Jiří Havrda – profesionální závodník v bench pressu

02.09.2015 16:31 | Mirek Brát

Setkání s ním evokuje představu listování stránkami pohádkové knížky o obru-silákovi. Východočech Jiří Havrda (*1974) je mistrem světa v bench pressu – silové sportovní disciplíně, která potvrzuje, že potenciál lidského těla dosahuje v kombinaci s talentem a správným tréninkem udivujících hodnot.

 

Co je bench press?

Bench press je jedna z disciplín silového trojboje, který tvoří dřep, bench press a mrtvý tah. Přesně řečeno je bench press soupažný tlak v lehu na rovné lavici s velkou činkou. Disciplína bench press je považována za obecné měřítko síly. S výrazem bench press se lze potkat i při posilování, kdy tento termín označuje i samostatný posilující cvik rozvíjející svaly hrudníku a rukou. Úplnému laikovi ale jistě postačí, pokud bude chápat disciplínu bench press jako snahu v lehu na rovné lavici vytlačit tlakem činku nad sebe. (úsměv) A komu není cizí angličtina, jistě si přeloží i výraz „bench“jako lavičku a „press“ jako tlak. Český ekvivalent k výrazu bench press neexistuje. Opisem by disciplína šla popsat jako již zmíněné tlaky v lehu s velkou činkou.

 

Aktivně se bench pressu věnujete již 17 let. Jakých úspěchů jste již dosáhl?

Ten výčet by byl opravdu dlouhý. Snad jen namátkou: Jsem pětinásobný mistr světa, trojnásobný profi mistr světa, mistr Olympia, dále mnohonásobný mistr ČR i vítěz Světového poháru, trojnásobný mistr Evropy…

foto: archiv

Když to převedeme na váhu činky, jakou největší hmotnost se vám podařilo vytlačit nad sebe?

Bylo to 352 kilogramů na soutěži. V tréninku mám ale rekord 390 kilogramů.

 

Jaké cesty vás přivedly k tomuto sportu?

Celá rodina cvičila, takže jsem byl ke sportu vedený již jako malý kluk. Závodit jsem ale začal v lehké atletice v disciplíně běh na 1 500 metrů. Pak mi nabídli, abych si zkusil benchpress. Nejdřív se mi nechtělo, ale pak jsem do toho šel. Svoje první závody si vybavuji velmi přesně. Bylo to v Jablonci nad Nisou. Moje první zvednutá váha na závodech byla 182,5 kilogramů. Poté jsem na Mistrovství ČR už dal 190 kilogramů a skončil jsem na čtvrtém místě. Výkony šly brzy hodně nahoru.

foto: archiv

Co vám bench press dal a co naopak vzal?

Když se člověk věnuje nějakému sportu vrcholově, tak ho spousta věcí určitě míjí. Přijde především o volný čas, o chvíle, které by měl věnovat rodině atd. Jsem jednou rozvedený a asi jedním z důvodů konce prvního manželství byl bench press. Když chcete něco dokázat, úplně vás to pohltí. Nekoukáte napravo, nalevo, a věnujete cestě za vytyčeným cílem veškerý čas a zaujetí. Určitě tak o něco přicházíte. Dostaví se úspěchy. Zjistíte ale, že vám to zároveň bere soukromí, klasickou dovolenou s rodinou a další věci, které jsou jen zdánlivě nepodstatné. Začnete tak svoje postoje přehodnocovat. Sport už neberete pouze jako jedinou životní cestu, ale spíš jako součást životního stylu. A tak jsem ty ztráty, způsobené maximální angažovaností pro úspěchy v benchpressu, začal řešit. Znovu jsem se oženil, snažím se maximálně věnovat rodině, manželce, synovi. Vidím už priority někde jinde. Kromě sportu a v něm dosažených úspěchů je pro mě zásadní zdraví, spokojená rodina i práce. Bench press mi určitě vzal kus života…

 

Ale určitě vám tento sport i hodně dal…

Splnil jsem si svůj sen a to je asi nejvíc, čeho se může člověku dostat, když chce něco dokázat. A nikdo a nic to už člověku nevezme. Říkal jsem, že jednou budu nejsilnější muž světa – a podařilo se mi to. Bench press mi dal i jiný pocit vnímání úspěchu. Už chápu, že lidé, kteří jsou známí, se někdy straní lidí, aby si ochránili svoje soukromí a klid. Uvedu příklad… Byli jsme s manželkou na dovolené v Dominikánské republice. A po příjezdu na hotel slyším: „Jééé, my vás známe, teď jsme se na vás dívali v televizi.“ Trochu mi ta popularita i vadila. (smích) Vůbec si neumím představit, když někam přijede takový Jaromír Jágr.

foto: archiv

Závodíte v Česku i zahraničí. Můžete porovnat, jaké jsou trendy obliby bench pressu u nás a za hranicemi?

Když jsem začínal jezdit v tuzemsku na závody, tak se na nás přišlo podívat takových 50–60 lidí. Dnes, když je závod, tak se sejde 150–160 lidí. Řekl bych, že obecná popularita bench pressu jako sportu stoupá. Je to dáno i zvýšeným zájmem o tělesnou kulturu ve společnosti, hodně lidí cvičí, aby vypadali a cítili se dobře. V zahraničí je o bench press mnohem větší zájem a také tam má tento sport i větší podporu. Na světové úrovni se sejde na závodech až 800 lidí, kteří reprezentují až 50 zemí. I ve světě má zájem o bench press vzestupnou tendenci. Pozná se to nejen na organizaci a kvalitě závodů či poskytovaného zázemí od pořadatelů, ale i podle médií, která závody sledují a informují o nich. Zájem o bench press stoupá. To mě samozřejmě těší. Jiná otázka je, kde a kdy se tento trend zastaví. To ukáže až budoucnost.

 

Bench press ale zatím nepatří mezi olympijské sportovní disciplíny, mám pravdu?

Zatím mezi ně nepatří. Bench press měl být olympijským sportem. Tahle ambice tady byla a už se podnikaly v tomto duchu i konkrétní kroky. Nakonec se to nezdařilo. Nejbližším olympijským sportem příbuzným bench pressu zůstává tedy vzpírání.

 

Hodně se mluví o úloze dopingu v silových sportech. Můžete toto téma trochu rozvést?

Doping může existovat v každém sportu. Je pouze na sportovci, zda po dopingu – tedy po nějakém preparátu ze seznamu zakázaných látek – sáhne. Doping existuje v bench pressu, stejně jako existuje v cyklistice, atletice či jiných sportech. V dnešní době jsou však i povolené a běžně dostupné doplňky stravy tak kvalitní, že závodníci už nemusí sahat po nějaké zakázané látce, aby podpořili vhodným způsobem svoji výkonnost.

 

Jak vypadá a na co se zaměřuje váš trénink?

Když se jedná o lehké tréninky, tak zvedám série po 200 kg a za trénink nazvedám součtem přibližně 7 tun. Doba tréninku je hodina, hodina a půl. Takový trénink je třikrát týdně. Intenzivní příprava na konkrétní závody pak u mě trvá 7 týdnů. V rámci takové přípravy nazvedám součtem na každém tréninku až 25 tun.

 

Napadá mě, že se taková síla hodí i na ryze praktické činnosti jako je například skládání uhlí? 

(úsměv) Spíš se hodím na nejrůznější stěhování. Potkávám kamarády a slyším: „Ahoj Jirko, potřebujeme něco někam přenést, přetáhnout, přestěhovat.“ V tomto směru jsem opravdu hodně využívaný.

 

Jak se rýmuje vrcholový sport s rodinou? Co vám říká malý syn, když se chystáte někam na závody? 

„Táto, musíš vyhrát!“ Mám štěstí na ohromnou podporu u své rodiny. Pravda ale je, že manželka mě už taky občas brzdí, když vidí, co si naložím a jak je ta činka prohnutá. Říká mi, že už nejsem nejmladší, mám rodinu a měl bych se šetřit. Ale podpora z její strany trvá stále. Mám podporu i u rodičů, mám spoustu kamarádů, kteří mi pomáhají a drží palce. Je to skvělé.

 

Je vrcholový bench press nebezpečný sport?

Na závodech se úrazy samozřejmě stávají. Od natažených úponů, natržených svalů až po závažnější úrazy. Bylo i úmrtí, když činka spadla na závodníka a svojí ohromnou vahou mu způsobila fatální vnitřní zranění.

 

Specifickou součástí vybavení každého závodníka v bench pressu je tzv. stahovací dres. O co se jedná a jaká je jeho funkce?

Stahovací dres si představte třeba jako kombinézu potápěčského oděvu. A máte velikost XL a já vám přinesu velikost S. A když už se do toho vsoukáte, je to velmi nepružné a nepoddajné. Stahovací dres samozřejmě není z neoprenu, ale ze speciálních vláken. To, že použijete menší velikost stahovacího dresu, než jsou vaše míry, zapříčiní fixaci těla a svalů během sportovního výkonu. Ve stahovacím dresu závodník zvedne větší váhu než bez něho. Z toho důvodu jsou zde kategorie bench pressu při použití stahovacího dresu a bez tohoto dresu. Stahovací dres chrání svaly, fixuje klouby, drží tělo pohromadě. Kromě stahovacího dresu jsou druhým specifickým vybavením pro bench press ještě bandáže zápěstí.

 

Bench press je sportovní disciplína. Existují však i různé show, ve kterých je měřítkem síly utáhnout na laně kamion, lokomotivu, hodit obrovským kamenem apod. Účastníte se také podobných aktivit?

Obecně řečeno, účast v takových, většinou komerčně laděných show, pomůže sportovcům v bench pressu vydělat si nějaké peníze, které poté mohou opět dát na klasické závodění. Osobně také přijímám účast v podobných show, jen si vybírám ty, které jsou zaměřené více na bench press. Vyzývám například páry či dva, tři muže a zvedám v benchpressu váhu, která je součtem vah, které zvedají oni. Když už je někdo hodně dobrý, tak zvedne v benchpressu přes sto kilo váhy, já pak zvedám přes tři sta kilo váhy. Jistě, už jsem taky tahal kamion a není tak těžký, jak vypadá. Převážně se však snažím zůstat v rámci podobných show u bench pressu, to je to, co umím. Jde také o kritéria bezpečnosti a prevence před možným úrazem. Ale musím říci, že lidem se moje show opravdu líbí. Při jedné takové se na mě přišlo podívat 2 700 diváků, což mě velmi potěšilo.

 

Do jakého věku se lze věnovat bench pressu?

Silový sport má věkovou hranici posunutou hodně vysoko v tom smyslu, že vám může být padesát a můžete zvedat v bench pressu stále hodně přes tři sta kilo. Bench press není gymnastika, krasobruslení či běh, kde dominují velmi mladí. Je to dané tím, že při bench pressu jsou ve hře jiná svalová vlákna než třeba při běhu. Závodník v bench pressu ve věku 45 let se stále může srovnávat s těmi nejlepšími. I vědecké studie ukazují, že člověk je v rámci života nejsilnější mezi 37 až 41 rokem života. Po čtyřicítce stále ještě závodník v bench pressu vůbec nepatří do starého železa. V některých sportech rychle stárnete, v bench pressu naopak dlouho zrajete.

 

Má bench press nějakou přidanou hodnotu pro běžný praktický život?

Pro hodně lidí jsem asi již od pohledu velký silák. Stalo se mi, že jsme byli s manželkou na nákupu v supermarketu. Zdržel jsem se uvnitř obchodu a vyšel ven právě v okamžiku, kdy tam na manželku nepěkně pokřikovala skupinka opilců. Když jsem vyšel ven a uviděli mě, nebylo už třeba slov, aby od svého jednání rychle upustili. V tomto ohledu je už samotné tělo získané tréninkem bench pressu pro určité situace hodně pádným argumentem.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Mirek Brát

Foto: archiv Jiřího Havrdy

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Mirek Brát a Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře