Prasečí kejdu lze díky inovacím proměnit na pitnou vodu

Znáte tu pohádku o obrovském množství něčeho, co nevábně páchne, nedá se to odklidit, ale zásahem moudrého čaroděje se to začne měnit na něco velice vzácného, co nakonec hrdinovi přinese zisk? Ona to vlastně pohádka není. Malinko přeneseně je to projekt Výzkumného Technologického Institutu, s. r. o., na proměnu prasečí kejdy na pitnou vodu a peletky.    

„Na začátku roku 2012 mi zavolal nějaký člověk ze Španělska, že se dozvěděl o naší technologii čištění vody nechemickou cestou, a ptal se, zda bychom uměli vyčistit prasečí kejdu a vodu opět použít. Zdálo se mi to jako pomatený nápad, ale odpověděl jsem: ‚Jasně, žádný problém, ale potřeboval bych nějaký vzorek!‘ (Řídíme se heslem: co neumíme, do rána se naučíme.) Pustil jsem to samozřejmě z hlavy a za dva měsíce bez jakéhokoli upozornění se před halou zjevil Španěl a dovezl 80 litrů kalu. Bez přípravy jsme tedy zkusili vzorek vyčistit naším standardním strojem AQ3 a výsledek jsme Španělovi dali do ruky, ať si nechá udělat rozbor. Za 14 dnů zavolal, že výsledek rozboru vody dopadl fantasticky a voda má parametry vody pitné. Takže začátek tohoto projektu je spíše náhoda,“ vzpomíná Michael Carvan.

„Zprvu jsme nevěděli, proč bychom se tím měli zabývat a komu by to přineslo užitek. Ovšem začali jsme se detailněji zabývat problémy zemědělců a zkusili odhadnout budoucí problémy plynoucí z postupů při výrobě živočišných i rostlinných výrobků. Ale nabídnout stroj, který vyčistí pouze vodu a bude stát statisíce nebo miliony, by bylo velmi krátkozraké, protože jediná návratnost je v úspoře spotřebované vody. Z tohoto důvodu jsme zvažovali, jak co nejefektivněji a nejekologičtěji využít celý objem kejdy. Tím jsme se dostali k tomu, že kejda, což je vlastně pro zemědělce odpad a nutné zlo v celém výrobním procesu, může i vydělávat v podobě prodaných peletek, které následně vzniknou při procesu oddělování vody.“

Z prasečí kejdy se odstředěním oddělí separát (k dosušení a výrobě peletek) a fugát, který se fyzikální metodou bez použití chemie vyfiltruje a sterilizuje do úrovně pitné vody. Koncept je určen všem zemědělským provozům a provozovatelům bioplynových stanic, kde vzniká kejda nebo digestát jako odpad z výroby, který se musí následně zpracovat vývozem na pole. Organizace využívající technologii AQ3-THASMS Green cycle z krátkodobého hlediska mění náklady za prasečí kejdu na výnosy z prasečí kejdy a nuluje zátěž životního prostředí.

Michael Carvan stručně shrnul i plány do budoucnosti: „I nadále se věnujeme nadějným projektům, kde lze tuto upravenou technologii využít. Jednak na projektu Hydronaut (projekt vesmírné mise na Mars, který podporuje OSN, ESA i Česká kosmická kancelář a který vzniká v ČR) a dále projekt čištění odpadní vody na lodích a její vrácení coby pitné vody zpět do distribuční sítě na lodi – vše samozřejmě nechemickou cestou. Vize je dostat tento koncept do malého balení a nabídnout ho lidské populaci.“

Snaha ekologicky a zároveň ekonomicky využít kejdu v projektu Pitná voda a peletky z prasečí kejdy vynesla Výzkumnému Technologickému Institutu, s. r. o., 1. místo v kategorii Nadějná inovace v soutěži Česká inovace 2015.  

Komentáře