Oli Vacková – majitelka salonu OliOla organic beauty

22.11.2018 23:24 | Michaela Lejsková

Rodačka z Brna vystudovala střední hotelovou školu ve Velkém Meziříčí. Pro podnikání se rozhodla po mateřské dovolené, kdy ještě asi rok pracovala jako referentka ve firmě, která dováží silniční stavební stroje. Začala v oblasti gastronomie, následně otevřela síť prodejen s dárkovým zbožím HOROSKOP. Po letech v oboru přišel čas na restart, a tak si odjela urovnat myšlenky a pročistit hlavu na pouť do Španělska. Po svém návratu se pustila směrem, který více odpovídal jejím představám o životním i pracovním nasazení. Otevřela salon, kde klientům zprostředkovává péči o  vzhled a tělo. Klasické chemické přípravky tam budete hledat marně. OliOla organic beauty přináší filozofii postavenou na přírodních produktech, které klientům prospívají nejen po zdravotní stránce. Přináší novou vlnu energie, která se odráží ve výsledném efektu.

Jak vzpomínáte na své dětství v rodném Brně?

Žila jsem tam osmnáct let. Vyrůstala jsem se třemi staršími sourozenci. Tatínek vedl v Brně krejčovský salon, do toho hrál v brněnském rozhlase na mandolínu a byl vášnivým myslivcem. Maminka pracovala jako vedoucí školní jídelny a k tomu se věnovala chovu teriérů.

Kdy jste se rozhodla pro podnikání a jaký byl váš směr?

Bylo to v době, kdy jsem pracovala jako referentka. Tato práce mě nenaplňovala, a tak jsme se s asistentkou ředitele firmy rozhodly, že začneme podnikat. Vzhledem k tomu, že jsme neměly žádný kapitál, řešily jsme, do čeho se pustíme. Bylo to v 90. letech. Obě jsme měly vystudovanou hotelovku a naším záměrem bylo vrátit se do gastronomie. Rozhodly jsme se, že obvoláme velké podniky, jejichž telefonní čísla jsme hledaly ve Zlatých stránkách. Začaly jsme obvolávat firmy od začátku od písmene A a nabízet podnikům vedení jejich kantýny. Skončily jsme u firmy AB Barrandov, kde jsme dva roky měly kantýnu a později i catering.

Jak vzpomínáte na své podnikatelské začátky?

Naše začátky byly úsměvné, každá jsme si půjčila v bance 50 000 Kč a začaly jsme na Barrandově předělávat prostory pro kantýnu. Natíraly jsme po odpolednech židle a stoly, vymalovaly jídelnu a kuchyň, po bazarech sháněly nádobí vyřazené z hotelů. A každý den jsme od rána do večera pracovaly s obrovským nasazením. Vzpomínám si na den, kdy naši hokejisté vyhráli zlato v Naganu a celý národ seděl ráno u televize a sledoval zápas. Já byla nakupovat v Makru zásoby do kantýny a byla jsem tam jediný zákazník. (úsměv) Později jsme si přestaly s mou společnicí rozumět po lidské stránce a já se rozhodla kantýnu i catering opustit a jít jinou cestou. Založila jsem, a dalších sedmnáct let jsem spoluvlastnila, síť dárkových prodejen HOROSKOP. Byla to krásná práce, do které jsem opět dala kus sebe sama. Bavilo mě vybírat zboží, které budeme prodávat. Vtipné bylo, že už v lednu jsem vybírala zboží na Vánoce.

V jakém bodě přicházely náznaky toho, že už to pro vás není to pravé?

Po patnácti letech už byla firma příliš rozrostlá, měli jsme 50 zaměstnanců a 11 obchodů, a já už jsem z toho byla unavená. Každý den jsem jen řešila problémy. V té době mi v krátkém časovém intervalu zemřeli rodiče a bratr a celkově toho na mě bylo moc.

 

Rozhodla jste se tedy z podnikání vystoupit, nebo jste věděla, že půjde o restart?

Potřebovala jsem si v hlavě srovnat, co v životě chci. Rozhodla jsem se absolvovat pěší pouť do Santiaga de Compostela. Ta pouť byla mou volbou hlavně kvůli mému otci, který byl nábožensky založený, a věděla jsem, že kdyby žil, udělalo by mu to obrovskou radost. Na cestě do Santiaga de Compostela jsem měla spoustu času přemýšlet, šla jsem šest týdnů a ušla bezmála 900 km. Po návratu jsem byla jako vyměněná a věděla jsem, že musím z firmy odejít. Během dvou let se mi podařilo přesvědčit mého tehdejšího společníka, aby odkoupil můj podíl. Poutnictví se stalo součástí mého života a já se vydala z italských hranic na 1 300 km dlouhou cestu do Říma, o rok později jsem šla Portugalskem, letos jsem prošla celý jih Francie.

Pojďme se vrátit k té cestě trochu podrobněji. Můžete nám sdělit postřehy z putování, které vás hodně ovlivnily?

Moje jediná práce při putování do Santiaga de Compostela byla, že jsem se brzy ráno vzbudila, potichu se vyplížila z ubytovny, kde nás spalo i 80 poutníků v jedné místnosti, a celý den jsem šla. Večer jsem unavená dorazila do další poutnické ubytovny, chvíli poseděla s ostatními poutníky a šla si lehnout. Měla jsem tedy na přemýšlení spoustu času. A právě na této cestě jsem si uvědomila, že život je takový, jaký si ho uděláme. Že nemusím pracovat do úmoru, že je jen na mně, jestli si udělám čas a odjedu na šest týdnů na dovolenou, že je čas začít myslet víc na sebe. To byl ten zásadní moment, který ovlivnil můj restart.

Máte radu pro lidi, co tuší, že restart je na pořadu dne a měli by zkusit změnit cestu? Jak na to a čeho se vyvarovat?

Ano, mám radu. Nebojte se změny! Obecně jsme konzervativní, a když si na něco zvykneme, často zůstáváme jen proto, že nevíme, co nám změna přinese. Začít úplně od začátku je vždycky risk a adrenalin, ale když to zkusíte, máte dvě možnosti: buď se do nového začátku pustíte se 100% nasazením a 100% důvěrou, že se vám bude dařit – a věřte mi, dařit se vám začne. Anebo se budete bát, mít pochybnosti a necháte si otevřená zadní vrátka, tím ale své pracovní nasazení i nadšení rozmělníte a pak váš nový plán postupně zanikne, protože jste mu dost nevěřili. Nevěříte mi? Tak běžte pár týdnů do Santiaga de Compostela a udělejte si čas na sebe a na přemýšlení a pak mi dejte vědět, co tahle cesta dala vám. (úsměv)

Co bylo součástí vstupu do nové éry vašeho života?

Když jsem opustila svou teplou židli v HOROSKOPU, přemýšlela jsem, co budu dělat dál. Bylo mi skoro padesát let a to není úplně ideální věk začínat. Co jsem vždycky měla, a mám, je nadšení pro věc. To mě provází celým životem. A protože mám ráda přírodu, zajímám se o ekologii, o bylinky, chtěla jsem tuto svou vášeň promítnout do dalšího podnikání. Hledala jsem prostory, ve kterých bych otevřela zdravou výživu s fresh barem, nebo něco podobného. Když jsem našla prostory, ve kterých je nyní salon OliOla organic beauty, který provozuji, bylo v nich prastaré kadeřnictví, ve kterém se používaly klasické chemické přípravky, salonem se táhl puch čpavku a prostředí bylo odpuzující. Pro mě to byla výzva, řekla jsem si, že zde salon krásy zachovám, ale takový, do kterého bych ráda chodila já sama.

Změnila jste zcela profesi. Co tato změna obnášela?

Změna profese je to jen zdánlivá, vždycky jsem byla obchodník a to jsem i dnes. Kvůli legislativě jsem si udělala rekvalifikační kurz na kadeřnici, poté jsem absolvovala spoustu školení a přednášek na téma škodlivé látky v kosmetice. To je téma, které mě zajímá a je v současné době velmi aktuální. Taky jsem se naučila pracovat se sociálními sítěmi, což pro mě bylo do té doby pole neorané. (úsměv)

Jaké to je řídit salon se službami ve srovnání s předchozí firmou?

Byla to pro mě novinka a zpočátku jsem byla velmi naivní. Myslela jsem si například, že hned a bez problémů seženu čtyři schopné kadeřníky a další profese. Dnes už vím, jak je těžké sehnat skutečné profesionály, kteří si za svou prací stojí.

Čím se odlišujete od ostatních salonů?

Od ostatních salonů se lišíme poskytovaným servisem, přípravky které používáme, nabídkou služeb i designovým interiérem, ve kterém se zákazníci cítí příjemně a odpočinou si u nás.

Vaši zákazníci jsou především ženy, ale také přicházejí muži. Vnímáte rozdíl v tom, jaký vyžadují servis?

Většinou nás navštěvují ženy. Muži, kteří k nám chodí, jsou převážně partnery našich zákaznic, ale chodí k nám i stálí zákazníci, kteří si nás oblíbili hned od otevření salonu na jaře 2017. Všichni bez rozdílu od nás dostanou komfortní péči, občerstvení zdarma včetně domácích bio sušenek, které každý týden osobně peču.

Jak se vám osvědčilo umístit širší nabídku služeb na jedno místo? Spojují si klienti jednu péči s druhou, aby tak zvládli dejme tomu kadeřnici a pak ještě pedikúru, nebo něco jiného?

Ano, klientky si často kombinují služby na jeden den, aby ušetřily čas, a udělají si tzv. den pro sebe.

Můžete mi přiblížit produkty, se kterými pracujete? A proč zrovna s nimi?

Ve všech oblastech služeb, které nabízíme, pracujeme s nejčistšími a škodlivých chemických látek prostými přípravky, které jsou na trhu k dostání. V péči o pleť máme dokonce 100% bio kosmetické přípravky anglické značky Inlight, které skvěle fungují. V péči o vlasy používáme buď 100% přírodní barvy, které ale nedokážou vlasy zesvětlit, nebo barvy tzv. zelené chemie zn. Oway a Original Mineral, které neobsahují nejškodlivější sloučeniny běžně zastoupené u ostatní značek, ale naopak výtažky z biodynamicky pěstovaných rostlin a bylin. Stejné je to s manikúrou a pedikúrou, nehty lakujeme laky SpaRitual, které neobsahují třináct škodlivých látek oproti běžným lakům a navíc jsou prodyšné, takže nehty mohou dýchat a vstřebávat prospěšné látky z krémů nebo pečujících olejů.

Máte pocit, že na trhu, který je jinak velmi zasycený produkty, stále ještě něco chybí?

Mám pocit, že ty dobré výrobky z darů naší přírody, lety osvědčené našimi předky, které jsme zatratili s pýchou moderního člověka, jenž objevil kouzla chemických sloučenin, teď s velkou pompou zase objevujeme. Mezitím jsem si chemií zlikvidovali své zdraví a velký kus naší planety. Zapojme více náš selský rozum, nekupujme nadbytek kosmetických přípravků, které na nás chrlí reklamy. Stačí nám kvalitní bylinkový balzám a květinová voda na pleť, šampon, kterým se i sprchujeme, rostlinný olej na tělo, deodorant z bambuckého másla a na krásu bio dekorativní kosmetika. Například jinou rtěnku než bio bych si nekoupila. Víte, že žena za svůj život sní 1–3 kg rtěnky? Chcete jíst bambucké máslo, růže a bylinky, nebo ropné deriváty jako jsou třeba minerální oleje, které patří do automobilového průmyslu a ne na pleť?

Jak trávíte svůj mimopracovní čas?

Hodně cestuji, ať už s batohem pěšky, na kole, nebo letecky za poznáním. Nejraději mám lesy a hory, hodně volného času trávím na Šumavě, kterou jsem si zamilovala a mám ji prochozenou křížem krážem. Mým dalším cílem je stát se dobrovolníkem-značkařem, který opravuje v přírodě turistická značení.

Co byste poradila svému mladšímu já?

Mému mladšímu já bych poradila, ať si nedává tolik úkolů, které pak nestíhá zvládat. Ať více odpočívá a věnuje se rodině a nekouká tak často do mobilu. (úsměv) A všem ostatním, kteří váhají, zda se pustit do podnikání, bych poradila, ať se řídí srdcem a dělají jen to, co je baví, a ať to dělají s láskou a nadšením a bez pochybností.

Jakou máte podnikatelskou strategii a čeho se snažíte držet?

Mou strategií je držet a navyšovat standard služeb, pracovat s kosmetikou, která nezatěžuje naše zdraví a naši planetu a samozřejmě spokojení zákazníci. Mám vždycky obrovskou radost, když mi zákazníci píší na sociální sítě, že jsou nadšení, že tak krásné vlasy ještě neměli, nebo jak jim pomohla naše kosmetická péče s problémy pleti.

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Michaela Lejsková

Korektura: Vladana Hallová

Foto: archiv

Oficiální stránky www.oliola.cz

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře