Tradiční masopust na Valašsku patří k oblíbeným událostem roku

Valašsko patří mezi  oblíbené  kraje se svérázným kouzlem. Není mnoho podobných oblastí, o kterých mají lidé z celé republiky tak jasnou představu. Jedná se o region se silnými tradicemi, snad proto tak důvěrně známý i daleko za svými hranicemi svoji krásnou přírodou pocukrovanou starými roubenkami, v nichž pohostinní lidé servírují s láskou svou slivovici, frgály a klobásky. Tradice mají svůj hluboký význam zakořeněný v historii, a proto bychom na ně neměli zapomínat. Jsou také příležitostí k setkání s rodinou a přáteli, nejlépe u prostřeného stolu plného kvalitních dobrot. Masopustní období k tomu dávalo a dává tu nejlepší příležitost. Masopust – vstupní období nového roku – lze  charakterizovat právě jako čas veselosti, zábavy, kdy výjimečně neplatily předpisy o chování, období požitků a hodokvasů, čas spojený s pojídáním tučného masa a koblih zlátnoucích v oleji. Nejveselejší údobí v roce oslavující elementy Slunce, plodnosti a síly. Masopust začínal po svátku Tří králů, tedy 7. ledna, a končil pohyblivou Popeleční středou, počátkem křesťanského velikonočního půstu. Proto se významní výrobci kraje spojili a nabízejí ucelený pohled na slavnosti, které lidi stmelovaly od nepaměti a připomínaly jim jejich vlastní kořeny. Masokombinát Krásno, Mlékárny Valašské Meziříčí a likérka RUDOLF JELÍNEK tak činí nejenom prostřednictvím svých produktů – speciální masopustní klobásky, tradičních kysaných mléčných výrobků stále zachovávající staré receptury  a používající kvalitní suroviny, a slivovice ze švestek z vlastních sadů, ale i řadou dalších aktivit. Jako například nově otevřeným Muzeem Řeznictví ve Valašském Meziříčí nebo návštěvnickým centrem Distillery Land včetně muzea palírenství ve Vizovicích.

„Krásno si váží odkazu předků a usiluje o zachování tradic, i proto v nabídce valašských uzenin nechybí speciální masopustní klobása,“ uvádí pan Karel Pilčík, majitel masokombinátu Krásno. „Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak hluboké tradice ten či onen pokrm má, a nevěnujeme mu pozornost, natož tomu kde a z čeho se vyrábí. To se snažíme měnit, proto vznikla myšlenka na vlastní muzeum, abychom jeho prostřednictvím lidi edukovali v tom, že i obyčejná klobáska a její zpracování tvoří tradice, na které můžeme být právem hrdi,“ dodává Karel Pilčík.   

„Muzeum řeznictví ukazuje, jak se rodily valašské lahůdky, a představuje kumšt tamních řezníků. Na Valašsku jsme na řeznické řemeslo patřičně pyšní,“ uvádí manažer muzea Aleš Linduška. „Ostatně ke kraji už dlouhá léta neodmyslitelně patří. Hlavními trumfy muzea jsou především nádherně zrekonstruované stroje z meziválečného období. Stroje jsou přitom nejen krásné, ale i funkční. Chtěli jsme ukázat klasické ruční nástroje i unikátní řeznické stroje. Chceme být živým muzeem, návštěvníci tedy mohou stroje vidět přímo v akci. Shromáždit tři desítky strojů, mezi nimiž jsou kutry, řezadla i narážečky, trvalo několik let.

Přestože byla původně většina strojů v hodně zuboženém stavu, po nekonečných hodinách pečlivé práce vypadají, jako by je právě přivezli z továrny a zapojili. Všechny do jednoho fungují, což není v muzeích příliš obvyklé. Jsou poháněny buď transmisí, nebo mají vlastní elektromotor. Chceme, aby muzeum žilo a bylo přirozeným kulturním a společenským centrem v regionu. Tomu napomáhá i spolupráce s dalšími firmami a institucemi – například valašským skanzenem v Rožnově, rožnovskými pivními lázněmi, výrobci tvarůžek v Lošticích nebo návštěvnickým centrem Distillery Land tradičního výrobce slivovice, společnosti RUDOLF JELÍNEK a Mlékárnou Valašské Meziříčí,“ dodává Aleš Linduška.

„Mlékárna Valašské Meziříčí vyrábí kvalitní a chutné výrobky, které můžete zařadit do jídelníčku i o takových svátcích, jakými jsou masopustní hody,“ uvádí Zdeněk Bukovjan, Sales&Marketing manager Mlékárny Valašské Meziříčí.„Jednotlivé pokrmy mají hlubokou symboliku. Například Boží milosti je tradiční masopustní pečivo, které bylo pamlskem pro promrzlé účastníky maškarních průvodů a zapíjelo se slivovičkou. Koblihy zase připomínají Slunce, jeho oslavu a návrat. Mléko a mléčné výrobky byly při jejich přípravě nezbytné. Doby, kdy si každá hospodyně vše vyráběla z vlastní produkce, jsou nenávratně pryč. Jsme tady, ale my a dovoluji si říct, že součastná chuť a kvalita našich výrobků se od té tradiční neliší. Rádi tuto tradici udržujeme, protože jsme přesvědčeni, že tím k zachování tradic nejenom na Valašsku, přispíváme,“ dodává Zdeněk Bukovjan.

„Tradice výroby destilátů ve Vizovicích je stará dobře přes čtyři sta let,“ uvádí Miroslav Motyčka, obchodně-marketingový ředitel společnosti RUDOLF JELÍNEK. „Při výrobě slivovice, nejznámějšího českého ovocného nápoje, dodržujeme mnohaleté tradice a léty osvědčené výrobní postupy, které se předávají z generace na generaci a spolu s nejmodernějšími technologiemi jsou zárukou kvality. Základem dobrého výsledku je také surovina, proto jsme v roce 2003 zahájili výsadbu vlastních švestkových sadů na jižní stráni vizovického údolí v části zvané Těchlov. Díky pálení z vlastního ovoce máme větší kontrolu nad kvalitou destilátů. Pro ty, které zajímá historie i současnost výroby slivovice, je připraveno přímo v srdci podniku ve Vizovicích exkurzní a návštěvnické centrum Distillery Land. Zde se návštěvníci seznámí s historií rodu Jelínků, zakladatelů firmy, výrobními prostředky používanými dříve a nyní, či uvidí dřevěné sudy, které slouží ke zrání destilátů. Jsme rádi, že vyrábíme výrobky, které jsou typické pro tuto oblast a i nyní jsou součástí významných událostí v životě každého z nás,“ dodává Miroslav Motyčka.    

Na začátek vepřové se zelím

Generální zkouškou na masopust býval čtvrtek, který předcházel masopustní neděli. Říkalo se mu Tučný čtvrtek, někdy taky zkráceně „tučňák“, a mnohdy se před ním konala zabijačka. Tradičně se v tento den podávala k obědu vepřová pečeně s knedlíkem a zelím, která se zapíjela džbánem dobrého piva. Pěkná porce masa na talíři měla zajistit sílu a hojnost po celý rok. Pořádný oběd se podával také o hlavním masopustním dni – v neděli. U stolu se ale nevysedávalo nijak dlouho, protože po jídle všichni spěchali k muzice. V zábavě a tanci pokračovali lidé i během pondělí. To hlavní přišlo v úterý, kdy zároveň s úderem půlnoci veškeré veselí skončilo.

Bez dobrého jídla by nebyl masopust

O masopustu měly hospodyně plné ruce práce. O maso nebyla nouze, protože se předtím často konaly zabijačky. S oblibou se proto o masopustu slavily i svatby, ze kterých měla podle pověry vzejít trvalá manželství. Kromě zabijačkových pochoutek mířily na stůl také škvarkové placky, vdolky, trdelníky, šišky nebo frgály. Důležitou masopustní pochoutkou byly koblihy smažené na másle a plněné povidly nebo mletým mákem. Z koblihového těsta se připravovaly boží milosti bez náplně, hojně sypané cukrem. Ráno na Popeleční středu lidé ještě snídali mastné rohlíky s kávou, ale oběd byl již postní, tedy bezmasý. 

Nejstarší záznamy o masopustním veselí v Čechách a na Moravě pocházejí ze 13. století, oslavy mají ale svůj původ pravděpodobně již v předkřesťanských dobách. Lidé slavili slunovrat převlečení za nejrůznější zvířata, která představovala sílu a plodnost potřebné při nadcházejícím jaru. 

Historie zpracování masa sahá ve „Valmezu“ až na začátek roku 1895 – tehdy místní řezníci založili Družstvo na postavení jatek. O šedesát let později pak zahájily provoz mrazírny a v roce 1964 odstartovala výroba v nově vybudovaném masokombinátu. To už byly prvopočátky dnešního Krásna, které v současnosti patří mezi nejlepší výrobce masa a uzenin v Česku. Původní masokombinát zprivatizoval v roce 1993 Karel Pilčík. Přebíral tehdy malou a zastaralou lokální provozovnu, která vyžadovala spoustu investic. Pilčík, který reprezentuje již pátou generaci tradičního valašského řeznického rodu, modernizoval výrobu a dotáhl firmu nejen mezi trojici největších tuzemských firem v oboru, ale podle prestižní ankety „Českých 100 nejlepších“ dokonce i mezi stovku nejlepších podniků v celé republice. Více informací o masokombinátu Krásno  naleznete na: www.krasno.cz

Privatizací Beskydských mlékáren v roce 1992 vznikla Mlékárna Valašské Meziříčí. Současný výrobní program tvoří tyto výrobky: smetanové jogurty, polotučné ovocné jogurty, nízkotučné ovocné jogurty, kysané výrobky, BIO jogurty a čerstvé tekuté výrobky. Mlékárna Valašské Meziříčí se zařadila mezi významné výrobce kysaných mléčných výrobků České republiky. Zákazníci si je oblíbili především pro jejich vysokou kvalitu a lahodnou chuť. Prvotřídní kvalita výrobků je potvrzena nejen jejich stoupající oblibou, ale i získáním nejrůznějších ocenění. Za těmito úspěchy stojí především zaměstnanci společnosti, kteří ke kvalitě výrobků přispívají svým nadšením a obětavostí. Její výrobky jsou zastoupeny v celé síti obchodních řetězců i ostatních prodejen. Co se týče exportních aktivit, mlékárna se soustředí na slovenské trhy. Více informací o mlékárně naleznete na: www.mlekarna-valmez.cz.

Společnost RUDOLF JELÍNEK navazuje na více než 400letou tradici výroby destilátů na Valašsku. První písemný doklad o existenci pálenice se nachází v urbáři vizovického panství z roku 1585. Díky vhodným klimatickým podmínkám se právě ve vizovickém regionu mimořádně daří ovocným stromům, především švestkám. Vedle povidel a sušených švestek patří ke koloritu kraje také charakteristická vůně slivovice, jejíž výroba díky státním dotacím získala na významu počátkem 19. století. Jedním z prvních průmyslových podniků byl RAZOV – Rolnický akciový závod ovocnářský Vizovice, založený roku 1894 místními rolníky. A právě do tohoto období se datuje i vznik společnosti RUDOLF JELÍNEK. Jméno získala po svém zakladateli, který během první poloviny 20. století pod vlastní podnik postupně soustředil několik vizovických pálenic. Zahájil také výrobu košer slivovice, která je od roku 1934 exportována do USA. Palírenská tradice i odkaz rodiny Jelínků jsou ve Vizovicích rozvíjeny dál. Společnost RUDOLF JELÍNEK dnes patří k největším výrobcům destilátů na světě. Více informací naleznete na: www.rjelinek.cz.

Komentáře