Kojení je celosvětově věnována pozornost již od roku 1990, kdy byla vydána tzv. Innocenti Declaration, jejímž obsahem bylo upozornění na význam kojení v životě novorozence a jeho matky. 

Světový týden kojení 2015 (1. - 8. srpna)

Od té doby se na světě v ochraně, podpoře a prosazování kojení mnoho dokázalo. Zatímco v prvních letech byla pozornost obrácena k výuce techniky kojení a změnám v režimu v porodnicích (tj. rooming-in), v současné době získáváme stále více poznatků o složení mateřského mléka, významu kojení, pro vývoj imunitních reakcí novorozence a dokonce pro zdraví v dospělosti. Pozitivní účinek tzv. probiotických bakterií, které mateřské mléko obsahuje a které se s mlékem dostávají do organismu dítěte, je již nezpochybnitelný. Pokud je dítě kojeno, je trávicí trakt osídlen zcela jinou skupinou střevních bakterií než u dítěte nekojeného. Tyto odlišnosti vysvětlují rozdíly ve vývoji dítěte dokonce daleko za hranicí kojeneckého věku a dětství. Probiotické bakterie mají, mimo jiné, úlohu v prevenci rozvoje alergických onemocnění dětí. 

Proč je kojení důležité
Každý rok se ve světě narodí přibližně 129 milionů dětí. A každý rok život milionů z nich končí jenom proto, že nemají dostatečnou výživu, zdravotní péči a ochranu, které jsou nezbytné k tomu, aby přežily, rozvíjely se, dožily se dospělosti. Je smutnou skutečností našeho světa, že v nejchudších zemích stále ještě 5,8 milionů dětí každý rok umírá dříve, než se dožijí pátých narozenin, velká část z nich dokonce v prvním roce života. 

To, co děti prožijí a jaká péče je jim věnována v prvních třech letech života, zásadně ovlivní celou jejich budoucnost. Pokud například během tohoto období nemají dostatečnou a vyváženou stravu, jejich fyzický a duševní potenciál se nikdy plně nerozvine. 

Kojení je prokazatelně jednou z nejefektivnějších cest ke snížení úmrtnosti a nemocnosti dětí. Jak vyplývá z odborných studií, výlučné kojení do šesti měsíců věku by v rozvojových zemích umožnilo odvrátit úmrtí 13 % dětí ve věku do pěti let. Přesto je zde výlučně kojeno pouhých 39 % dětské populace. Je prokázáno, že děti, které jsou výlučně kojené, mají 14krát větší šanci přežít prvních šest měsíců svého života než děti, které kojené nejsou. Zahájení kojení v prvním dnu po narození může snížit riziko úmrtí novorozence až o 45 %. Zatímco ve vyspělých zemích se důsledky absence kojení nebo nedostatečného kojení projevují zvýšenou nemocností v dětství i v dospělosti (včetně nejvážnějších onemocnění a tzv. civilizačních chorob), v nejchudších zemích jde doslova o záležitost přežití.

Kojení je důležitou složkou výživy zvláště v krizových situacích přírodních nebo válečných katastrof, které se vyznačují špatnými hygienickými podmínkami, epidemiemi, nedostatkem pitné vody a potravin – a také obrovským stresem ze ztráty domova a nejbližších členů rodiny. Děti jsou v krizových situacích nejzranitelnější skupinou populace, úmrtnost kojenců a malých dětí při nich stoupá až 70násobně. Hlavními příčinami zvýšené úmrtnosti jsou infekce (zvláště průjmy a onemocnění dýchacích cest) a podvýživa. Nebezpečí průjmových onemocnění je ještě zvýšeno skutečností, že značnou část humanitární pomoci při živelných katastrofách tvoří dodávky umělé kojenecké výživy jako náhrady mateřského mléka, pro jejichž bezpečnou přípravu ale nejsou v podobných situacích podmínky. Tato výživa navíc nemá před mateřským mlékem žádnou přednost (nejenže nepodporuje imunitu, ale dokonce narušuje její přirozený vývoj).

Komentáře