Galavečer Jezdectví: Díky pevné vůli až na Žofín

Exkluzivní prostory paláce Žofín přivítaly v sobotu 9. března stovky milovníků koní z celé republiky, na vyhlašování nejlepších však dorazili i čeští jezdci ze zahraničí a hlavně živí koně. Bez nich by totiž jezdec nebyl jezdcem, ale jen obyčejným člověkem, jak se v minulosti na Žofíně vyjádřil uznávaný trenér české mladé reprezentace Tjark Nagel z Německa.

Pošestnácté na Slovanském ostrově probíhali Koně na Žofíně, galavečer jezdectví i Jezdectví, což je nejstarší český časopis o koních a současně pořadatel akce. „Letos si nikdo nemohl stěžovat, že vyhlašovací ceremoniál je příliš dlouhý,“ směje se šéfredaktorka Ing. Motyginová. Zkušená komentátorka jezdeckých megaakcí Doroty Sabová z Bratislavy, taková jezdecká Adéla Banášová, totiž první část zkrátila o půl hodiny! „Diváci tak po letech měli dost prostoru popovídat si a občerstvit se,“ zmiňuje jednu z často kritizovaných skutečností. Také venkovní vyhlášení nejlepších koní pěkně odsýpalo, diváky neodradilo ani větrné počasí, a oceňovaní koně se chovali přímo vzorně. Nejtemperamentněji působila Kara, malý kůň roku 2018. „Ona je na ošetřování strašně hodná, ale práce ze sedla je trošku komplikovanější. Je to však naprosto výjimečný kůň a poník s velkým srdcem,“ svěřila se její jezdkyně a majitelka, 15letá Jana Táboříková.

Naopak naprosto klidně se chovala klisna Dominique – ta má však klid přímo v popisu „práce“, protože závodí s handicapovanou jezdkyní Anastasjou Vištalovou a dotáhly to až na mistrovství světa: „Je to pro mě skvělá čtyřnohá kamarádka, která je na mě moc hodná. Tato cena je odměnou nejenom pro mě, ale i pro celý tým, kterému tímto děkuji.“

Pro cenu si, celkem čtyřikrát, přišla jihomoravská 15letá skoková jezdkyně Mariana Michlíčková. Nejvyšší počet hlasů navíc znamenal zisk titulu Talent roku: „Jezdím čtyři koně téměř každý den, jednoho asi tři čtvrtě hodiny, u koní trávím veškerý volný čas. Hrozně mě to baví a závody jsou taková třešnička na dortu. Získat tento titul je nepopsatelný pocit a jsem za to hrozně ráda.“ Když už jsme u těch dortových třešniček – těmi se též stala přítomnost vraných (Jízdní oddíl MP Praha) a bílých starokladrubáků (NH Kladruby n. L.) v roli doprovodu pod sedlem a v zápřeži, což ukazuje na všestrannost této národní kulturní památky.

Slavnostní večer probíhal den po svátku žen a pro každou měli pořadatelé dárek. Kupodivu i chovatelem roku se stala mladá dáma Lenka Kadlecová ze západočeských Chudenic, u ní se narodil třeba účastník loňského mistrovství světa: „Toto ocenění je neskutečná odměna za celoživotní práci. Chov koní vyžaduje vynikající zázemí a hlavně je náročný na čas.“

Trošku neobvykle získal díky hlasům čtenářů Cenu časopisu Jezdectví pro ošetřovatele roku muž – Michal Sokele ze stáje MM Ptení. Na tomto mladíkovi si jeho tým nejvíce cení věty: „Všechno zvládneme.“ Oporou pro majitele koní, ne tedy jen ve Ptení, ale evidentně po celé republice, je také MVDr. Martin Brát, získal totiž titul Veterinář roku: „Není pro mě ani tak zásadní titul, ale to, že se mi podařilo navázat velmi dobrou spolupráci s řadou klientů, kteří mi umožnili dělat práci, která mě baví a naplňuje. S tímto povoláním však člověk žije nonstop. Ještě dnes o půl čtvrté jsem právě léčil koně s kolikou.“

K větám paradrezuristky Anastasji Vištalové o pevné vůli proneseným před kamerami se nevědomky připojil i nejúspěšnější český skokový jezdec Aleš Opatrný: „Jestli chcete být ve sportu úspěšní, hlavní je nevzdávat to, zakousnout se do toho, současně to musí člověka bavit a mít z toho radost. Mně to taky kolikrát nešlo, to si člověk říká, neměl jsem dělat něco jiného, naštěstí jsem u toho vydržel a vyplatilo se mi to.“

Komentáře