce jako po fyzickém zatížení. Zvláště po celkové lymfodrenáži se může klient cítit slabě, ale také nabrat sílu. Hlavně se po proceduře doporučuje zvýšení příjmu tekutin až o jeden litr.

V jakém časovém rozmezí klient může pozorovat vytoužený efekt?

Je to velmi individuální, záleží na indikaci. Např. u žilní nedostatečnosti většinou stačí 10 přístrojových lymfodrenáží 1x za týden a zbavíme se pocitů pnutí a neklidu v nohou. U celulity a lymfedému jde u žen o doživotní problém. Takže se doporučuje intenzivní péče či terapie a dále dlouhodobá pravidelná lymfodrenáž společně s komplexní terapií.

Je lymfodrenáž jediným řešením celulity?

Každé klientce, která přichází skrze indikaci celulity, říkám: Není to jen o lymfodrenáži. Pokud je lymfodrenáž kontraindikována nebo z jakýchkoliv jiných důvodů, finančních či časových, nemůže žena docházet, je zde i jiné řešení. A jsme u komplexní péče. Vedle manuální a přístrojové lymfodrenáže je třeba nosit kompresivní – stahující prádlo. Dále pohybovat se – podle toho co nás baví, dle věku a kondice. Pak je důležitý pitný režim a vnitřní výživa – správný jídelníček. Nakonec vnější péče – zábaly, užití krémů nebo gelů, emulzí zaměřených na celulitu apod. Čím více bodů splňujeme, tím dříve se objeví efekt. Ale nutno podotknout: Je to jako plevel, který se neustále vrací, je to běh na dlouhou trať.

Jak se celulitě dá předejít? Máte nějakou radu pro dlouhodobou péči?

Prevence je důležitá. Doporučuji preventivní komplexní péči již v období puberty. Velký význam na vznik celulity mají ženské pohlavní hormony – estrogeny. Ty na sebe vážou vodu a ukládají si ji do tukových buněk. Další příčina vzniku celulity je nesprávná životospráva. Dominantní je také stres, nízký příjem zdravých tekutin a málo pohybu. Recept na dlouhodobou péči je z mého pohledu hlavně psychologický – mít se ráda, být optimistická a smířit se zdravě s tím, že celulita je normální proces stárnutí a že každou ženu dříve či později dostihne. Další recept vidím v pravidelné detoxikaci a v potravních doplňcích.

Je práce s otoky v různých fázích odlišná? V čem?

U pacientů s lymfedémem nejprve nastupuje intenzivní péče, kdy se denně 3–4 týdny provádí komplexní terapie. Spočívá v manuální a přístrojové lymfodrenáži eventuelně ošetření kůže, dále ve speciálním trojvrstvém bandážování. Pacient je většinou hospitalizován, protože otok se lépe redukuje ve spolupráci s fyzioterapeutem, který s pacientem cvičí. Po této intenzivní terapii, kdy dojde k redukci otoku, následuje terapie dlouhodobá – domácí. Pacient si sám doma provádí manuální lymfodrenáž. Přístroj dostane od zdravotní pojišťovny přes revizního lékaře domů. Sám si bandážuje, nebo od svého lymfologa dostane recept na kompresivní punčochu či rukávec, dle místa otoku. V kosmetické oblasti je to úplně stejné. Jen s tím rozdílem, že klient není hospitalizován a platí si vše sám! Pacientovi veškerou komplexní terapii hradí zdravotní pojišťovna.

Co si myslíte o krémech, které kosmetické firmy doporučují na celulitu?

Mám větší zkušenosti s detoxikací organizmu zevnitř. Podle mého názoru anticelulitní krémy zvláční kůži, dodávají ji potřebné látky, ale neřeší přímo problém celulity. Samotný krém bez manuální lymfodrenáže a komprese s cvičením nestačí. Doporučuji zábaly s použitím gelu s příměsí stimulantů pro lymfatický systém, jako jsou skořice, jalovec, břečťan. Zábaly se provádí po manuální lymfodrenáži. Pozor však na kožní reakce. Aplikace krému pro větší efekt by byla lepší, kdyby se respektoval tok mízy. Při výběru bych volila českou kosmetickou firmu. Je kvalitní, levnější a obsahuje celý program krémů, gelů, emulzí k boji proti celulitě.

Jaká složka kosmetického krému působí na celulitu nejefektivněji?

Podle mého názoru je to složka prohřívací. Tuková tkáň se musí prohřát, respektive prokrvit. Při tomto kroku se podkoží lépe prokysličí, následně je lépe vyživováno, je aktivován lymfatický systém, odplavují se tak rychleji odpadní látky a toxiny, které mají vliv na kvalitu kolagenových a elastických vláken v podkoží.

Jak hodnotíte úroveň kosmetických salonů, které se právě na lymfodrenáže zaměřují?

V každém případě tam, kde se provádí lymfodrenáž, o této problematice něco vědí. To zaručují kurzy i pro nezdravotníky, které se zaměřují na kosmetické lymfatické masáže a postupy jak pracovat manuálně, popř. s přístrojem. Pracovníci tak získají certifikát. Bohužel vím, že tomu tak není všude. Již při lymfatické masáži může docházet k různým komplikacím nebo vedlejším nežádoucím účinkům. Proto je důležité přemýšlet prognosticky a vědět o klientovi co nejvíce, co se týče jeho zdravotní stránky.

Kde vidíte největší pokrok, která estetická metoda byla dříve podceňovaná a veřejnosti ne příliš známá?

Největší úspěch vidím u pacientů s lymfedémem. Již v 90. letech, a začátky vůbec nebyly lehké, se podařilo MUDr. M. Bechyněmu a následně dalším předním lymfologům zajistit odbornou komplexní péči na lymfologických pracovištích a současně i to, aby vše bylo hrazeno zdravotní pojišťovnou. Dále pak i v domácí péči, např. po splnění určitých podmínek, má pacient přístroj k provádění lymfodrenáže doma. Jsou k dispozici také další lymfologické kontroly, lymfodrenáže, obinadla, léky a popř. lázeňská péče. V problematice celulity, což je placená služba tak jako všude na světě, se dosáhlo úspěchů tím, že už se slyší na původní příčiny vzniku celulity. Důležitá je edukace a informovanost klientů nejenom pro indikaci celulity, ale i v rámci detoxikace. Pomalu se ztrácí mystifikace, že lymfodrenáže jsou jen pro mladé s celulitou. Chodí na ně už i muži a děti, prostě lidé v každém věku, pro různé indikace.

Častá otázka také je, jak dlouho vydrží efekt a na čem je závislý?

Řekla bych, že celostátně je zavedená základní kúra deseti lymfodrenáží. Celulita má bohužel interval tak jako patologický stav lymfedému, nejčastější. Nejlepší výsledky jsou v každodenní péči. To si však ženy nemohou dovolit často z časových důvodů. Takže se doporučuje 2–3× týdně. Po 10 lymfodrenážích se zhodnotí, jakého úspěchu bylo dosaženo. Je však potřeba dále pokračovat v pravidelné péči. Celulita je jako plevel, který se neustále vrací, je to však individuální. Také záleží na věku klientky. Je důležité udržovat si podkoží na podzim i v zimě v uspokojivém stavu. A to např. nošením kompresivních punčoch či speciálních legín a správnou životosprávou.

Jaké jsou netradiční důsledky dysfunkce lymfatického systému kromě celulity a otoků v obličeji, s nimiž se setkáváme nejčastěji?

Důsledky dysfunkce lymfatického systému, myslím tím patologický stav diagnózy lymfedému, mohou být velmi závažné. Téměř každý pacient je ohrožen plísní např. u dolních končetin v oblasti meziprstí, které se musí ihned léčit. Když vzniknou na tomto terénu praskliny – ragády, je to velmi často vstupní brána pro vznik streptokokové infekce – tzv. růže – erysipel, která často recidivuje. Následuje ještě větší neprůchodnost lymfy. Pokračuje změnou v podkoží tzv. fibrotizace – zvazivovatění, což znamená doživotní změny v podkoží. Dále je to bradavičnatění a nakonec v těžkých stavech lymfedému vytékání lymfy na povrch kůže, tzv. lymforea. Taktéž pacienta postihuje ekzematizace. Každý pacient je řádně poučen, jak se má zachovat při těchto problémech, tzn. ihned vyhledat lékaře a léčit včas daný problém. V oblasti celulity – celulitidy – jsou následky téměř stejné, ale objevují se až ve vyšších stadiích. Jako první problém přichází nejčastěji žilní nedostatečnost. Již v prvním stupni tzv. pomerančové kůže lze vidět na typických lokalitách malé modré cévky, tzv. mikrovarixy.

Co lymfatický systém a chirurgie?

Spolupráce s chirurgií by byla něco úžasného. Kdyby chirurgický řez skalpelem respektoval mízní systém, troufám si podotknout, že by bylo méně následných získaných lymfedémů po zákroku, a to třeba i po několika letech. Příčina je v tom, že se přetnou lymfatické cévy, lymfa narazí na jizvu a nemůže dál odtékat do centrálních uzlin. Takovým typickým příkladem je císařský řez vedený horizontálně. Ženy pak mají po letech nad jizvou městnání lymfy a následnou lipomatózu (zmnožení tukové tkáně), která se většinou zvětšuje. Ovšem lymfologie musí respektovat práci chirurga, který je tu proto, aby invazivně odstranil diagnózu.

Jakou roli hraje lymfoterapie po operačních stavech?

Pokud nejsou žádné postoperační komplikace, doporučuje se dle ordinace lékaře lymfodrenáž, a to již 24 hodin po operaci. Co vím, tak se toto ošetření uplatňuje hlavně v plastické chirurgii. Operační rána se pak lépe hojí, neboť není tak prosáklá a je méně bolestivá. Šest týdnů po operaci, pokud je pacient v pořádku a po kontrole lékaře, může lymfodrenáž provádět i masér s certifikátem lymfatické masáže nebo nejlépe zdravotník lymfoterapeut.

Jakou máte radu pro širokou veřejnost v rámci preventivní péče o správný průběh lymfatického systému?

Pomáhat lymfatickému systému správnou životosprávou, nezatěžovat ho toxiny. Abychom si uchovali zdraví co nejdéle, doporučovala bych velmi příjemnou manuální celotělovou detoxikační lymfatickou masáž trvající nejméně 2 hodiny, a to jednou za měsíc. A i kdyby byla jen jedna jediná, nikdy nebude zbytečná.

Děkuji za rozhovor.

Reg. zs. Erika Hübelová

Cejl 7, 602 00 Brno

+420 607 722 050 www.lymfo-erika.cz

Text:: Michaela Lejsková

Publisher: Profashion 4/2010

Tagy: medicína, zdraví

Komentáře