o lidech vynikajících ve svých profesích

MUDr. Pavel Lukl - zubní lékař

MUDr. Pavel Lukl, foto: Zbyněk Maděryč

24.02.2012 10:23 | Michaela Lejsková

Nedávno mi můj pětiletý synovec vyprávěl o tom, jak byl statečný u zubaře a že se vůbec nebál. Dokonce přestal pít colu a omezil sladkosti, protože prý nechce mít „v zoubcích červíky“ a chce je mít pěkné. Jak je možné, že tento chlapec ve vztahu ke svým zoubkům cítí radost a motivaci, zatím co jiný chlapec může mít panický strach, sotva zahlédne bílý plášť? Zubní lékař musí být i dobrý psycholog, protože k němu přicházejí pacienti různého věku a s nejrůznějšími návyky. Mnozí považují zubního lékaře za svého nepřítele a drží si jej od těla. Ale ve finále je to právě on, kdo nás zachraňuje od našeho trápení s bolavými zuby. Ovšem mnohdy je důvodem našich bolestí nedostatek informací.

Foto: Zbyněk Maděryč

Pacienti chodí k zubnímu lékaři většinou s očekáváním, že se jim o jejich chrup postará a že jej spraví. Jak to vnímáte vy?

Když jsem byl mladý nadšený lékař, tak jsem stále dokola opakoval lidem nejrůznější informace o tom, jaké bakterie mají v ústech, jak se mají starat o své zuby, co je vhodné a co méně, proč a jak chrup čistit. Když to člověk říká denně, snadno získá dojem, že už to říkal tolikrát, že už to ani nemusí říkat a začne být jen tím zubařem, který zuby spravuje. A to je špatně. Měli bychom pacienty vést k tomu, aby se o zuby uměli starat a aby jim záleželo na celkovém zdravotním stavu, jehož jsou zuby nedílnou součástí. Stomatolog tady není od vrtání zubů, ale od péče o zuby. Dle mého úsudku by se měly zuby spravovat jednou za život.

Jednou za život? Skutečně je tato idea reálná?

Když přijde pacient a má třeba pět kazů, které spravím a nenaučím pacienta o zuby pečovat, je velká pravděpodobnost, že ten dotyčný bude potřebovat další léčebný zákrok. Lékař léčí, to znamená, že předchází vzniku kazů preventivní léčbou. Odstranění příčiny vzniku kazu je lepší než tlumení důsledků. Ten, kdo se naučí o své zuby starat, nepotřebuje tolik odborné péče.

Jakou problematiku ve vztahu k pacientovi vnímáte jako nejklíčovější?

Obecně vnímám, že není dostatek času pacientovi naslouchat a pochopit jeho problém, se kterým přichází a který může pocházet z mnohem závažnějších problémů, vyplývajících z jeho celkového zdravotního stavu.

Jak tomu bylo a je v oblasti přímé komunikace pacient vs. lékař?

Každý lékař by měl mít se svými pacienty vztah, ve kterém panuje důvěra. V tomto vztahu by měli spolu komunikovat od nejzákladnějších věcí, jako je ústní hygiena, až po návrhy nejvhodnějších řešení jejich zubních problémů. Pacient by měl být do své léčby zapojen. Měl by mít možnost si vybrat. Mám pocit, že na to lidé v naší republice nejsou zvyklí. Většinou přišli k zubaři, ten jim něco v ústech udělal, a posléze zase odešli. Bez toho aniž by věděli, co se děje a mohli se k tomu vyjádřit.

Kde děláme nejvíce takové ty základní chyby?

Mnohdy je potřeba změnit životosprávu, návyky, které máme mnoho let vžité z rodin. Třeba zlozvyky, jako že si čistíme zuby před snídaní.

Foto: Zbyněk Maděryč

Čistit si zuby před snídaní je zlozvyk?

Otázkou je, proč před snídaní? Zuby má cenu čistit si jednou denně a to před spaním. Pokud budete chodit spát s perfektně čistými zuby, v ústní dutině není prostor pro vytváření kyselin a vy se probudíte s krásným pocitem v ústech.

Pak je nejspíše také chybou, pokud si pacienti čistí zuby po každém jídle?

Není to chyba, ale kdo z nás je toho schopen? Jde o to, že pokud máte zuby perfektně vyčištěné, není potřeba více narušovat přirozené prostředí v ústní dutině. Jsem radši, když si pacient umí jednou a pořádně vyčistit zuby, než když se o to pokouší několikrát denně.

Co potřebujeme mít doma v koupelně k tomu, abychom si mohli zuby správně vyčistit?

Měkký kartáček a dentální nit. Jednou za čas je dobré použít ústní vodu. I když budeme mít doma super výbavu a nebudeme ji umět použít, tak nám to k ničemu není. Mnoho lidí přeceňuje také účinek zubní pasty. Zubní pasta zuby nečistí.

To mi vysvětlete… Jak to, že zubní pasta nečistí zuby?

Zuby vyčistíte kartáčkem namočeným ve vodě a teprve pak, až proběhne mechanické čištění, tak na kartáček můžeme dát malé množství zubní pasty. To, co čistí zuby, je pouze kartáček a pak také úsměv. Zuby se při úsměvu otírají o měkké tkáně a tím se také čistí, ale rozhodně k tomu není potřeba pasta. Ta se dává až na čisté zuby. Mnohdy pacientům říkám, že kam chodí slina, nechodí zubař. Spíše doporučuji jednou týdně použít zubní gel, než pastu. Gel obsahuje fluoridové ionty, tedy složky, které obsahuje zubní sklovina.

Co je vlastně zubní kaz a jak vzniká?

Zubní kaz je nejrozšířenější infekční onemocnění. Vzniká na tvrdých zubních tkáních v důsledku působení čtyř faktorů: zubní plak, odolnost zubu, výživa, čas. Zubní plak je škodlivý v důsledku množství patogenních bakterií. Bakterie štěpí cukry a produkují organické kyseliny, které narušují povrch zubů.

Když někdo na zubní kazy hodně trpí, co pak s takovými stále rozvrtanými zuby? Přece je nejde do nekonečna spravovat?

Musíme nejprve zjistit proč a odstranit příčinu vzniku kazů. Pokud pacient spolupracuje, dá se tento stav napravit.

Dokážete pochopit, že znám člověka, kterému je sedmdesát let, žije v našich podmínkách a nikdy v životě si nečistil zuby, které má bez jediného kazu? Takového osobně znám!

Ano, to je možné. Hodně záleží na kvalitě slin a dietních návycích pacienta.

Foto: Zbyněk Maděryč

Řeší nějak prostředí v našich ústech žvýkačka, nebo jde pouze o obchodní strategii?

Žvýkačka má svůj význam po jídle a doba žvýkání by měla být krátká. Jakmile ji žvýkáte delší dobu, pak už žvýkačka škodí čelistním kloubům. Z toho také vznikla nově diagnostikovaná nemoc zvaná „nemoc z gumy“a projevuje se u lidí, kteří žvýkají během dne často. Pacienti pak končí v kloubní poradně.

Nedoporučujete se žvýkačkám spíše úplně vyhnout?

Žvýkačky mají svoje opodstatnění pouze po jídle a pouze na kratší dobu. Později už ztrácejí svůj význam a naopak, dlouhodobým žvýkáním spouštějí trávící procesy. Na začátku trávícího procesu je dutina ústní, žvýkáním se nám začne vylučovat v žaludku trávící kyselina, a když žvýkáme nalačno, kyseliny žaludek podráždí a to může vést až ke vzniku žaludečních problémů.

Káva, červené víno či cigarety, to jsou diskutované otázky, na které známe odpovědi. Ale co třeba alkohol? Jaký má na zuby dopad?

Alkohol má na zuby „dobrý“ dopad v tom smyslu, že může ničit bakterie. Jak ty špatné, tak ale i ty dobré. To znamená, že nelze zaměňovat alkohol za zubní kartáček.

Doporučujete měnit značky zubní pasty či ústní vody?

Ano, doporučuji, a to z toho důvodu, že bakterie se dokážou přizpůsobit. Látku, které se bakterie neumějí přizpůsobit, obsahují třeba žvýkačky, o kterých jsme se již bavili. Jedná se o látku xylitol, kterou obsahují žvýkačky bez cukru. Je to umělé sladidlo, které bakterie nedokážou štěpit – prostě jim nechutná.

Jestliže kvůli této transformaci cukrů na kyseliny dochází k poškození zubní skloviny, co pak s ní dokáže udělat kyselé ovoce?

Sklovina je nejpevnější tkáň v lidském těle a můžeme ji chemicky narušit jak kyselinou, která vzniká při metabolickém procesu bakterií, tak kyselinami z ovoce. Po konzumaci ovoce nebo ovocných šťáv bych doporučil vyčistit si zuby až po třiceti minutách. V ústech dojde k neutralizaci kyselin a zubní sklovina pak nebude ohrožena.

Jaký je váš názor na alternativní způsob péče o zuby, tedy současně i jakési bělení citrónovým olejem?

Doporučuje se. Osobně s ním nemám zkušenost. Asi bych jeho používání konzultoval se svým zubním lékařem.

Jste zastáncem domácího bělení zubů?

Klasické bělení zubů doma je jedním ze způsobů, jak můžeme zubům ublížit, zvláště máme-li je nějak poškozené, nebo máme nějaký zánět. Velkou chybou je, pokud necháváme přípravky působit déle, než udává návod, v domnění, že budou zuby ještě bělejší. Domácí bělení tedy ano, ale pokud je určí lékař a je správně provedené.

Foto: Zbyněk Maděryč

Odhalí rentgen úplně všechno?

Pomocí rentgenového vyšetření kaz vidíme dříve, než je patrný v ústech. Nejčastěji to jsou kazy v mezizubních prostorách. V dnešní době existují i různé přístroje na detekci kazu.

Máte nějaký přehled statistik o tom, kolik lidí využívá úpravy zubů pomocí rovnátek?

Nemám, ale domnívám se, že jen malé procento, a to v důsledku špatné informovanosti pacientů. Jen málokdo ví, že se zuby dají rovnat v každém věku.

Co soudíte o spolupráci zubních lékařů? Daří se ji udržet, když dnes existují státní a soukromé ambulance? Necítíte rivalitu?

Spolupráce je nezbytná. Část stomatochirurgických zákroků se provádí na specializovaných pracovištích. Rivalitu necítím.

Co považujete ve stomatologii za největší pokrok a přínos z hlediska vědy a výzkumu za posledních pět let?

Vývoj implantátů. Otiskování zubů pomocí intraorálních scanů. Přesnou detekci bakterií v dutině ústní. Zlepšila se i obrazová technika, existují výkonnější rentgeny a lasery.

Děkuji za rozhovor.