Autor Zdeněk Železný učí nejmenší děti vztahu k přírodě

Autor Zdeněk Železný oslavil životní jubileum, svoje šedesátiny. Přál si dát dohromady dost peněz, aby mohl vydat další knihu pro děti, které se nedávno naučily číst. Jeho houževnatost ho dovedla ke zdárnému cíli. Na trh přinesl knihu, která se stala tou nejhezčí ze všech, které mu dosud vyšly jak vizáží, tak obsahem.

„Dílo se povedlo a dovolím si tvrdit, že moje představa o knize se do puntíku vyplnila. Knihu jsem nazval „Svět jako na dlani“, má ve formátu 165x240 mm pevnou šitou vazbu a 120 stran na křídovém papíru doplňuje texty i 86 barevných obrázků Karla Krabata,“ komentuje autor, který dále dodává: „Knihu jsem vymyslel tak, že vyprávím nějaký příběh jakoby z pohledu sluníčka, co všechno na zemi vidí. Kniha míří především k dětem, které se zrovna naučily číst, ale z vlastní zkušenosti vím, že moje kratinké zveršované příběhy, které se tváří jako básničky, se již učí i děti předškolního věku. Vždyť se svými knihami snažím děti učit nejen číst, ale i správně mluvit a ukazovat jim svět, jaký ve skutečnosti je, bez fialových krav, Pokémonů a podobného ohlupování dětí.“

Část knihy „Svět jako na dlani“ zhudebnil skladatel, dirigent a hudební pedagog Mgr. Radek Dočkal. 26. ledna 2016 jeho milé a veselé melodie zazněly na koncertu, který on sám nazval „Rozezpívaná poezie“. Malí sólisté a s nimi i celý dětský sbor vytvořili nádhernou atmosféru, a tak v sále LŠU Františka Sušila v Rousínově se všichni zúčastnění hezky pobavili. Sám pan skladatel osobně doprovázel celý koncert hrou na klavír. Sbor dirigoval jeho kolega pan David Kříž a celým večerním programem nás provázel pan Vilém Čapek z divadla Radost Brno.

Ukázky:

Zebra

Maluje si zebra
na kabátě žebra,
i když je jí vedro,
kreslí další žebro.

„Bude-li ti, zebro,
v kabátě moc vedro,
přinesu ti, zebro,
vody plné vědro.“

A že byla vedra,
pila zebra z vědra,
jenomže ta zebra
dál o vodu žebrá.

„Zebro, nikdy neber
s sebou více zeber,
to bych pro vás zebry,
uběhal se s vědry.“

Svět jako na dlani

Slunce na svět kouká z výšky
jak obří květ pampelišky
a občas se pousměje
nad tím, co se pod ním děje.

Než ulehne ke spaní,
má svět jako na dlani.
A mnohé, co vidí z výšky,
vepsal jsem do této knížky...

Napsal jsem ji s tajným přáním,
ať je čtení dětem hraním,
zábavou i k pousmání
na cestě ve vzdělávání.

Hrál jsem si jak malé robě,
slůvka hezky skládal k sobě,
až jsem z nich vytvořil most
k vědění i pro radost.

Proto slova v mluvě rodné,
tak tvárné a úcty hodné,
zanechala v knize doklad,
jaký máme v řeči poklad.

A když děti osloví
vtip a hraní se slovy,
tak přijmou mé pozvání
k rozšíření poznání.       

Komentáře