Projekce soutěžního filmu Intimity proběhla za přítomnosti scénáristy a režiséra

Z festivalového dění v Novém Městě nad Metují přinášíme záznam z další projekce a rozhovor s autory snímku Intimity. Ve středu 10. června jsme uvedli v 17 hodin komedii Hodinový manžel v režii Tomáše Svobody. Druhou soutěžní filmovou projekcí  byl snímek Intimity režiséra Ivo Macharáčka (v 19.30 hodin). Součástí promítání byla i beseda s filmařskou delegací tvořenou režisérem Macharáčkem  a scénáristou Evženem Gogelem. Vstávali jsme však brzy a již v 8.30 hodin jsme promítli pohádkový příběh a malou komedii z nabídky České televize Kdyby byly ryby a Rybička. Jednalo se o promítání pro školy a školky.  Ve 14.15 hodin patřil hlavní sál druhému bloku komedií České televize, který zahrnoval  tyto televizní projekty: Škoda lásky – Host u tabule, Škoda lásky - Miška je kouzelná, Pečený sněhulák, Boj o koláč.

Snímky Hodinový manžel a Intimity byly soutěžními projekcemi. V sále Kina 70 tak byla přítomna i trojice našich časoměřičů, která zaznamenala, že během promítání filmu Hodinový manžel  se diváci projevovali slyšitelným smíchem po dobu 1700 sekund, což je 28,33  procent z celkové stopáže filmu (6000 sekund)  Film Intimity  inicioval měřitelný smích v délce 953 sekund, což je 15,27 procent celkové stopáže snímku (6240 sekund).

Na otázky odpovídají:

Evžen Gogela – scénář snímku Intimity (E.G.)

Ivo Macharáček – režie snímku Intimity (I.M.)

Na počátku filmu Intimity byla nabídka scénáře pro režiséra nebo poptávka režiséra po scénáři?

I.M. Na počátku všeho byl náš společný nápad. Ruku v ruce s nápadem začala probíhat realizace filmu.

Byla to vaše první společná spolupráce?

E.G. My jsme pracovali s Ivem společně již na projektu pohádky Tajemství staré bambitky. A co se týká Intimity, tam jsme i ve společné roli producentů. Scénář tak musel vznikat za pochodu. Už se do něho muselo včlenit předem i to, co si můžeme dovolit, co si nemůžeme dovolit. Co režijně jde zvládnout a co už ne. Nebylo to klasické psaní scénáře, jako když jsme dělali zmiňovanou pohádku. Tam jsem já psal a Ivo to režijně korigoval. Tady jsme  spolupracovali  ve vztazích, kdy já jsem byl scénárista a Ivo byl producent, potom jsme si role vyměnili a on byl režisér a já producent atd.  

Jak dlouho vznikal scénář?

E.G. Scénář se píše optimálně rok. Intimity vznikaly asi půl roku.

A délka samotné realizace filmu?

I.M. Intimity byl dost speciální projekt v tom, že my jsme v rámci ušetření  natáčecího času měli mnoho hereckých zkoušek. Kdybychom to všechno spočítali dohromady, tak realizace trvala okolo těch  30 dní.  Tím, že jsme byli perfektně připraveni po hereckých zkouškách, zjistili jsme, že umíme velmi  efektivizovat proces výroby filmu a šetřit čas.

Zároveň jste jako producenti efektivizovali a šetřili i rozpočet filmu…

I.M. (se smíchem)  Přesně tak. To bylo nutné…

Když odložíte profese a role scénáristů, režisérů a proměníte se v normální diváky, k jakému druhu humoru inklinujete?

E.G. Já mám rád poetický, svěrákovský humor. Na druhou stranu mám rád i věci, které dělal Luděk Sobota, Šimek s Grossmanem. Ten lidový humor má svoje kouzlo i své diváky a posluchače. Dokáže lidi rozesmát.

I.M. Já se klidně přiznám k humoru filmu Sám doma. Staví to na jednoduchém fóru, ale samotný příběh primitivní vůbec není. Je to závažné téma, kdy rodina opustí svoje dítě. Je to v podstatě na sociálku, ale ve výsledku je to nakonec velká legrace.

Co byste popřáli filmu Intimity?

E.G. Přáli bychom si, aby film Intimity mohl žít svůj život. Člověk na tom pracuje, připravuje to, natočí. Je to jako dítě, které můžete do toho života už jen nějak popostrčit. Jakmile uběhnou první měsíce, tak si film žije již svým samostatným životem. My můžeme jeho život už jen částečně korigovat ve stylu, kdy půjde film do televize, kdy na festival, na jaký festival. Ale film už věci, které má říci, řekne už sám.  

E.G. Snažili jsme se udělat film,  který je nadčasový a může žít delší dobu. Intimity nám při promítání na Slovensku a Polsku potvrdily, že je to film, kterému rozumí i lidé v jiných zemích. Jsou to normální mezilidské vztahy, takže Intimity jsou v tomto smyslu nadnárodním filmem. Ale ambice, že by někdo dokázal náš film prodat i do zahraničí, takové ambice nemáme. Prosadit se v zahraničí, to chce opravdu dobrý rozpočet a dobrého manažera.  

I.M. Jde o to, že v České republice nejsou zastoupeny profese, jako je filmový agent. Člověk, který  je schopen takovou věc uchopit, udělat pro to nějakou PR vizi pro určitou zemi, řekněme například pro Francii. Má do této země kontakty a je schopen tam s filmem obchodovat jako s výrobkem.

E.G. Film je součástí showbyznysu. Můžete to zaměřit na zpěváky, na divadlo, filmy…Když se podíváme na to, co je od nás úspěšné v zahraničí, tak kromě Karla Gotta asi nic. A i ten Karel má svým způsobem velmi omezenou působnost. Takto je to se vším. Byly výjimky v podobě géniů typu Karla Zemana a jeho filmů Cesta do pravěku či Vynález zkázy, které  předběhly dobu. Jak říká Ivo, pro prosazení českých filmů v zahraničí by tady musel  existovat velký manažer  a troufnout si na velkou věc.

Co bude po Intimity?

My přesně víme, co bude po Intimity a my to i rádi prozradíme. Je to projekt, na kterém pracujeme už dva roky a vznikl vlastně již před Intimity. Snažíme se tomuto projektu nastavit velkorysé financování, tak to trvá déle, než ten obvyklý rok. Bude to pohádka, která navazuje na naši první společnou  práci – Tajemství staré bambitky.   

Zdroj: Novoměstský hrnec smíchu

Komentáře