Bc. Radka Svobodová - terapeutka

01.12.2013 16:12 | Michaela Lejsková

Péče o naši fyzickou schránku jde ruku v ruce s psychikou a duševní rovnováhou. Je jisté, že všechny roviny by spolu v ideálním případě měly rezonovat. Dnešní doba takové rovnováze příliš nenahrává, a tak často hledáme, nebo ještě nevíme, že bychom hledat měli, někoho či něco, co nám k takové rovnováze dopomůže. Radka Svobodová má nejeden zajímavý tip a postřeh, které nacházejí řešení pro mnohé naše větší či menší problémy, které se v našem těle tak rády kumulují.

 

Jak se svými klienty obvykle začínáte, co všechno o nich potřebujete vědět?

Když tak nad tím přemýšlím, klienti to se mnou vlastně nemají úplně jednoduché… Začíná to už mou první „podmínkou“ – aby to byl klient, kdo mi zavolá a ne jeho maminka či přítelkyně. Vypadá to možná jako banalita, ale je to podstatná část léčby. (úsměv) A při prvním setkání pokládám vždy úvodní otázku: „Co pro vás můžu udělat?“ Nevěřila byste, kolik lidí to vlastně pořádně neví. Mám tu zkušenost, že se díky této otázce většinou dozvím nejvíc a je to taková „nejčistší“ cesta za uzdravením. Také lépe navážeme spojení, což je pro mne velmi podstatné. Ve chvíli, kdy jsem terapeutem tradiční čínské medicíny, je pro mne nejdůležitější vstupní rozhovor. Zajímá mne životní rytmus a styl, strava a v neposlední řadě se na další vyptávám otázkami, které spadají do klasického čínského vyšetření a používají se empiricky. Pokud jsem osobním trenérem, je má první otázka v podstatě stejná, jen „zadání“ je jiné, třebaže se často prolíná se zdravím dotyčného.

Poznáte nějakým způsobem některé nevyřčené věci?

Občas se to povede.(úsměv)

 

Co na to klient, když jej seznámíte s příčinami jeho potíží? To se nemusí vždy líbit…

Někdy to může být náročnější, ale spíš bych řekla, že se lidem v tu chvíli, pokud příčinu nalezneme, uleví. V podstatě jsou rádi, že si mohou říct: „Aha, tak proto je mi to, či ono.“ Takže je to vlastně pozitivní. (úsměv)

 

Seznamte nás trochu s metodikou. Která terapeutická metoda je na co nejúčinnější a proč?

Akupunktura je metoda ideální u funkčních problémů, neuróz, bolestivých stavů, vnitřního napětí.

Fytoterapie (neboli bylinná léčba) je vhodná zejména u organických onemocnění a u stavů velkého vyčerpání, kdy je potřeba tzv. „dolít palivo“.

Qi Gong je čínské cvičení, jímž lze zprůchodňovat vlastní energetický systém a tím urychlit svou cestu ke zdraví.

Dietetika je poučení o dietetických zásadách dle pravidel TČM (TČM = tradiční čínská medicína), které mohou často výrazně posunout a vylepšit zdravotní stav.

Tuina a sportovní masáž je čínská a „klasická“ masáž pro bolestivé stavy pohybového aparátu.

Osobní trenérství v mém podání představuje kombinaci různých typů cvičení dle předpokladů a požadavků klienta.

Dávám přednost tomu, co si tělo a duše klienta žádá. (úsměv) Osobně je mi nejbližší akupunktura a fyzický kontakt jako takový.

 

S čím ideálně kombinujete masáže, abyste docílila co nejlepšího výsledku?

Čistě jen masážím se již nevěnuji, používám je především sekundárně při jiných metodách, nejčastěji během cvičení, v pauzách, to mají klienti moc rádi.

 

Jistě je důležité také prostředí. Na co jste kladla důraz při zařizování interiéru?

Aby byl příjemný terapeutovi, shodoval se s jeho představou pohody. Aby tam nebylo nic, co by ho „rušilo“. Klienti se střídají, terapeut zůstává.

 

Co je důležité, aby během návštěvy vnímali vaši klienti?

Asi to, že jsou v rukou někoho, kdo má o ně opravdu zájem a chce jim opravdu pomoci. Že nahrazuji slovo „problém“ slovem „situace“, a pokud to jde, tak i s trochou světla na konci tunelu.

 

Existují i ve vašem oboru nějaké podprahové informace, které člověk dostává, mají na něj vliv a nemusí o tom nutně vědět?

Myslím si, že existují ve všech oborech, tedy i při mé práci, a že nás ovlivňují stále, i když o nich nevíme. A když se povede, že je zaregistrujeme a řídíme se jimi, to se pak mohou dít zázraky.

 

Vaše praxe je velmi bohatá. Vnímáte to tak i vy sama? Jak se dál máte v plánu rozvíjet?

Nevím, zda bohatá… Mám pocit, že čím víc toho vím, tím víc se musím učit… Ale prý je to „normální“ průběh. (úsměv) V jednoduchosti je často pravda… tak to je můj plán do budoucna: „zjednodušovat“ a jít přímo k „jádru pudla“ ve všech mých oborech.

 

Které profesní etapy byly pro vás stěžejní?

V podstatě to bylo úplně na začátku. Neměla jsem už skoro vůbec žádné peníze a rozhodovala jsem se, jak dlouho budu ještě věřit, že mne někde zaměstnají jako trenérku. V té době jsem sice měla pár let praxe, ale chyběla mi potřebná oprávnění. Jedna z možností, nad kterou jsem tehdy vážně uvažovala, byla uklízečka ve fitness centru. Říkala jsem si, že takhle budu u zdroje, a když se místo v posilovně uvolní, budu mít větší šanci. Nakonec to nebylo nutné, ale bývala bych to udělala. Byl to můj sen, který se nakonec uskutečnil. A pak to bylo studium dvou náročných škol najednou – to už asi bylo opravdu trochu moc… Ale přežila jsem. (úsměv) 

 

Co si myslíte o tom, jak většina lidí vede svůj život? Ostatně, váš názor na to je oprávněný, protože životní styl se odráží na fyzické i psychické kondici.

Těžko soudit, pro každého je to „dobré“ něco jiného. Žijeme, co jsme si zvolili, sklízíme, co jsme zasadili. „Příčina – následek“ je pro mne přirozenou rovnicí. Je na nás vyvíjen velký tlak, jsme dost rychlí a bojíme se. Je těžké tomu čelit, zpomalit a vidět to, co je opravdu podstatné. Děláme chyby, ale ty jdou, díky Bohu, občas i napravit. A také mám pocit, že se začíná blýskat na lepší časy.

 

Nepodceňujete vy sama sílu svého vnitřního hlasu? Kdy jste se této oblasti začala více věnovat?

Jéje, určitě se občas nechci poslouchat, hřeším! Snad se mi to ale daří držet v rozumné míře a stejně tak i následky, které to provází.(úsměv) První vědomé setkání si pamatuji, když mi byly tak tři roky, takže asi od té doby.

 

Stalo se vám někdy, že přišel klient, kterému jste nedokázala pomoci a rovnou jste mu doporučila jiné služby, či něco podobného? Dokážete odhadnout, co vám talent dovolí?

Ano, stalo se mi to několikrát. Pokud mám pocit, že nepomůžu, tak klienty buď posílám rovnou jinam, pokud vím kam, nebo se domluvíme, že to zkusíme a uvidíme. Občas se stane, že dělám, co umím – a nic. Nemám ambice být terapeutem pro každého. A některé potíže mají kořen jinde a musí se na ně jinak, než jak to umím já.

 

Podrobujete své klienty nějakým testům, abyste zjistila, jak jsou na tom?

Testy zařazuji nejčastěji při první hodině, abych zjistila, jak se věci mají, nebo pak kontrolně v průběhu, pokud je potřeba.

 

Foto: Lenka Hatašová

 

Na co by se měl připravit každý, kdo jde k vám na terapii a do jaké míry pak terapie ovlivní celý jeho den?

Asi na to, že jsem poměrně dost upřímná, že jsem ráda za upřímnost a že dávám „domácí úkoly“. Léčba pro mne představuje spolupráci obou stran, nikoli jen pasivní přijímání. Netuším, jak klienta naše setkání ovlivní… Každého asi jinak. Jdeme často do hloubky, tak se možná pak mohou klientovi v hlavě točit myšlenky…

 

Lidé jsou většinou orientovaní na výsledky než na procesy. Jaký je váš názor z pozice vaší praxe?

To vám musím dát za pravdu. Jak jsme rozmazlení různými „rychlými účinky“, nechce se nám akceptovat fakt, že všechno má svůj čas. Někdy to jde rychle a někdy zase ne. (smích)

Foto: Lenka Hatašová

 

Jaká řešení přináší akupunktura? Je tato metoda něčím nebezpečná?

Jak jsem již řekla, je to metoda velmi vhodná u různých funkčních problémů, při neurózách či při bolestivých stavech. Dobrých výsledků dosahuje rovněž v situacích, když zápasíte s nějakým vnitřním napětím. Oproti bylinkám je efekt často rychlejší a viditelnější. Je to jako se vším – když něco děláte, musíte vědět, co děláte a s kým. Abyste například z někoho velmi unaveného nevycucla to málo, co v něm ještě zůstalo, nebo nepíchla do někoho, kdo má třeba potíže se srážlivostí krve… Nebo musíte vědět, jak naklopit jehlu, abyste nezpůsobila vážné zdravotní potíže nebo dokonce smrt. Má to různá úskalí.

 

Platí, že být v kondici je stav mysli?

Myšlenka je nad tělem, ale to musí dohonit tramvaj, když je třeba. (úsměv)

 

Jakým způsobem by si měl terapeut chránit vlastní energii a zdraví, když přichází do blízkého kontaktu s tolika lidmi?

Tak to nevím, jestli se mi na to podaří úplně a zcela odpovědět… Klienti se mne na to také často ptají. Nabízím jim většinou dvě možnosti, které mohou vyzkoušet, když se jim někdo snaží vycucnout energii: „Kondom“ – princip spočívá v tom, že přes sebe až k zemi přetáhnete imaginární prezervativ, abyste byli v bezpečí. To vzbuzuje opravdu hodně úsměvů.(smích) „Obrácené zrcadlo“ – postavíte si před sebe imaginární zrcadlo, zrcadlovou plochou proti člověku, před kterým se chráníte. Jeho energie se od zrcadla odrazí a vám neublíží. Při práci mám vždy zapálenou svíčku, nad kterou si po každém pacientovi „opaluji“ ruce, abych jeho energii ze sebe setřela. Když odcházím domů, umyji si ruce, a tím svůj pracovní den zakončím.

 

Co všechno vám přinesla praxe a zkušenosti v osobní rovině?

Obojí se v mém případě prolíná. Když pracuji na sobě, zlepšuji se pracovně. Uvažováním nad klientem se dostávám i já blíž k sobě.

 

Jakým způsobem si sama udržujete rovnováhu?

Zvedám se, když klesám, snižuji se, když jsem příliš ve výškách.(úsměv)

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Lenka Hatašová www.lenkahatasova.com

Make up a vlasy: Pavel Filandr www.pavelfilnadr.cz

Vytvořeno ve spolupráci s restaurací Campanulla www.campanulla.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře