MUDr. Daniel Hovorka – gastroenterolog

Studium lékařství dokončil na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v r. 2002, od r. 2003 působí na interním oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce. V roce 2005 si udělal atestaci z vnitřního lékařství, v r. 2010 atestaci z gastroenterologie a hepatologie, v současné době pracuje na hlavní úvazek v gastroenterologické ambulanci polikliniky Medicon Budějovická v Praze a na částečný úvazek na gastroenterologii v nemocnici Na Bulovce. Jeho hlavním profesním zájmem je endoskopie zažívacího traktu.

Vybral jste si obor gastroenterologie, co tomuto rozhodnutí předcházelo?

Gastroenterologie byla pro mě po několika letech na interním lůžkovém oddělení a po první atestaci z interny logickou volbou. Jednak proto, že se mi obor líbil, a také proto, že se na Bulovce na gastroenterologii uvolnilo místo. Atraktivita oboru pro mne spočívá především ve významném podílu manuální práce, konkrétně endoskopie trávicí trubice.

Které blízké obory medicíny využíváte k užší spolupráci?

Nejčastěji chirurgii, kde se jedná o spolupráci zejména v péči o pacienty s nádory zažívacího traktu, nespecifickými střevními záněty a krvácením do zažívacího traktu. Nelze samozřejmě opominout úzkou spolupráci s praktickými lékaři, otorinolaryngology, onkology a mnoha dalšími.

Dá se o některých onemocněních, se kterými pacienti přicházejí, hovořit jako o sezonních?

Tradičně se jako typická sezonní nemoc uvádí vředová choroba žaludku a dvanáctníku, což se mi však v praxi v posledních letech příliš nepotvrzuje. Naopak s výskytem jarních pylů pozorujeme častější výskyt projevů tzv. eozinofilní ezofagitidy – zánětu jícnu s úzkým vztahem k alergii.

Podobně bych se zeptala ve směru k tzv. civilizačním onemocněním. Která byste zmínil jako hodně žhavá témata s ohledem na životní styl?

Z čistě gastroenterologických onemocnění se mezi tzv. civilizační choroby řadí idiopatické střevní záněty, tedy Crohnova nemoc a ulcerosní kolitida. Jejich příčina není objasněna, nicméně vazba na životní styl a životní prostředí populace vyspělých zemí je zjevná. Klasickým příkladem vázaným na dietní návyky západní společnosti a sedavý způsob života je zácpa. Stres a psychosociální faktory se zase podepisují na výskytu funkčních střevních poruch, jako je například dráždivý tračník. Ostatní klasické civilizační nemoci jako obezita, cukrovka a kardiovaskulární nemoci samozřejmě do našeho oboru zasahují také, ale povětšinou druhotně.

Jaké neblahé následky na svém zdraví si svojí životosprávou způsobujeme naprosto zbytečně, leč nevědomky?

Zdravý životní styl je natolik módní a mediálně probíranou záležitostí, že zde nevidím příliš možností jak nějakou informací přispět. A nevědomky? Myslím, že si téměř vše způsobujeme vědomě. Na druhou stranu mám pocit, že naše koncentrace na zdraví a zdravý životní styl je někdy až přehnaná, mnohé z nás může poněkud neurotizovat a způsobovat kromě klasické hypochondrie i různé vážné psychosomatické obtíže.

Můžete mi uvést nějaký konkrétní příklad?

Značná část, dle některých autorů až polovina, chronických gastroenterologických pacientů trpí tzv. funkčními obtížemi, mezi které řadíme například dráždivý tračník. Jsou to poruchy, kde je psychosomatická složka velmi často dominantní a při jejich řešení je někdy nezbytná spolupráce s psychologem nebo psychiatrem.

Na dobré trávení má velký vliv pitný režim. Doporučujete pít před jídlem, během jídla, či spíše po jídle a proč?

Dobrá hydratace je samozřejmě základní podmínkou pro správné fungování organismu a téměř každý lékař bez ohledu na odbornost důležitost pitného režimu svým pacientům často připomíná. Časový vztah pití a jídla ponechávám na pacientech, každému může vyhovovat něco jiného. Nejzdravější je asi toto vůbec neřešit a napít se, když mám žízeň.

Jak nahlížíte na ovocné nápoje, jako jsou džusy, sirupy, mošty či kvasné nápoje?

Společným limitem jmenovaných nápojů je, že jsou kvůli obsahu cukru energeticky bohaté, ale příliš nezasytí. Proto je jako hlavní pilíř pitného režimu obecně doporučit nelze. Jako doplněk, za podmínky, že se jedná o kvalitní výrobky, jistě ano.

Z uvedených nápojů asi trochu vybočují kvasné nápoje, zaujaly vás něčím?

Samozřejmě především vynikající chutí! Burčák a kvasné nápoje jsou poměrně zajímavé svým složením obsahujícím mnoho zdraví prospěšných látek, zejména vitamínů a stopových prvků. Z ryze gastroenterologického pohledu zaujme také přítomnost kvasinek rodu Sacharomyces.

Co dále prospěšného přináší pro lidský organismus kvasné nápoje? Například višňák, bobulák a burčák známé zejména z vinařství Annovino Lednice? Jak mohou tyto nápoje ovlivnit naše zdraví?

Obsažené vitamíny skupiny B příznivě ovlivňují například nervovou soustavu a krvetvorbu, vitamín C především imunitu. Kvasinky jsou přírodní probiotika a mohou mít příznivý vliv na střevní mikroflóru. Obsah alkoholu je v kvalitních kvasných nápojích srovnatelný s pivem a za podmínky umírněné konzumace budou převažovat také spíše příznivé účinky. Výhodou produktů Annovino je výjimečná technologie, která zajistí, že kvasný nápoj se ke konzumentovi dostane ve správné fázi, je zaručena špičková kvalita a nehrozí tak obtíže v rámci všeobecně známého a v učebnicích opomíjeného syndromu „burčáku od silnice“.

Doporučujete konzumaci také v těhotenství? S ohledem na významné prvky a vlastnosti mi takový nápoj připadá zajímavý. Myslíte si, že jeho nízký obsah alkoholu (přibližně 3 %) musí být v menších dávkách problém?

Já bych doporučoval se v těhotenství čemukoli s obsahem alkoholu raději vyhnout.

K jakým inovacím ve vašem oboru došlo za poslední dobu?

Můj zájem se točí především kolem endoskopie, jejíž vývoj jde mimo jiné ruku v ruce s vývojem digitálních technologií, který můžeme všichni zaznamenat všude kolem sebe. Možnosti endoskopické diagnostiky a terapie v trávicím traktu jsou s každou novou generací přístrojů lepší a daří se tak například zachytit nádorové bujení v časnějším stadiu než tomu bylo dříve.

V jakém směru byste inovace uvítal, či se o nějaké sám zasazujete?

Velmi inovativní by bylo zabránit bujení administrativy ve zdravotnictví. Ale to by se asi musel pro tento účel nejspíš vytvořit nějaký nový úřad.

Jakým způsobem probíhá běžné preventivní vyšetření vašich pacientů, na co se mají připravit?

Nejčastější a asi nejdůležitější preventivní vyšetření, které provádíme, je koloskopie. Jejím účelem je odhalit a odstranit u bezpříznakových jedinců tzv. prekancerosní leze – tedy nezhoubné nálezy (typicky polypy), které mají potenciál se v budoucnu zvrhnout.

Která vyšetření patří k těm méně příjemným?

 Endoskopická vyšetření obecně nepatří mezi vyhledávaná vyšetření a bylo by asi i divné, kdyby tomu bylo naopak. Každopádně zejména u koloskopie se téma komfortu pacienta v souvislosti s nárůstem počtu preventivních vyšetření hodně řeší, v posledních letech zde došlo myslím k významnému pokroku a hlavní problém je spíš její špatná pověst. Většina našich pacientů je průběhem vyšetření příjemně překvapena.

Jak si stojí gastroenterologie u nás ve srovnání se světem?

Pokud mohu soudit podle informací získaných na různých mezinárodních vzdělávacích akcích, tak naše gastroenterologie nijak zásadně nezaostává za úrovní těch nejvyspělejších západoevropských zemí.

Jakým způsobem kompenzujete pracovní nasazení ve volném čase a jak relaxujete?

Koukám na televizi, někdy jdu s košem.

Děkuji za rozhovor.

Text: Michaela Lejsková

Foto: Petr Krejčík

Korektura textu: Vladana Hallová

Vytvořeno ve spolupráci s Annovino Lednice a.s. www.valtickepodzemi.cz

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře