První digitální náhrobek patří Karlu Halíčku Borovskému

V Praze na Olšanských hřbitovech byl odhalen první QR kód, který propojuje reálné "offline" prostředí s tím "online". Symbolicky se příjemcem QR kódu stal hrob muže, jenž je považován za otce české žurnalistiky - je jím Karel Havlíček Borovský. Jsou digitální náhrobky cestou, jak facebooková generace zanechá svůj odkaz ostatním? Jsme připraveni na digitalizaci "po smrti" v naší stále ještě málo digitalizované společnosti?       

Projekt ŽIVOT PO ŽIVOTĚ  

Když se procházíme ve vzpomínkách na blízké, kteří odešli, zjišťujeme, že časem blednou, rozpadají se a pomalu mizí do mlh zapomnění. "I já sám si podobiznu svého otce vybavuji rok od roku hůře," říkáautor projektu Život po životě Tomáš Studeník a dodává: "Můžete se tomu bránit, pokud máte po ruce věci, které vám dotyčné připomínají. Jeho hodinky, její oblíbenou vázu, fotku, kde jste ještě všichni pohromadě. Avšak dnes jsou takové hmatatelné předměty čím dál vzácnější; vše se digitalizuje, mizí v "cloudu", je chráněno hesly a verzemi operačních systémů. Jednoduše řečeno: vše se ztrácí ihned."

A právě proto, aby se neztrácely vzpomínky na ty, kteří už mezi námi nejsou, aby nebyl z našich pamětí vymazán jejich smích a životní příběh a aby budoucí generace, rodící se s mobilem v ruce, dostaly odkaz generací předešlých, vznikl projekt ŽIVOT PO ŽIVOTĚ. Klade si za cíl svést všechny pěšinky reálného i virtuálního života dohromady a usnadnit a zkvalitnit vzpomínání pozůstalým. Společně se vzpomínkovým profilem, který bude založen a spravován na portálu www.zivotpozivote.cz, lze získat idigitální náhrobek s QR kódem, prostřednictvím něhož je možné vstoupit z reálného života do online vzpomínkového profilu a prohlížet si texty, fotky, videa i vzpomínky ostatních blízkých. Životní příběhy, skryté za studenými písmeny vyrytými do chladného kamene, ožívají a návštěvu hřbitova promění v laskavé vzpomínky. Svůj profil si ale můžete založit kdykoliv. "Proč se nevěnovat ještě za života tomu, co bude po něm?", ptá se Tomáš Studeník a dodává: "Proč nedat vědět našim dětem, co je pro nás v životě důležité, co nás tady baví a co nám život dává. Jednou by se mohly chtít zeptat. Ale budeme moci odpovědět?"    

Jak funguje vzpomínkový profil a digitální náhrobek na www.zivotpozivote.cz  

Zemřel vám někdo blízký. Založíte mu vzpomínkový profil na www.zivotpozivote.cz a požádáte všechny, kteří danou osobu znali, aby vám poslali fotky, vzpomínky, videa. Nahrajete vše na profil a objednáte si mramorovou destičku s QR kódem, který se jednoduše instaluje na samotný fyzický hrob (viz. video na facebooku: https://www.facebook.com/Zivotpozivote). Nejen vaše děti se pak o blízkém člověku dozví při "povinné" návštěvě na hřbitově zajímavé informace v pestřejší a poutavější formě a samotné vzpomínání na blízkého zemřelého bude o to intenzivnější. 

"Digitální náhrobek je dobrá věc, protože samotné jméno na pomníku nic neříká. Většina potomků, kteří převezmou správu hrobu v budoucnu, absolutně neví, kdo je v jejich rodinných hrobech pohřben. Digitální náhrobek nám dává možnost se o našich blízkých dozvědět víc," říká kameník Pavel Tošnar. 

Analýza: Smrt na internetu a sociálních sítích  

Přemýšlet o smrti během svého života se zdá být pro mnohé nepatřičné. Jak ale uvádí 
Mgr. Olga Nešporová, PhD ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve své knize O smrti a pohřbívání: "Vztahování ke smrti vypovídá mnohé o životě. Pohřební rituály nezačínají až smrtí samotnou, ale často jí předcházejí. Je nepochybné, že v některých lokalitách České republiky se mohou poměry lišit a lze tam stále ještě nalézt i mnohem konzervativnější zvyky a představy."

Z průzkumu o smrti, který v roce 2013 realizovala agentura STEM/MARK, jednoznačně vyplynulo, že se o smrti neradi bavíme. Nevíme, jak informace uchopit, otázky nás spíše zaskočí. Zdá se ale, že se to až tak netýká sociálních sítí, kde přece jen nejsme tolik zaskočeni, když není komunikace vedena z očí do očí. A tak se na internetu a sociálních sítích mluví o smrti poměrně často. Analýza, kterou od začátku roku 2014 až do jeho konce sledoval Tomáš Studeník, autor projektu Životpoživotě.cz, přinesla zajímavé výsledky. Tak třeba ty s počtem příspěvků, které dokazují, že debaty o smrti jsou naopak na internetu velmi čilé: "Minimální počet denních příspěvků se zmínkou smrti je 99, maximum za den bylo 995 a průměrně proběhne českým internetem a sociálními sítěmi 262 příspěvků o smrti denně."    

Twitter - smrt na denním pořádku  

V rámci monitoringu internetu a sociálních sítí byly také zjištěny další zajímavé skutečnosti. "V počtech příspěvků o smrti vede jednoznačně Twitter, což je docela zajímavé zjištění. Po Twitteru jsou to hlavně internetová fóra a stejný či velmi podobný objem příspěvků o smrti pak má Facebook, blogy, videa či zpravodajství," komentuje analýzu Tomáš Studeník.       

Středa - půlka týdne vyvolává v lidech černé myšlenky  

V průběhu dnů v týdnu se o smrti hovoří nejvíce ve středu. Nejméně smrťácké dny jsou pátek a sobota, zajímavé ale je, že absolutně největší frekvence debat o smrti probíhá ve středu mezi 16 a 20 hod. Monitoring sociálních sítí na téma smrt probíhal ve druhé polovině roku 2014.   

O projektu ŽIVOT PO ŽIVOTĚ   

Život po životě si klade za cíl usnadnit a zkvalitnit vzpomínání pozůstalým. Na portáluwww.zivotpozivote.cz jsou vzpomínkové profily zemřelých, s životními příběhy (texty, fotky, videa), které na portál přidávají rodiny, přátelé či kolegové. Vzpomínkový profil tak umožňuje zanechat digitální odkaz pro budoucí generace. 

Co je QR kód a jak funguje   

Ke vzpomínkovému profilu je možné si pořídit digitální náhrobek a stávající náhrobní kámen opatřit drobnou kamennou destičkou s tzv. QR kódem, který po načtení do mobilního telefonu zobrazí v prohlížeči telefonu vzpomínkový profil zemřelého. Procházky po hřbitovech tak mohou být mnohem pestřejší, návštěvníci budou moci díky svým mobilním telefonům shlédnout příběh, který se skrývá za studeným nápisem náhrobku. 

Komentáře