MUDr. Kateřina Vašinová – endokrinolog

18.04.2014 08:25 | Michaela Lejsková

Prevence, diagnostika a léčba poruch systému žláz s vnitřní sekrecí, to je obor endokrinologie, který si zvolila MUDr. Kateřina Vašinová, která je současně členkou České internistické společnosti, České endokrinologické společnosti a České společnosti pro hypertenzi. Když ji navštívíte, a jak se paní doktorka obává, nikoho z nás to v životě jednou nemine, už prostředí Kliniky JL (pozn. redakce: Klinika Jana Leštáka) nám napoví, že toto setkání bude příjemné. Je třeba dát za lékařce pravdu, že s pozitivním přístupem jde vše lépe, a zvláště v případech onemocnění tohoto charakteru, která jsou v drtivé většině během na delší trať, někdy i na celý život.

 

S jakými zdravotními potížemi vás vaši pacienti nejčastěji navštěvují?

Více než 80 % pacientů přichází s onemocněním štítné žlázy. Nejčastějšími stesky jsou únava, přibývání na váze, tlaky na krku, srdeční arytmie. Velmi často je důvodem návštěvy i náhodný záchyt patologie v laboratoři při preventivní prohlídce nebo při zobrazovacím vyšetření z jiného důvodu.

 

Do jaké míry se u endokrinologických onemocnění jedná o chronické obtíže a v jakém procentu o akutní?

Akutní případy jsou u nás spíše výjimečné, většina onemocnění je chronických, s nutností doživotního užívání léku.

 

Sledujete, že s životním stylem narůstá onemocnění spojených s hormonální nerovnováhou? Vznikají i nějaká nová, která lékaři registrují?

Sleduji obecně, že žijeme nezdravě. Současný uspěchaný styl, hodně stresu, času stráveného v práci a nedostatek aktivního odpočinku, minimum pohybu, nezdravá a nepravidelná strava. Vše nakonec vede k vyčerpání organismu a projeví se celou řadou nespecifických obtíží, které pacienty nakonec dovedou až do naší ambulance, i když se často nejedná primárně o hormonální dysbalanci.

 

Považujete některý druh onemocnění žláz v počtu postižených pacientů za momentálně alarmující? Upozornila byste na nějaký statistický výkyv?

Jednoznačný je nárůst onemocnění štítné žlázy, přestože jsme v naší zemi prakticky odbourali jednu z hlavních příčin v minulosti – nedostatek jodu. Není ani jasný důkaz vlivu jaderných havárií, jako např. Černobyl. Jistá je jen určitá genetická dispozice. Svůj podíl má nepochybně i zlepšení diagnostiky včetně laboratorní, která zachytí i subklinické, to je takové formy nemoci, které zatím nepůsobí žádné obtíže.

 

Za jak zvládnutelné a léčitelné považujete onemocnění spojené s hormonální nerovnováhou ve srovnání třeba s onemocněními virovými? Dá se to vůbec srovnávat?

Takové srovnání je obtížné, ale jistě umírá více lidí na virová onemocnění než na endokrinní, která, pokud jsou včas diagnostikována, jsou většinou zvládnutelná.

 

Vnímáte přímou souvislost hormonální nerovnováhy ve spojitosti s potravinami, které se objevují na našem stole? U kterých bychom měli být obezřetnější?

Nevnímám. Větší problém je to u kardiovaskulárních onemocnění.

 

Je jednoznačně označitelná obezita způsobená hormonální dysfunkcí, nebo jde většinou spíše o částečný vliv onemocnění?

Jen asi 2 % obézních mají endokrinní příčinu, nejčastěji sníženou funkci štítné žlázy, ale 90 % jich přijde k vyšetření. V povědomí nejen laiků, ale i odborné veřejnosti však tato spojitost, tedy že obezita = porucha funkce štítné žlázy, stále přetrvává. Těžké snížení funkce štítné žlázy, které vede k takovému zpomalení metabolismu, aby bylo jedinou nebo hlavní příčinou obezity, je dnes raritní. S trochou nadsázky lze říci, že obézní pacienti raději běhají po doktorech než po lese, což by pro ně bylo mnohem užitečnější.

Jiná situace je v období menopauzy v případě žen i andropauzy v případě mužů, tj. kolem 50. roku věku, kdy se jistě hormonální profil mění, i když to nelze označit přímo za nemoc. Změny vedou ke zpomalení metabolismu, což vysvětluje časté stesky typu: jím stejně, a přesto přibírám, k jiné distribuci tuku – u žen typicky z oblasti hýždí a stehen do oblasti pasu, k výkyvům nálad, depresím apod. Na tuto situaci je potřeba se připravit a snažit se s ní aktivně vypořádat, neboť čeká každého z nás. Jednoduše řečeno – snížit příjem a zvýšit výdej energie, najít si jiné volnočasové aktivity než výchovu dětí, vaření a úklid, aby se člověk i nadále těšil z aktivního života.

 

Existují onemocnění, která se i při úspěšné léčbě neobejdou bez trvalých následků? O která se jedná?

Pokud se týká štítné žlázy, pak je to nejčastěji postižení očí nebo komplikace po operačním zákroku na štítné žláze – poranění hlasového nervu s následným chrapotem. Ostatní komplikace jsou spíše kosmetické, neomezující člověka v běžném životě.

 

Připouštíte v léčbě endokrinologických onemocnění pozitivní a účinný vliv alternativní medicíny?

Úspěšná léčba se neobejde bez plné důvěry pacienta v lékaře a správnost léčebného postupu, někdy k tomuto přesvědčení lidé potřebují i spolupráci s různými léčiteli, což pak společně vede k větší efektivitě léčby. Tomu bych se nebránila. Pokud si myslím, že se pacient bez naší léčby obejde, pak ať zkusí alternativní postup. Pokud ale léčbu vyžaduje, pak by ji léčitel neměl zpochybnit a pacientovi vysadit. V takovém případě by ovšem měl následně převzít i zodpovědnost za další vývoj onemocnění, a ne při neúspěchu poslat klienta zpátky za doktorem, jak tomu většinou bývá.

 

Co je pravdy na babských řečech o tom, že žena je v lepší hormonální rovnováze poté, co porodí první dítě?

To je jistě pravda.

 

Jaké kosmetické problémy způsobené hormonální nerovnováhou pacienti nejčastěji řeší? Asi spíše pacientky, není-liž pravda?

Pacientkám nejčastěji vadí zvýšené ochlupení a akné, mužům z kosmetického hlediska většinou nejvíce zvětšení prsních žláz. Nejzávažnější kosmetický problém vyskytující se u obou pohlaví je jistě asymetrické zvětšení očí u zvýšené funkce štítné žlázy.

 

Dá se říci, že dveřím endokrinologie se dříve nebo později nevyhne nikdo z nás?

Myslím, že ne.

 

Abychom neděsili potenciální pacienty, na co se rozhodně u vás mohou těšit, když už si „dají cestu“?

Pokud je k nám na Kliniku JL pacient nasměrován správně, pak by se děsit neměl, protože endokrinní onemocnění jsou většinou dobře a bez větších bolestí léčitelná. Díky zastoupení řady erudovaných a navzájem ochotně kooperujících specialistů v budově Kliniky JL má pacient jistotu výrazné časové úspory a zároveň maximální diagnostické výtěžnosti provedených vyšetření. To je asi největší rozdíl oproti velkým klinikám, se kterými ale dle potřeby bez problémů spolupracujeme. Navíc většina zdejších lékařů přišla právě z velkých nemocničních zařízení, čímž přetrvávají přirozené osobní a odborné kontakty s těmito pracovišti.

 

Aktuálně ordinujete v moderním prostředí Kliniky JL na Praze 5. Jak si může čtenář představit vaši ordinaci? Je něčím pro endokrinologa typická?

Klinika JL je ambulantní zařízení, kde je klidné a přátelské prostředí. Přímo v mé ordinaci je moderní ultrazvukový přístroj, takže při jedné návštěvě stihne pacient většinou vše, co je potřeba k určení správné diagnózy, tedy nejen klinické a laboratorní vyšetření, ale i sonoskopii včetně případné cílené punkce.

 

Čím vybavený, mířeno na povahové rysy, měl by být lékař, který si zvolí tento obor?

Kromě odborné erudice asi trpělivostí, více sama těžko posoudím.

 

Řekla byste, že je endokrinologie v nějakém směru i rizikové povolání?

Asi jako každá práce s lidmi. Ani při maximální snaze se všem nezavděčíte.

 

Je povinností lékaře říkat pacientovi o jeho zdravotním stavu úplně všechno, i když to může mít na jeho zdravotní stav negativní dopad? Čeho jste zastáncem?

Pacient by měl o svém zdravotním stavu vědět vše, má-li o to zájem, což u nás stále není samozřejmostí. Je však na lékaři, jakým způsobem mu sdělí diagnózu a šance na další léčbu a přežití.

 

Lidé se obecně bojí, tedy většina z nich, chodit k lékařům. Už třeba objednání a čekání je stresujícím faktorem. Berete to nějak v úvahu a případně jak s tím na Klinice JL pracujete?

Dlouhou objednací dobu na vyšetření nemohu příliš ovlivnit, kolik pacientů smím ošetřit za den, nám předem určuje pojišťovna. Systém objednávání,i díky dokonalé spolupráci se spolehlivým týmem sester na recepci, zaručuje, že pacient bude 100% ošetřen přesně v plánovaném čase. Takže dlouho se v čekárně stresovat nebude.

 

Co na druhou stranu zase nevidí pacient a nemůže posoudit, který faktor je pro změnu velmi stresující pro lékaře?

Nezájem o vlastní zdraví, nechuť převzít odpovědnost za rozhodnutí o dalším postupu, pokud je více možností apod. Nejhorší je ale stále velký počet bezohledných pacientů, kteří se bez omluvy vůbec nedostaví na dojednaný termín, zablokují provoz mně i čas pro ostatní pacienty, což by si většinou u kadeřníka nebo v autoservisu nedovolili.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text a produkce: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Foceno v hotelu ARIA v Praze www.ariahotel.net

Vytvořeno ve spolupráci s Klinikou JL www.eyecentrum.cz

Klinika JL - V Hůrkách 1296/10
158 00 Praha 5- Nové Butovice

MUDr. Ján Lešták, CSc., FEBO, MBA
majitel a jednatel společnosti
e-mail: lestak@eyecentrum.cz

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-10-2012.html

Korektura textu: Květa Strnadová

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

MUDr. Kateřina Vašinová vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Karlovy univerzity v Praze, absolvovala v roce 1990. Po ukončení studia pracovala jeden rok na očním a následně na interním oddělení Masarykovy nemocnice v Trutnově. Atestaci 1. stupně z vnitřního lékařství složila v r. 1995, atestaci z endokrinologie složila v r. 1998. V roce 1996 nastoupila na interní kliniku ÚVN Střešovice v Praze, kde pracovala převážně na endokrinologické a interní ambulanci až do srpna 2007. Od 1. 9. 2007 zahájila provoz endokrinologické a interní ambulance na Klinice JL, kde se poskytují komplexní vyšetření endokrinních orgánů, s hlavním zaměřením na štítnou žlázu, včetně laboratorních testů, sonoskopie a cílené biopsie. Je členkou České internistické společnosti, České endokrinologické společnosti a České společnosti pro hypertenzi.

Partneři

Komentáře