Podle průzkumu Češi zbytečně hazardují se zrakem

Podle internetového výzkumu očních klinik 35,6% respondentů navštíví očaře alespoň jednou ročně. Jednou za dva roky, což je odborníky považováno za optimální, přijde na preventivní prohlídku na oční více než čtvrtina dotázaných. Ale zbylá třetina ze vzorku populace péči o zrak zanedbává. Jako nejčastější důvod uvádějí dotázaní strach.

„Vyšetření očí se podvědomě vyhýbáme. Máme v sobě zakódováno, že sahat do oka je nepřirozené a nebezpečné a  že sebemenší zásah do oka může skončit slepotou. V našem podvědomí jsou navíc uložené zkušenosti s bolestí oka, způsobenou nepatrným smítkem, šťouchnutím do oka, průvanem, nebo ječným zrnem. A téhle bolesti se přirozeně vyhýbáme. Hlavní roli ale hraje především nedostatek informací,  strach z neznámého,“ říká klinický psycholog Mgr. Petr Křenek.

Strach plyne z nedostatku informací

S tím souhlasí i primářka brněnské oční kliniky NeoVize. „Jde o strach z lékařského vyšetření obecně. Pacient se bojí, protože neví, co se s ním bude dít, má strach z toho, co se dozví. Důležité pro spolupráci pacienta a zbaveni ho strachu je pohovor s lékařem, který by měl pacientovi podrobně vysvětlit, jak bude vyšetření a případná léčba probíhat. Pacient musí k lékaři pojmout důvěru a také pochopit, co se s ním bude dít,“ říká Doc. Šárka Skorkovská.

Češi se mnohdy ve strachu raději uchylují k „nouzovému“ řešení. Než aby navštívili ordinaci oftalmologa, raději si sami diagnostikují oční vadu a volí cestu nejmenšího odporu. „Na rozdíl od jiných zemí nejsme na preventivní prohlídky u oftalmologa zvyklí. I když nám zrak slábne a přestáváme vidět nablízko, volíme často tu nejsnadnější cestu: provedeme samovyšetření, a koupíme si čtecí brýle v hypermarketu nebo v asijském obchodě, protože je to nejrychlejší a nejlevnější řešení,“ říká psycholog a dodává: „U slabších očních vad navíc stále přetrvává mýtus, že jde o lenost očních svalů, které čočku zplošťují, nebo naopak vytahují. A brýlová korekce způsobí, že svaly ještě více zleniví, a zrak se tím zhorší. Proto brýle raději odmítáme.“

Mýty jako výmluvy

To je však podle MUDr. Lucie Valešová, primářky pražské kliniky DuoVize, nesmysl. „Pravda je taková, že si snažíme nepřipouštět, že potřeba brýlí je příznakem věkových změn a podvědomě na to nechceme přistoupit. Oči nejsou již tak pružné, ale tím, že je budeme trénovat, se to nezlepší. Pokud správné brýle nepoužíváme, přivodíme si jen bolesti očí, bolesti hlavy a jiné obtíže, rozhodně ale oči nevytrénujeme.“ Nákup brýlí v hypermarketu však určitě nedoporučuje. Podle ní se překonat strach zcela určitě vyplatí. „Největším rizikem toho, že si lidé jdou koupit raději brýle do drogerie je, že obejdou důležité preventivní vyšetření. Po 40. roce věku se zvyšuje riziko vzniku různých očních chorob, které mohou mít plíživý začátek a nedají se odhalit jinak, než při preventivním vyšetření,“ varuje MUDr. Valešová.

Čtvrtina lidí má strach z laseru

V mnoha případech pacient očního lékaře navštíví, ale už nepodstoupí doporučené řešení. Nad laserovou operací očí podle výzkumů uvažovalo 71,2 % dotázaných, ale 27,2 % ji nakonec nepodstoupilo. Právě kvůli strachu. Nejčastěji uváděn je strach z bolesti během hojení oka a následně dokonce strach z toho, že laser pacientovi při neopatrném pohybu oko vypálí. Ale jde opět pouze o neznalost problematiky. „Operace probíhá v místním znecitlivění kapkami a operace není díky tomu vůbec bolestivá. A vypálení oka rozhodně nehrozí, to je jen pověra. Laser působí jen přesně v místě, kam je lékařem nasměrován, a nemůže proniknout hlouběji do oka. I pokud pacient pohne okem, je situace řešitelná a oko se nezničí. Operace jsou dnes opravdu velmi bezpečné,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová

Řešení: Informovat a zase informovat

„Na tomto příkladu lze jasně vidět, že strach vyplývá v první řadě opět z nedostatku informací. Především je nutné, aby lidé získali důvěru k laserům samotným. Svazek laserových paprsků byl od šedesátých let vnímán převážně jako škodlivý: řeže, vypaluje, laserové zbraně zabíjejí, laserová ukazovátka mohou oslnit… Co se týká využití laserů v oftalmologii, měl by lékař seznámit pacienta podrobně s principem zákroku, s tím, jak a co laser v určité fázi operace dělá, kam a proč paprsek cíleně dopadá, jak to působí na tkáň, a podobně. Informace by se měly týkat nejen samotné oční vady, průběhu předoperačního vyšetření a vlastního zákroku, ale i případných rizik. Každý člověk si potřebuje představit, co jej po operaci čeká a jak zákrok ovlivní jeho život,“ radí psycholog.

Léčbu strachu osvětou podporují i oftalmologové. „Díky internetu se může dnes pacient strachu z neznáma velmi snadno zbavit. Na většinu lékařů se může pacient důkladně připravit. Například na stránce www.laserovaoperace.cz si může stáhnout velice detailní popis zákroku, dozví se zde všechny nejasnosti a k obavám pak nebude mít žádný důvod,“ radí MUDr. Valešová.

To samé platí i o operaci šedého zákalu, kde už pacient zpravidla, na rozdíl od refrakční operace,  nemá na vybranou. Chce-li se vady zbavit, musí operaci podstoupit. „V dnešní době jsou obavy z operace šedého zákalu již zbytečné. Při operaci se používá femtosekundový laser. V praxi to znamená, že se během zákroku nepoužívají žádné ostré nástroje ani skalpel a operační ránu vytváří laser. Ten řídí počítač, takže celý zákrok je tedy opravdu velice přesný a bezpečný,“ říká MUDr. Andrea Janeková, lékařka z Očního centra Praha.

Strach je nutné překonat

Podle Doc. Skorkovské je ale v každém případě nezbytné strach překonat a očního lékaře pravidelně navštěvovat. „Přestože devadesát procent lidí se bojí ztráty zraku, oftalmologa podle statistik pravidelně navštěvuje jen necelá třetina Čechů. Při tom při zanedbání u dětí hrozí vznik tupozrakosti, která je později nevratná. U dospělých pak hrozí zanedbání glaukomu – zeleného zákalu. Ale i pouhé špatné dioptrie mohou způsobit silné bolesti očí a hlavy,“ varuje primářka.

Komentáře