Josef Šmarda – automobilový závodník, imunolog


Josef Šmarda, foto: Robert Vano
11.01.2015 12:44 | Hana Robinson

Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovníku těch nejpovolanějších chybí. Ale to není vše. Také se musíme naučit léčit naši planetu, která si to zasluhuje snad ještě více. Vždyť jsme to my, lidé (Homo sapiens), kteří jí po dlouhá tři století průmyslové revoluce ubližujeme. „Věda se dělá na papíře a do šuplíku, ale neaplikuje se v praxi,“ říká zakladatel oboru aplikované imunologie a automobilový závodník RNDr. Josef Šmarda.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Kam jste se v oboru, který jste založil, za poslední dva roky posunul? Co vás dnes nejvíce zaměstnává?

Aplikovanou imunologii jsem založil už před třiceti lety a mám pocit, že teprve nyní začíná nabývat těch správných rozměrů. Je to pro mě takový splněný sen, něco o čem jsem tenkrát v osmdesátých letech pouze snil. Začali se objevovat lidé, kteří se zajímají o své zdraví, chtějí se udržovat v dobré kondici a sportovat i ve vyšším věku, po vrcholové kariéře. V neposlední řadě mají také finanční prostředky, což mou práci usnadňuje. Testy, pomocí kterých těmto lidem pomůžu odhalit stav jejich těl, můžou být finančně náročnější, neboť se zčásti dělají v Americe a v Německu.

 

Co vás vlastně k založení aplikované imunologie vedlo?

Imunologie jako věda je dnes již velmi prozkoumaná, hodně se o ní píše, ale tyto poznatky se neaplikují. Proto jsem toto slovní spojení zavedl, aby lidé, kteří mají určité deficity imunologie svého těla, aplikovali tyto vědecké poznatky k vylepšení úrovně svého života. 

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Obracejí se na vás spíše muži či ženy?

Obojí. Muži se na mě obracejí, protože například chtějí v pokročilejším věku sportovat, ale zdravotní stav jim to nedovoluje. Nebo jsou to přímo vrcholoví sportovci, kde je jejich stoprocentní výkonnost nezbytná. Ženy poté chtějí být samozřejmě ke zdraví také krásné. Celkově největší problém představuje slabá imunita. Například moje prababička porodila dvanáct dětí a zemřela den po svých stých narozeninách. Dříve byly ženy mnohem odolnější, měly lepší imunitu také proto, že měly více dětí a byly, jak se říká, „around the corner“ a doplňovaly si všechny vydané živiny z kvalitní potravy. Dnešní ženy mají jedno či dvě děti, vydané živiny a imunitní látky si nedoplní ze stravy, a tak není jejich imunitní systém dostatečně kompletní a prověřený (was not enough around the corner).

 

Čím je tohle všechno způsobeno?

Například v jídle byly lepší suroviny, čili bylo výživnější. Lidé se dnes nestravují správně, neboť suroviny použité k výrobě potravin jsou silně deficientní a též skladba jídel je chybná.

 

Co nám v potravě tolik chybí?

Jednou z takových látek je třeba fosfor, kterého byl dříve dostatek. Sice ho dnes v potravinách najdeme, ale jen v malém množství, a navíc je velmi, velmi rozmělněn. V zemědělství sice snaha dohnojovat fosfáty existuje, ale není to ten správný organický fosfor, který potřebujeme. Například taková celulitida, která je dnes velkým problémem u mladých děvčat, je záležitostí právě fosforu. Jeho nedostatek způsobuje, že buňky v tělech dívek nejsou dostatečně chráněny fosfolipidy a fosfolipázou. 

Dále se setkávám s absolutním nedostatkem zinku. Ten je jak antioxidantem, tak tvůrčím elementem, který je základem mnoha tuctů hormonů a enzymů. Podobně jako fosfor je i zinek v přírodě velmi rozmělněn. Stejně tak rostliny, které nám lidem poskytují potravu, mají téměř osmdesátiprocentní deficit zinku. Důsledkem toho je zahnívání jídla, přestože se lidé snaží proti němu bojovat různými chemikáliemi. Z chemického hlediska je to banální záležitost. Když nedáme dostatek zinku a zinkových sloučenin do pneumatiky, rozpadne se. To ví každý technik. Mrzí mě, že stejná logika nedochází inteligentním lidem, profesionálům v zemědělství a ve farmaceutickém průmyslu.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Co se tedy stalo s přírodou za posledních sto let?

Odpověď je jednoduchá. Problémem je obrovské množství znečišťujících látek. Více než sedm miliard světové populace na naší Zemi produkuje neskutečné množství odpadních látek, ale přitom vůbec nejsme schopni tyto látky zpracovávat a necháváme jimi zanášet zeměkouli. Člověk „nadužívá“. Užíváme například obrovskou spoustu energie, od běžných spotřebičů až po auta. V České republice jsou ohledně životního prostředí lidé ještě poměrně ukáznění. Ale představte si například takovou Čínu, kde když si každý člověk koupí o rádio víc, země musí okamžitě zdvojnásobit import uhlí. To je neskutečné.

 

Kde byste řekl, že je situace nejpalčivější?

Šokující pro mě byla návštěva Nového Zélandu. Pro něj představuje jeden z nejhorších problémů ozónová díra, protože tam přicházejí atmosférické posuvy z hustě obydlených zemí, např. z již zmiňované Číny či Indonésie. Přitom je na Novém Zélandu nádherná příroda a žije tam přiměřený počet obyvatel. Ale nikdo s tím nic nedělá. Naopak, problémy se maskují, zametají se pod koberec.

 

Jako lidé bychom se asi měli ptát sami sebe, jak je možné, že to necháváme dojít tak daleko. Jaký je váš názor?

Nikde nic ze Země nezmizí. To, co se nám vypaří z hrnce, nám také spadne na hlavu. Někteří politikové si snad myslí, že některé výpary se doslova „vypaří“ a nějakým záhadným způsobem se pak dostanou někam mimo atmosféru. Takovéto uvažování je ovšem katastrofální. Každý se přece už na základní škole učil Mendělejevův zákon… to co vstupuje do reakce, z ní taktéž vystupuje. Environmentální problematika je ignorována, hodně se o tom mluví, ale nic se nedělá.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

V čem myslíte, že je problém? Na co se čeká?

Nevím, na co se čeká. Snad na to, až to bude tak špatné, že koncerny budou zachraňovat Zemi v daleko horší situaci, než je nyní, a vydělají na tom více peněz. Může se jim to ale velmi vymknout z rukou. My víme, jak Zemi vyléčit, ale neaplikujeme to. Tento a příští rok se bude lámat chleba. 

 

Jak se tohle všechno odráží na nás, jednotlivcích?

Environmentální poškození jsou obrovská a stejně tak zásadní jsou poškození lidských organizmů. Dokazují nám to například ebola, lepra čí ptačí mor, které se vyskytují v civilizovaných zemích Evropské unie. Mnohý bodavý hmyz je dnes infikován boreliózou či babeziózou a jinými organizmy. Vyskytují se například celé šarže streptokoků, které nám lidem dělají velké problémy s bolestmi v krku, a které se před dvaceti lety vyskytovaly pouze ve vemenech krav. A mohl bych pokračovat. Máme znalosti, ale neaplikujeme je. Aplikujeme je pouze tam, kde jde o peníze, a to o nemalé.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

  

Jak to myslíte?

Například taková automobilová firma by nikdy nezanedbala testování jediného šroubku. Důvod je jednoduchý. Kdyby totiž musela později do výroby zasáhnout (tzv. product recall), stálo by ji to mnohonásobně více. Proč se tedy velmi důkladně netestuje každý člověk, který onemocní nějakou komplikovanou nemocí? Proč se netestuje preventivně? Prevence je daleko levnější než řešení akutních problematik. Ale industriální mašinérii nezajímá člověk. Jde pouze o byznys. A tak je to všude, ve všech odvětvích byznysu a průmyslu.

 

To je dost děsivá představa…

Ano, to dozajista. Peníze jsou hnacím motorem při rozhodování (main decision making factor), s čímž mám jako člověk kardinální problém. Někdo musí procitnout a zachránit lidstvo. Udělá to jeden jediný člověk, génius a člověk bez strachu promluvit. Staráme se o peníze, ale nestaráme se o lidi. Je potřeba o tomto komunikovat s těmi správnými lidmi, kteří mohou posunout tuto ideu dál k těm, kteří mají moc něco změnit a přispět ke kardinálním a pozitivním změnám na naší zeměkouli. Například s ministry zdravotnictví civilizovaných zemí, tito lidé, géniové ve svých oborech a lidé nebojácní a žijící mimo nomenklaturizované působiště, by měli promluvit a dojít k jasným závěrům.

 

Co byste mu poradil?

Víte, ministr zdravotnictví by mohl velice jednoduše celému dění pomoci už jenom tím, kdyby si uvědomil již zmiňované slovo „léčit“. Největší géniové celulární biochemie jasně říkají, že SLOVO LÉČÍ. Ano, SLOVO!!! Stačilo by, kdyby v nemocnicích na příjmu zaměstnal zodpovědný personál a kdyby to byli lidé příjemní a svým SLOVEM laskavě přijali každého pacienta. Již v ten moment by polovina pacientů byla vyléčena. Často se setkávám s nepříjemným personálem, který je nespokojený se svou prací nebo se svým platem. Inteligentní a úspěšní lékaři opouštějí nemocnice a dostávají se k nám takoví, kteří ani nemluví česky. Jak potom MOHOU použít české laskavé SLOVO, léčit české pacienty? Podle toho situace v našem zdravotnictví také vypadá. Takže laskavě slovo „léčit“, dostaňme to slovo ven. A začněme dělat něco pro to, aby se zeměkoule uzdravila a uzdravila se podle zákona rovnováhy, to jest zákon, který jako Homo sapiens nejvíce porušujeme.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Co může dělat každý sám za sebe?

To je velice široká otázka. Nejvíce ale člověk prospěje sobě i přírodě, když bude žít více přírodním životem. Člověk je zrozen pro pohyb, tedy více se hýbat. Je všežravec, tudíž pro sebe zvolit pestrou stravu a ne stravu z běžných řetězců a rychlého občerstvení. Také by neměl zapomínat na původ potravin, ze kterých si jídlo připravuje. V neposlední řadě mít stále na zřeteli, že veškeré jídlo, i bio či organické nejvyšší kvality, má i přesto kolem sedmdesáti procent nedostatku prvků a látek, které jsou velmi důležité pro výživu našeho těla. Od vitaminu A až po zinek. A tyto látky si doplňovat ze zdroje, kterému věří.

 

Zdroj, kterému věřím, to je pro laika oříšek. Jak takový zdroj najít?

Cena je obvykle přímo úměrná kvalitě. Kvalitní suroviny, které jsou k výrobě použity, jsou často drahé. Zásadně doporučuji používat pouze doplňky z organických zdrojů. Já sám používám suplementy vyšší cenové kategorie, protože tak mám jistotu jejich kvality a organického původu.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Jak s jistotou zjistíme, co našemu tělu chybí?

Doplňky je nejlépe volit u specialisty na základě detailních testů krve, moči a stolice. Já sám se tímto zabývám již třicet let a troufám si říci, že jsem pomohl k vyšší výkonnosti nejednomu sportovci, lidem s roztroušenou sklerózou nebo s autismem k úplnému uzdravení nebo k docílení zlepšení celkového zdraví. Je velmi důležité užívat produkty, které jsou naprosto organické.  

 

Jak takové testování konkrétně funguje?

Nejprve se provede detailní vyšetření biochemie a metabolismu z krve, moči, stolice. Na základě těchto vyšetření, z nichž část se dělá v zahraničí, se udělá obrázek o fungování těla na biochemické rovině a nasadí se příslušný program, který spočívá v produktech a potravinových doplňcích, které člověku vyrovnávají konkrétní problematiky a deficience.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Lidé čím dál častěji hledají alternativy v přístupu ke svému zdraví, snad i z nedůvěry ke globálnímu nomenklaturnímu zdravotnictví. V čem byste řekl, že dnešní světové regulované a ortodoxní zdravotnictví pokulhává?

Největší problém vidím v tom, že se léčí především podle peněz a podle pojišťovacích tabulek. Takto se léčit nedá, protože pojišťovny nemají žádnou představu o stavu konkrétního pacienta. V tomto vidím zcela jednoznačně zásadní nerovnováhu v přístupu ke klientovi nebo pacientovi. Jakýkoliv nomenklaturní přístup jakýchsi předpisů a tabulek zásadně neodpovídá tomu, co jednotlivý pacient potřebuje. Podle Hippokratovy přísahy zdravotnický personál má vynaložit to NEJLEPŠÍ pro pacientovo zdraví. Jak toho mohou dosáhnout, když jsou regulováni nějakými tabulkami z pojišťoven?

 

Vypadáte ve skvělé kondici, jste vrcholový sportovec. Jak to na prahu šedesátky děláte?

Mnoho lidí mi zcela otevřeně říká, že někteří moji vrstevníci jsou už pryč. Vždy jim na otázku: „Jak to děláte?”odpovím: „Vím jak se starat o své tělo, kde mu přidat a kde naopak ,slevit´.” Dalším aspektem je to, že jsem sice pojištěn zdravotním pojištěním podle zákona země, kde žiji, nicméně pracuji pouze se soukromými klinikami a jen se světově proslulými experty všech zdravotních aspektů – od dentální vědy (Prof. dr. Paul Tipton), až po sportovní medicínu a celulární technologii (Prof. dr. James Musick, vědec roku 2014).

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

V roce 2012 jste se stal mistrem automobilové série PZ Trophy v rámci seriálu Porsche Sports Cup Deutschland.

Měli jsme s týmem Mičánek Motorsport úžasnou sezónu, dosáhli jsme opravdu neskutečných výsledků. Byli jsme absolutně nejlepším týmem ze všech seriálů Porsche Sports Cup, a v roce 2012 jsme přivezli do České republiky 55 pohárů ze 12 závodů.

  

Co stojí za takovým úspěchem?

Především vynikající příprava vozů v závodní stáji Mičánek Motorsport Brno, samozřejmě též sponzoři, kteří na vše přispěli a bez kterých by to všechno bylo nereálné. Podporu k závodění a také k tréninkům jsme tedy měli dobrou ve všech aspektech. V neposlední řadě ale přispěl k úspěchu také fakt, že v našem týmu byly zastoupeny tři generace na vyrovnané výkonnostní úrovni. To je v motoristickém sportu unikátní situace a dokonce bych i řekl, že do dnešní doby věc ojedinělá.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Co pro svou výkonnost děláte konkrétně vy?

Vedle tvrdé fyzické přípravy užívám denně kolem sta tablet suplementů, které selektuji dle toho, jaký ten den zrovna mám. Vše podřizuji tréninku a mé vědě. Studuji nové vědní aspekty a denně trénuji. Všechny doplňky jsou samozřejmě na organické bázi, jsou to třeba enzymy, které nám ve stravě chybí. Například když si dnes vezmu jablko, je postříkané chemikáliemi a ozářené, aby na něm nebyly bakterie a plísně. To znamená, že jablko nemá už tu hodnotu, kterou by mělo, kdyby se k nám dostalo z čisté přírody. Aby mi tedy jablko něco dalo, musím k němu dodat potřebné enzymy. Dále užívám prostředky na čištění žaludku a střev, antioxidanty, či přípravky na obnovu buněk a tkání.

 

Někdo to řeší vlastní produkcí. Máte zahrádku?

Na takové věci bohužel nemám čas, ale jistě je to aspoň nějaká pozitivní cesta. I tak ale musíme počítat s tím, že i tyto naše přírodní produkty ze zahrádky budou vystaveny ozónové díře a kyselým dešťům. Jídlo z vlastní zahrádky není ozářené a je pěstované na přírodních hnojivech, tudíž může být i chutnější, přesto k němu budeme muset přidat nějaké suplementy, abychom doplnili chybějící prvky, vitamíny a další substance.

 

Jak vypadá váš jídelníček?

Jsme přesně to, co jíme. Stravuji se zdravě, vybírám si z kvalitních potravin, například na biofarmách, nebo ve vybraných obchodech. Zvláště maso si dopřávám kvalitní, rozhodně nejsem vegetarián. Také se vždy zajímám o původ potravin. K tomu všemu samozřejmě přidávám výživové suplementy.

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Téměř to vypadá, že ten, kdo denně nedoplňuje vitamíny a další látky, jako by nebyl. Dá se dnes bez nich vůbec žít?

Teoreticky by to možné bylo, ale pouze za předpokladu, že bychom produkovali potraviny jako před sto padesáti lety, kdy byla příroda zdravá, neznečištěná. Museli bychom hnojit přírodně, kompostovat si vlastní hnojiva, používat přírodní chlévskou mrvu bez chemie, či hnojit miliony let starou kvalitní zeminou bez civilizačních znečišťujících látek. Existují například drcená čistá hnojiva ze dna oceánů. Tyto poklady ještě na Zemi máme, ale je otázka, jak je využijeme a hlavně aplikujeme. A o tom to je!

 

Děkuji za rozhovor.

 

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

 

 

 

Text: Hana Robinson

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci:

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz

LE Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano
Josef Šmarda, foto: Robert Vano

Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Petr Fuksa - propagátor a trenér pétanque
Petr Fuksa - propagátor a trenér pétanque

01.07.2020 | Ve svých dvaceti osmi letech se poprvé seznámil s hrou zvanou pétanque. Výzvou byla iniciativa přátel ...


Jaroslav Müller - ředitel Dostihového spolku a.s.
Jaroslav Müller - ředitel Dostihového spolku a.s.

28.09.2019 | Od začátku měsíce září 2019 má Dostihový spolek a.s. nového ředitele. Stal se jím Jaroslav ...


Pavel Trčala – sportovec, majitel sportovní firmy
Pavel Trčala – sportovec, majitel sportovní firmy

20.09.2018 | Narodil se v Brně, vystudoval ekonomii ve Washingtonu, kde také začal svou pracovní kariéru ve ...


Mgr. Alena Pokorná, Ph.D. – lektorka na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity Brno
Mgr. Alena Pokorná, Ph.D. – lektorka na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity Brno

14.05.2018 | Sportu se věnuje od raného dětství, od r. 2008 pracuje jako lektorka v Centru univerzitního sportu ...


Petr Krajča - šéf motocyklové divize BMW Motorrad
Petr Krajča - šéf motocyklové divize BMW Motorrad

04.04.2018 | Charismatický člověk, který se vám dívá přímo do očí a ve chvíli, kdy hovoří o motorkách, ...




Vyhledávání:
Newsletter:

Best of ... na Facebooku!
Menstyle.cz na Facebooku RSS iBestof
Nejčtenější články za měsíc
Nejžhavější tagy