RNDr. Josef Šmarda – imunolog

26.11.2018 11:16 | Eva Procházková

Vědec a vizionář, který svůj profesní život zasvětil imunologii. Je zakladatelem aplikované imunologie, na svých přednáškách po celém světě nabádá k ochraně životního prostředí. Chovejme se v souladu s přírodou, to je to nejlepší, co můžeme pro své zdraví udělat, říká. Pomáhá pacientům, kteří si k němu najdou cestu, ale neléčí je. Jak sám zdůrazňuje, lidské tělo se dokáže vyléčit samo, pokud je každá z jeho buněk v rovnováze. Lidem se sníženou imunitou nabízí doktor Šmarda pomoc prostřednictvím imunologické balance. Jeho druhou velkou láskou je motorismus a automobilové závody. Jako jezdec vozů Porsche brněnské motoristické stáje Mičánek Motorsport dosáhl několika významných úspěchů. Jako vědec i jako závodník má jedinou strategii – uspět.

 

Před třemi lety jste oslavil 60. narozeniny, došlo tím ve vaší práci k nějaké změně?

Do své šedesátky jsem se snažil být velmi obezřetný ve svých výrocích. Měl jsem snahu uchylovat se k jemným terminologiím, různým „slovním únikům“ a diplomatickým odpovědím. To se změnilo. Rozhodl jsem se sdělovat pravdu „natvrdo“ – mluvit stručně, jasně, přímočaře. Říkat lidem i nepříjemné informace a nijak „nemlžit“. Co mi to přineslo? Úspěch, nárůst byznysu. Měl jsem k tomu přistoupit už daleko dříve.

Když jsme se domlouvali na našem setkání, chystal jste se zrovna na konferenci do Německa. Čeho se týkala?

Bývám zván na přednášky po celém světě, tato je v rámci konference EuroTier v Hannoveru, kde budu na pozvání švýcarské biologické firmy Hofmann přednášet, upozorňovat, nabádat, dokud mi síly stačí: Poslouchejme přírodu, ona je moudřejší než my. Jsem velmi často na cestách, na stole mi leží pozvánky do Thajska, Vietnamu… Mám pocit, že lidé mě chtějí poslouchat čím dál víc, ale stále je to málo. Sděluji ze stupínku jednoduchou pravdu – veškeré dění sleduje fyzikální a přírodní zákony, my jim musíme jen porozumět a řídit se jimi.

Které školy jste vystudoval?

Začnu Gymnáziem Josefa Kajetána Tyla. V době, kdy jsem studoval, to byla experimentální škola zaměřená na biologii, matematiku, chemii a také na sport. Studovalo zde mnoho budoucích vědců a zároveň úspěšných sportovců. Škola nám dala skvělý základ, naučili jsme se tomu nejdůležitějšímu – tahu na branku. Ve své práci se nezastavím, dokud nedám vítězný gól. A za to vděčím i své střední škole.

Kde jste pokračoval po maturitě?

Studia jsem zahájil na VUT v Brně, kde jsem vystudoval chemické inženýrství a získal v chemickém oboru fantastický základ. Z politických důvodů jsem se rozhodl pro emigraci do Kanady, kde jsem našel nový domov. I díky Tomáše Baťovi III., který žil v Ontariu a držel nade mnou ochrannou ruku, byla má studia v Kanadě plně akceptována, během roku jsem vykonal čtyři rozdílové zkoušky. Vystudoval jsem analytickou biochemii a stal se bakalářem vědy na univerzitě v Torontu.

Co předurčilo váš budoucí vědecký směr?

Po ukončení studia jsem odešel do průmyslu. Pracoval jsem pro největší kanadskou laboratoř C&G Laboratories Ltd. v Calgary, kde jsem po velmi krátké době začal zastávat funkci ředitele životního prostředí. Tady jsem dostal zadání vědecké práce „Jak těžký průmysl mění imunitní systém zvířat“. Výzkum se týkal nemocných telat v Calgary v Albertě. Dospěl jsem k závěru, že krávy kvůli průmyslovému zamoření krajiny předávají svým mláďatům pouze 50% imunitu a přemýšlel, co s tím. Na základě úspěchů s eliminací těchto deficitů u zvířat mě začali oslovovat farmáři, zda by podobné produkty nepomohly i jejich nemocným dětem…

A výsledek?

V listopadu 1983 jsem založil vlastní imunologickou laboratoř a na základě znalostí nedostatků v organismu nemocných začal povyšovat hladinu chybějících látek. Je to jednoduché a logické. Když nemáme dostatečný přísun určitých látek (např. selenu, zinku, mědi apod.), reakce, které mají v těle probíhat, nebudou probíhat dokonale a budeme nemocní. Dnes máme k dispozici 60 potravinových doplňků (s jinými firmami kolem dvou set), jimiž aplikovaná imunologie vytváří v těle rovnováhu a pomáhá.

Nikdy vás nenapadlo vystudovat medicínu, stát se lékařem?

Bránilo by to mému rozvoji, nemohl bych se plně věnovat své práci. Dostal bych se do područí zdravotních pojišťoven a to by mi svazovalo ruce. Považuji za velkou výhodu, že mohu volně pomáhat lidem bez hranic, podle svého nejlepšího svědomí.

V roce 2004 jste se z Kanady vrátil…

V Kanadě mám stále svůj dům, kde se v naprostém klidu a s možností stoprocentního soustředění věnuji vědecké práci. Stojí na skále, na samém okraji Tichého oceánu. Kanada mi dala mnohé. V začátcích mého podnikání se za mě plně postavila, člen parlamentu z mého regionu se snažil vyjednat mi ty nejlepší podmínky. Kanadě vděčím i za ohromné částky vydané na biotechnologii. Třebaže tam nemají zdaleka takové problémy s čistotou přírody, ochranu životního prostředí výrazně podporují. Vrátil jsem se, Česká republika je můj domov, rozhodl jsem se pracovat tady.

Kdo vyhledává vaši pomoc?

V Čechách mám tři laboratoře, hlavní centrum je v Novém Strašecí. Obracejí se na mě dospělí, ale i rodiče nemocných dětí. Odchylka od rovnováhy v imunitě předurčuje lidi k různým nemocem. Týká se např. autistických dětí, dětí z průmyslových krajů, v jejichž těle naměříme třeba jen třetinovou hodnotu pro život velmi důležitých prvků, například selenu. Půda je dnes v takovém stavu, že konzumujeme, aniž bychom to věděli, potraviny kontaminované a daleko méně účinné, než by měly být. Minerální látky proto nutně musíme doplňovat.

Snažíte se měnit pohled lékařů na fungování lidského těla?

Medicínu mohu pranýřovat za různé věci, přesto už dávno vím, že ji nedokážu změnit, musí se změnit zevnitř. Neustále poukazuji na to, že lepší je jednoduchá prevence než nákladná léčba následků či operační výkony. Nejsem vyslyšen. Chci lidem poradit, ne čekat, až vznikne problém, který se lékaři poté snaží složitě léčit. Edison kdysi řekl: Moderní lékař nás bude poučovat o tom, jak žít. A já se ptám: Kde jsou, ti moderní lékaři? Jistě to nejsou ti, kteří hlásají zdravý životní styl a přitom kouří, pijí alkoholické nápoje a jedí jitrnice či bůček.

Je o vaše služby zájem?

Pacienti se hlásí, měsíčně ale mohu přijmout nejvýše šest nových pacientů, více bych, vzhledem ke složitosti problémů většiny z nich, z časových důvodů nezvládl. Je to velmi komplexní a náročná péče, hodně individuální. Přicházejí autistické děti, nemocní se sníženou imunitou po onkologické léčbě. Je velmi alarmující, že již u malých dětí, které ke mně přicházejí, jsou patrné známky syndromu Parkinsonovy choroby či roztroušené sklerózy. Stále ale zdůrazňuji, že já je neléčím, stačí dostat organizmus do rovnovážného stavu a vyléčí se sám. Podrobnými laboratorními testy zjišťuji příčiny jejich problémů a věnuji se balancování jejich imunity. Zákon balance je ve vesmíru nejuniverzálnější zákon. Znepokojivá nerovnováha stopových a minerálních prvků v jejich tělech – hliníku, fluoru, selenu – způsobuje závažná onemocnění, ale lékaři nereagují…

Na co poukazují vaši odpůrci?

Trápí mě nezájem odborné veřejnosti. Své případy mám všechny podrobně zdokumentované, výsledky je možné porovnat s klasickou medicínou. Například spolek APLA, pomáhající lidem s autismem, tvrdí, že autismus léčit nelze. Jak to, že ne, když mně se to daří? Chci ukázat světu, že to jde, lékaře to bohužel nezajímá. Když to někdo bude chtít vědět, ať přijde a zeptá se. Za mě mluví má práce, mé výsledky.

Jak pracujete s nedůvěrou pacientů?

Musím se přiznat, že skeptické pacienty mám raději než ty nadšené. Skeptici, kteří chtějí znát, vysvětlit, ukázat průběžné výsledky testů, z nichž poznají pokrok v léčbě, bývají nejstálejšími a nejtrpělivějšími pacienty. Je to velmi individuální, ale u některých může léčba trvat i několik let.

Věda dnes vyžaduje mezinárodní spolupráci. S kým nejvíce spolupracujete?

U nás máme velmi mnoho výborných laboratoří, s nimiž spolupracujeme, ale detailní vyšetření biochemie a metabolismu se u nás neprovádějí, úzce spolupracuji s třemi významnými laboratořemi v Německu. Detailním rozborem stolice dokážou například upozornit na riziko rakoviny tlustého střeva deset let dopředu a doporučit správnou prevenci. Pro ně jsem velmi zajímavý tím, že pracuji „v terénu“ a přináším problémy z praxe.

Doporučujete pacientům různé potravinové doplňky, v tomto oboru ale existuje i mnoho nepoctivců…

Máte pravdu, to bohužel bylo, je a bude. Takoví lidé existují po celém světě. Švýcarská firma, se kterou spolupracuji na biologických prostředcích pro zvířata, počítá ve svém rozpočtu s 6% ztrátou byznysu kvůli špatnému jménu produktů, které se vydávají za ty pravé. Odborník je pozná ihned podle složení, běžný člověk si toho ale nevšimne. Některé nepoctivé firmy se snaží vydělávat i na „rozemletých“ kamenech…

Co myslíte, že je potřeba udělat, abychom byli zdravější?

Muselo by se úplně změnit myšlení lidí! Příroda a její ochrana by musela být prioritou každého z nás! Kam se ztrácejí dotace na ochranu životního prostředí? Proč peníze, určené na čisté ovzduší, beze stopy mizí? Bez toho, abychom si udělali pořádek, se dopředu nedostaneme. Moje rada je jednoduchá – držet se přírody a poslouchat své tělo!

Řídíte se vy sám tímto pravidlem?

Stoprocentně. Žiju tím, co sám hlásám. A výsledky sám na sobě vidím, můj neurosystém pracuje bezchybně. 49 let jezdím nejprestižnější motoristické závody. Tohle spojení vědy a špičkového sportu je splněním mého snu. Díky vědeckému přístupu k životu se mohu směle postavit daleko mladším soupeřům a vítězit!

foto: Honza Kvarda

Jakých závodů se zúčastňujete?

Soutěž se jmenuje Porsche Sports Cup, největší podnik sportovních aut na světě. Jedná se o mezinárodní mistrovství Německa, kterého se zúčastňují nejlepší závodníci pěti kontinentů. Rekordem v závodech je 247 vozů, které se za víkend postavily na start. Závodím v profesionální třídě, musím mít FIA mezinárodní licenci jako řidiči F1. Jezdí se dvanáct závodů na světových okruzích jako Nürburgring, Hockenheim, velmi náročný belgický okruh ve Spa. Mnozí mladší závodníci po závodech zkolabovali, mně se to nestalo ani jednou.

Kterého úspěchu si ceníte?

Před několika dny jsem přebral stříbrnou medaili za celkové druhé místo v Porsche Sports Cupu, které jsem získal v konkurenci závodníků z celého světa! To je pro mě důkazem nejen odhodlání, pevné vůle a tahu na branku, ale i toho, že má neurologická soustava je dokonale připravena na takovou enormní zátěž, jakou tato soutěž vyžaduje. I ve vyšším věku lze dosahovat sportovních úspěchů, když člověk dbá o potřeby svého těla.

Když se vrátíme k vaší vědecké práci, je vaším hlavním cílem věnovat se spíše vědě, nebo pomáhat lidem, kteří se na vás obracejí?

Cítím se být spíše vědcem, ale je to velmi komplexní. Bádám, každodenně čtu vědeckou literaturu, odborné časopisy. Zároveň je porovnávám se svými výsledky, se svými vjemy přírody kolem sebe, které mám v genech díky svým předkům-lesákům. Chci vyléčit daleko více lidí, ale pracuji i 16 hodin denně, víc už nemohu. Přál bych si mít další a další stoupence, kteří by mi v mém úsilí pomáhali. Snad se toho dožiju, jsem odhodlán pracovat až do stovky…

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Eva Procházková

Korektura Textu: Vladana Hallová

Foto: Honza Kvarda

Vytvořeno ve spolupráci s autosalonem Dajbych

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře