o lidech vynikajících ve svých profesích

Pražský filharmonický sbor a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK slaví narozeniny

01.09.2014 19:59 | Michaela Lejsková

Před osmi desítkami let vznikla dvě významná česká hudební tělesa. Obě si za dobu své existence vydobyla pověst kvalitního a všestranného interpreta doma i v zahraničí. Založení Pražského filharmonického sboru inicioval Jan Kühn na konci roku 1934 a poprvé sbor veřejnosti představil v lednu 1935. Za vznikem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK stála osoba Rudolfa Pekárka, který byl ve druhé polovině roku 1934 pověřen uměleckým a organizačním vedením právě vzniklého orchestru.

Souběžný vznik obou těles je dílem náhody. Tehdejší odborná kulturní ani politická veřejnost nezvažovala založení těchto dvou hudebních těles, avšak jednotlivci zapálení pro svůj obor – Pekárek a Kühn – viděli v rozvíjejícím se Radiojournalu (Československém a dnešním Českém rozhlasu), spolehlivého partnera s dostatkem příležitostí pro umělecká angažmá.

„Ač obě tělesa ve svém počátku sloužila především potřebám rozhlasového vysílání, umělecké ambice je směřovaly k pořádání vlastních vystoupení. Brzy se proto osvědčila při uvádění instrumentálních a vokálních děl a stala se nezbytnou součástí českého hudebního života,“ uvedla Eva Sedláková, ředitelka Pražského filharmonického sboru.

„Pražské symfoniky s Pražským filharmonickým sborem nespojuje jen rok vzniku, ale také řada dalších paralel – silné zakladatelské osobnosti, využití příležitosti rozvíjejícího se rozhlasového vysílání v počátcích obou těles, mezinárodní úspěchy a v neposlední řadě stovky společných koncertů nejen ve Smetanově síni. Společné provedení Mahlerovy 2. symfonie ,Vzkříšení’ zahajující koncertní sezónu je pak jen přirozeným vyústěním dlouhodobé spolupráce,“ doplnil Daniel Sobotka, ředitel FOKu.

První zkoušky, vystoupení a nahrávky

První zkouška sboru Radiojournalu, jak se tehdy o dnešním Pražském filharmonickém sboru mluvilo, se konala 17. prosince 1934 za účasti 27 zpěváků. Na programu byla Foerstrova Debora. Dne 4. ledna 1935 ve vysílání školského rozhlasu zazněla část opery, 8. ledna již byla provedena celá.

Také FOK začínal zprvu jako malý orchestr čítající 24 instrumentalistů. První zkouška se dokonce uskutečnila v restauraci U Kmentů (V Tůních). Veřejně vystoupil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, ještě pod názvem F.O.K. (film, opera, koncert), poprvé 29. listopadu 1934 živě na Radiojournalu. První koncertní vystoupení se uskutečnilo 25. března 1936 v pražském Mánesu pod taktovkou Václava Smetáčka.

Koncertně se FOK a PFS poprvé setkaly 16. 11. 1940 při provedení Haydnovy Mše B dur. Od té doby společně vystoupily při více než pěti stovkách příležitostí v České republice i zahraničí. Ve stejném roce se uskutečnila také první společná nahrávka. Pro Ultraphon, dnešní Supraphon, se tehdy ve studiu Domovina natáčela Smetanova kantáta Česká píseň. Na projektu se sbormistr Jan Kühn sešel s dirigentem Otakarem Jeremiášem.

Významný počin zaznamenala obě pražská tělesa také během svého prvního společného zájezdu v Itálii v září roku 1960. Z turínského koncertu Dvořákovy Mše D dur „Lužanské“ vznikla nahrávka pro francouzskou gramofonovou firmu, dodnes se FOK a PFS setkaly při nahrávání asi dvacetkrát.

Mezi nejdůležitější společné milníky patří nahrávka Dvořákovy Svaté Ludmily z roku 1964, na níž sbor vedl Josef Veselka a orchestr řídil Václav Smetáček. Do historie se zapsalo i několik společných koncertů na festivalu Pražské jaro.

Repertoár

Mezi nejčastěji společně uváděnými díly najdeme Dvořákovu Stabat mater, Janáčkovu Glagolskou mši, Beethovenovu Symfonii č. 9 d moll „s Ódou na radost“, i veřejností velmi oblíbenou Carminu Buranu Carla Orffa.

Ve své 80. sezoně mají obě tělesa za sebou tisíce koncertů a vystoupení, nespočet vydaných nosičů, nahrávek pro rozhlas, film i televizi a řadu zahraničních zájezdů. A kalendáře na příštích několik let jsou plné už dnes.

filharmonie