Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů je špatně odhadnuté riziko

Podle zprávy o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2018, kterou každoročně zpracovává Státní úřad inspekce práce, bylo v loňském roce evidováno 44 365 pracovních úrazů, z toho 1 149 závažných a 123 smrtelných. Smrtelných úrazů oproti předchozímu roku přibylo o 29 %. Nejvíce jich bylo zaznamenáno ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji; nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů bylo špatně odhadnuté riziko (63 %).

Jaké příčiny závažných pracovních úrazů mají na svědomí pracovní neschopnost delší než 5 pracovních dní?

1. Špatně odhadnuté riziko

Nejčastější příčinou pracovního úrazu, a to až v 63 % případů, je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Tyto případy jednoznačně převažují ve všech pracovních odvětvích a během loňského roku bylo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko příčinou 35 521 úrazů, z toho 727 závažných a 76 smrtelných.

2. Nebezpečné pracovní postupy a způsoby práce  

Téměř v 9 % pracovních úrazů jsou na vině špatné a nebezpečné pracovní postupy nebo způsoby práce a jednání proti zákazu či bez patřičného oprávnění. Celkem bylo takto způsobeno 927 pracovních úrazů, z toho 93 závažných a 8 smrtelných.

3. Nedostatečné osobní předpoklady k řádnému pracovnímu výkonu

Třetí nejčetnější příčinou pracovních úrazů jsou nedostatečné tělesné či duševní předpoklady k řádnému výkonu práce. To znamená, že pracovník se pro výkon práce celkově nehodil. Celkem tato příčina stojí za 4 598 pracovními úrazy, z toho 61 závažnými a 3 smrtelnými.

4. Nesprávná organizace práce

Nezanedbatelné procento pracovních úrazů také zapříčinila špatná organizace práce. Ta zavinila v loňském roce celkem 39 pracovních úrazů, jejichž následky byly téměř ve všech případech fatální: závažných úrazů bylo způsobeno 35, z nich 6 smrtelných.

Dlouhodobá pracovní neschopnost může velmi zkomplikovat život nejen samotnému zaměstnanci, ale také jeho rodině, která je často na jeho příjmech závislá. Přestože firmy musí poškozeného zaměstnance odškodnit a způsobené zdravotní komplikace i finanční ztráty mu kompenzovat, nemusí to být dostačující. „Vyplatí se proto myslet i na vhodná „připojištění“, jako je například pojištění schopnosti splácet, která se v případě pracovní neschopnosti postarají například o závazky vůči bankám. Nejčastěji jde o splácení hypotéky ale také o spotřebitelské úvěry, leasingové smlouvy či kreditní karty. Tento druh pojištění má navíc výhodu, že pomůže i v případech, kdy pojištěný, či dokonce jeho partner/ka, musí pečovat o člena rodiny,“ říká Martin Steiner z BNP Paribas Cardif Pojišťovny.

Komentáře