Lubomír Rákos – majitel firmy Amagro, výrobce huminových látek

22.06.2011 09:38 | Michaela Lejsková

 

 

"Látka je známá a aplikuje se už řekněme padesát let na polích v dávkách 500 kg na hektar. Koncentrát, který nabízím já, udělá tu samou práci v padesáti až sto gramech na hektar." Lubomír Rákos

 

 

 

V zemědělské problematice nacházíme stále mnoho otazníků a nezodpovězených, klíčových otázek. O tom ví své Lubomír Rákos, který se rozhodl v tomto odvětví podnikat před více než deseti lety. Určitou výhodu pro něj představuje jeho právnické vzdělání. Jak si v oblasti zemědělství stojí náš trh a v čem je lépe se do podnikání ani nepouštět? Kde najdeme podporu a kde jen sotva? Jak je možné udržet na našem nestabilním trhu stabilitu? Kladete si stejné otázky? Pak čtěte dále.

Kdy jste se rozhodl začít věnovat podnikání?

V roce 2000 jsem odešel ze státní služby, kde jsem ve svém profesním rozvoji dosáhl maxima. Bylo mi tehdy 40 let. Založil jsem si firmu, která si dala za úkol hledat na Východě zajímavé technologie.

 

Také jste se setkal s tím, že jako Slovana vás Rusové přijímali vřeleji než lidé ze západněji situovaných zemí?

Otevřeně se k nám tak staví a je to cítit i v obchodě. Raději ho dělají s námi. Berou nás jako tu nejzápadnější výspu Slovanů. Jsou věci, které Rusové neprodají nikomu jinému než Čechům.

 

Jak se v Rusku dělá obchod?

V Rusku to funguje tak, že může existovat smlouva podepsaná dvaceti právníky a ta smlouva nebude platit, pokud se někdo rozhodne jinak. Nebo můžete dělat obchody deset let na základě podání ruky a všechno funguje. I to se mi v několika případech podařilo.

 

Jaké technologie jste v Rusku objevil a podařilo se vám je zobchodovat?

Jako jedinému se mi podařilo dostat mimo Rusko georadar, který měli připravený pro expedici Mars 95. A protože se Rusko rozpadlo a na Mars neletěli, tak zůstal ve výzkumném ústavu. Na rozdíl od amerického radaru neváží půl tuny, ale dvě kila, a vidí ne dva metry, ale sto metrů do země. Jeho cena byla několikrát nižší než u konkurence. V případě tohoto radaru jde o jediný exemplář, který je mimo Rusko. Koupit jsem jej mohl jedině proto, že jsem Čech. Jinak jsou to v současné době už embargované technologie.

 

Dalším produktem, který jste vyvezl z Ruska, byl Lignohumát. (Jedná se o stimulátor růstu vyrobený unikátní technologií, jež byla vyvíjena déle než 30 let.) Proč jste se rozhodl zrovna pro tento produkt?

Tohle by první produkt, který jsem se rozhodl neprodat, ale využívat ho dále.

 

Na základě čeho jste se takto rozhodl?

Udělal jsem si marketing a průzkum trhu. Ověřil jsem si, že je to nejlepší výrobek na světě svého druhu, je tisíckrát koncentrovanější než americké analogy, stojí stokrát méně, vyrábí se z odpadu. Licenci jsem neprodal, protože mi nikdo nechtěl věřit, že to funguje. Tak jsem nechal vyrábět produkt a začal ho vozit na český trh. V roce 2003, kdy už závod vyráběl, jsem měl možnost vše konzultovat s Ing. Františkem Čubou, CSc. z JZD Slušovice (mj. žákem Tomáše Bati). Řekl mi, že se látkami, které prodávám, ve Slušovicích zabývali. Pokud je prý pravda to, co uvádím o jejich vlastnostech, tak mám údajně v rukou časovanou bombu! Ale prý musím být jako beran, jinak nic neprosadím.

 

Takže jste se rozhodl být beranem!

Přejmenovali jsme firmu a tento produkt se stal naším hlavním. S ním jsem se vydal na strastiplnou cestu.

 

Jaké rozdíly jsou předností tohoto produktu a v jakém měřítku?

Tento inovativní produkt se liší hlavně v koncentraci. Látka je známá a aplikuje se už řekněme padesát let na polích v dávkách 500 kg na hektar. Koncentrát, který nabízím já, udělá tu samou práci v padesáti až sto gramech na hektar.

Jak se koncentrát aplikuje?

Při vstupu na trh nám nikdo nemohl poradit, podobný produkt neexistoval. A tak jsme se logicky dostali k aplikacím ve vodném roztoku.

 

Na co narážíte s tímto produktem na trhu v praxi?

Můj produkt je ideální jako komponent do jiných výrobků. Výrobky, o kterých hovořím, např. stimulátory růstu, mají více součástí a jednou z nich může být můj produkt. Bohužel, setkávám se s tím, že najdeme partnerskou firmu, poradíme jim, pomůžeme jim vyvinout výrobek, oni výrobek vyrobí, my jim pomůžeme vytvořit trh, ovšem oni za dva roky náš produkt nahradí nějakou náhražkou a jedou dál.

 

S tím jste se setkal?

S tím se potýkám a vedu kvůli tomu i právní spory.

 

Jak dlouho trvá, než se na to přijde?

Tři roky trvá, než přesvědčíme zemědělce, že určitý výrobek je schopen radikálně zvýšit efektivitu pěstování, a on ho začne používat. První rok si vezme vzorek, druhý rok to dá na deset hektarů a třetí rok máme šanci mu něco prodat. Pokud firma komponent ve výrobku zamění, tak zemědělci stejné tři až čtyři roky trvá, než přijde na to, že produkt nefunguje. A pak je třeba za ním přijít a vysvětlit mu to, a další tři roky trvá, než mi uvěří, že to tak je. S tímto a korupcí se bohužel potýkáme.

 

Můžete se takovým situacím do budoucna vyhnout?

Například s Francouzi už podepisujeme smlouvy, které jasně hovoří o tom, že si mohou vybrat, jakou látku tam dají, ale musí to říct mně a klientovi. To už nás posiluje. Ale u nás jsou stále lidé vynalézaví a snaží se našim zemědělcům tvrdit, že mají totéž. Že mají český Lignohumát a prodají ho levněji a všichni budou šťastní. S tímhle jsem ztratil dva roky soudních sporů a to jen proto, že stát nás proti podvodníkům nechrání.

 

Zdá se, že zkušenosti z vaší původní profese právníka vám jsou v podnikání užitečné.

Velmi!

 

Narážel jste také na úskalí byrokracie?

Mnohokrát jsem přemýšlel, co je horší. Zda úředník byrokrat, nebo úředník, který nezná obor, za který zodpovídá, anebo úředník úplatný. Dokonce jsem se setkal s tím, že může existovat kombinace všech tří.

Jak se vám daří v rámci zajištění podpory podnikání z fondů EU?

V roce 2003 jsme podali devět zpracovaných žádostí o dotace na Ministerstvo životního prostředí. Ani jedna z nich nebyla vyřízena.

 

Čeho se tyto žádosti týkaly?

Byly to různé projekty na ozdravení lesů zničených kyselými dešti. Podpora pro kořenový systém, pro omezení vápnění. Tyto projekty jsme odnesli na podatelnu. Po dlouhých měsících, když jsme od ministerstva neobdrželi žádnou informaci, jsme začali pátrat sami a dostali jsme odpověď, že žádosti nejsou zpracované proto, že v nich chybějí výpisy z obchodního rejstříku.

 

Ve všech devíti žádostech?

Přesně tak! Ohradil jsem se, že to není možné, protože jsem je tam osobně dával.

 

Jak vám to vysvětlili?

Paní referentka mi řekla, že pokud tam byly, tak se ztratily a že to bude asi selhání jednotlivce. Tak jsem se jí zeptal, zda je to devítinásobné selhání jednoho jednotlivce, nebo jednorázové selhání devíti jednotlivců. Odkázala mě pro odpověď do Štrasburku. Tehdy jsem pochopil, že bez úplatku, který my neumíme zaplatit, to nejde. Další dvě žádosti jsme podali na Ministerstvo obchodu a průmyslu, první se týkala zřízení unikátního výzkumného centra a druhá přímo výstavby továrny.

 

Jaký byl tedy posudek vašich žádostí?

Třeba takový, že moje technologie neexistuje. Jiný, nezávislý odborný hodnotitel ministerstva napsal, že je tato technologie zcela běžná, můžeme si to stáhnout na internetu a vyrobit doma v garáži, tak na co chci tolik peněz??

 

Abychom si rozuměli, chcete mi říci, že jste se na ministerstvu nesetkal s podporou podnikání v zemědělství?

Ne. A hlavně se nikde nesmí „říct“ že Lignohumát zvyšuje výnosy. Protože cílem v této zemi je utlumit zemědělství.

 

To se domníváte po vašich špatných zkušenostech?

Ano, cítím to tak. Není cílem, aby české zemědělství co nejvíce vyrábělo a exportovalo. Je cílem ho co nejvíce utlumit, aby se sem co nejvíce dováželo. To je také důvod, proč jsem tak aktivní v zahraničí. Protože budoucnost našeho zemědělství je dost pofiderní. Proto jsme první firma z východního bloku, která exportuje do Holandska, do skleníkových systémů. Proto vyvážíme do Francie, na Sicílii a do Itálie. V Čechách prodáváme, to ano, ale za obrovských nákladů.

Do jaké míry je reálné, že někdo přijde s ještě lepším produktem?

Pokud konkurence vyvíjí výrobek čestně, tak je budu nazývat konkurencí a mohou výrobek napodobit. Ale nikdy se nedostanou na takovou úroveň kvality a ceny, jako já.

 

Co vás v tom utvrzuje v tom, že konkurence má jen malé šance vyvinout konkurenceschopný produkt?

Na technologii, na kterou mám licenci já, pracoval výzkumný ústav v Rusku třicet let s týmem 1 001 vědců. Je velmi nepravděpodobné, že by jakákoliv nadnárodní společnost do toho dnes vložila takové peníze. Bavil jsem se o tom s Francouzi, kteří mi přímo řekli, že už patnáct let takový produkt vyvíjejí. Nevěděli, že už něco takového existuje. Jejich vývojový pracovník se mě zeptal, kolik gramů měsíčně jsme schopni vyrobit. Řekl jsem mu, že prodáváme pět set tun ročně. V tu chvíli byl na opláchnutí vodou, protože mu bylo jasné, že má před sebou dalších dvacet let. Pro jakoukoliv firmu je levnější výrobek či technologii koupit, než vyvíjet.

 

S jakými rozdíly se setkáváte mezi českým zemědělcem a zemědělcem z jiné země?

Když se bavím s anglickým zemědělcem, tak se mě zeptá, kolik stojí výrobek a zjistí, že 5 euro na hektar. Zajímá ho, kolik pšenice mu to přinese na výnosech. Podívám se, jaký má systém a protože je zhruba stejný jako u nás, tak mu řeknu, že to bude přibližně 5% navýšení výnosů. Vezme do ruky papír, na kterém má ze dvou stran informace. Na jedné straně má napsáno, jaké jsou nejnižší výkupní ceny pšenice, které garantuje anglická vláda na příští rok. Otočí papír a tam má napsáno, jaké jsou nejvyšší ceny základních živin, které garantuje anglická vláda na příští rok. A to mi ukazoval v září, kdy věděl, za kolik tu pšenici prodá a ví, kolik do ní může dát a když koupí můj produkt, kolik vydělá. Náš farmář, ten jako by stál u herního automatu, kterým je stát. Nemá žádné záruky. Na jaře zaseje a neví, co bude. Do toho přijdou rozmary počasí a podvodníci, kteří ho v průběhu roku ohrožují. Stát našeho farmáře nejen že neochrání před podvodníky, ale podle výnosů dostane farmář vykalkulovanou takovou cenu, aby nikdy nezbohatl. Naši zemědělci jsou v mých očích hrdinové!

 

Má nějaké jiné možnosti?

To víte, že mu řeknou, ať si to prodá v zahraničí. Ale jak to může udělat? Farmář je svázaný s půdou. Kdyby naši farmáři měli stejné podmínky, jaké mají zemědělci v západních zemích a celá Evropa fungovala bez dotací, tak jsou naši zemědělci bohatí lidé.

 

Co se dotací týká, jaké jsou pro farmáře možnosti?

Naši farmáři nečekají na dotace, protože vědí, že stejně nikdy nic nedostanou. Ale jsou moudří a hledají varianty. Rozvíjejí pěstování plodin, na které nejsou dotace ani na Západě. Protože jsme chytřejší ve výživě rostlin, víme jak na to a máme levnější pracovní sílu. Pokud jsou na Západě na určité plodiny dotace, nemá smysl je rozvíjet, protože je trh vždy převálcuje.

 

Které jsou ty plodiny, se kterými má náš farmář šanci ustát trh více, než s plodinami dotovanými na Západě?

Je to třeba mák a jahody.

 

Vy sám ještě uvažujete o dotacích, po těch zkušenostech, jaké máte, a s informacemi, které jste získal?

Na stavbu závodu u nás už jsem dávno zapomněl. Ta neochota, nepodpora a korupce je u nás tak velká, že je větší šance získat podporu třeba v Německu.

 

V rámci podnikání jste nějakou podporu přece jen získal a to ze strany Asociace středních a malých podniků, které jste členem?

Hlavně jsem získal informace. Jako podnikatel jsem velmi vytížený a nemám čas si všechny informace shánět sám. Jako člen získávám mnoho užitečných informací o nových dotačních programech, nových legislativách, o „pastech na podnikatele“. Za pár korun mého členského příspěvku to za mě někdo dělá a já mám přehled o tom, co se děje. Pokud někdo hájí naše zájmy, tak alespoň toto sdružení to dělá.

 

Bezpochyby se vám v podnikání vyplatily osobní vazby se zemědělci, kterým svůj produkt prodáváte. Jak vnímáte vývoj v jejich přístupu k obchodu a obchodní etiku jako takovou?

Farmářské rody jsou s půdou svázané tak silně, že celé generace od té půdy neodejdou. Proto si mohu dovolit v rámci osobních vztahů přijít, dát farmáři, který váhá nad jinými „nabídkami“, můj produkt, který dá na část půdy a na druhou část dá produkt od konkurence. Výsledek se dostaví, a pokud je farmář spokojený a přinese mu to to, co jsem slíbil, tak mi zaplatí. Pokud by to tak nebylo, nenárokoval bych si nic. Sám pak vidí, co mu vyroste vpravo a co vlevo. Takto přesvědčený farmář si pak produkt koupí znovu. A já vím, že mi zaplatí, protože bude mít zisk a když to odlehčím, tak s tou půdou nikam „neodejde“.

 

Musí být velmi těžké získat si důvěru permanentně státem nebo podvodníky klamaných zemědělců?

Získat si důvěru těchto lidí trvá opravdu několik let. Je důležité si těch lidí také vážit. Neprodávám jim barevnou televizi, ale produkt, se kterým oni zase dokážou vyvinout další produkt a dobrý výsledek těší nás všechny.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: archiv firmy AMAGRO

Vytvořeno ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR www.amsp.cz

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

 

Amagro s.r.o. je spolumajitelem výrobního závodu NPO RET, provozovatelem konsignačních skladů tohoto závodu a zároveň výhradním distributorem vysoce jakostních, plně rozpustných huminových preparátů Lignohumát a výrobcem dalších produktů na bázi Lignohumátu určených nejen pro zemědělství, ale i pro živočišnou výrobu, hobby trh i medicínu a potravinářský průmysl. Lignohumát je vyráběn z přírodní suroviny a je výsledkem nejnovější technologie – huminové látky nezískáváme těžbou a následným čištěním sloje, ale v procesu okysličené hydrolytické destrukce lignosulfonanu či ligninu, popř. i jiných organických látek.

Důležitější, než vlastnictví patentů či jedinečnost jsou pro nás naši spokojení zákazníci. V roce 2010 náš holding vyrobil a realizoval celkem 570 tun účinné látky, což znamená 5,7 milionu hektarů ošetřené půdy. Těžiště prodejů je v jižním Rusku (v celém Rusku máme 52 poboček), v Ukrajině a Kazachstánu. AMAGRO v roce 2010 zrealizovalo 7% celkové produkce závodu a to především na trzích západní Evropy. Základ našich prodejů tvoří výrobci hnojiv a stimulátorů růstu. Naši klienti v západní Evropě oceňují vysoký standard a definovatelnost složení, jež není závislá na momentálně těžené sloji. Významní odběratelé mají možnost si při podpisu kontraktu prohlédnout závod, což je důležité pro případ jejich střetu s podvodníky. Lignohumáty jsou oblíbené především pro svou stabilní kvalitu, což umožňuje vývojovým pracovníkům později garantovat i stejné výsledky v provozních pokusech. Disponujeme standardním technologickým postupem, máme dokonalou kontrolu nad kvalitou v každé fázi výroby, naše laboratoře garantují stabilní kvalitu výsledného produktu. Vyrábíme preparáty pro zemědělství (Lignohumát, Agrohumát), pro živočišnou výrobu, pro akvaristiku (Aquahum). V poslední době se velmi aktivně zabýváme vývojem komplexních produktů z nichž první Ligno SUPER NPK 7,5-8-6 byl uveden na evropský trh sezoně 2010. V české republice je vyráběn stimulátor růstu s naším komponentem pod obchodním názvem LEXIN. Další výrobky, především vyrobené ve spolupráci se zahraničními partnery se na českém trhu objeví v nejbližší době.

Zahraničními prameny jsme označováni za významného výrobce huminových látek a pevně věříme že i na českém trhu začnou spotřebitelé při výběru dodavatele humátu oceňovat stabilitu a rozlišovat poctivé výrobce od podvodníků. Děkujeme, že jste navštívili naše stránky a přejeme Vám mnoho příjemných chvil nejenom v našem, ale především - jak si všichni přejeme - i ve Vašem světě - ve Světě Lignohumátu.

Zdroj: www.amagro.com

Tagy: agronom, dotace, ekonomika, ministerstvo, věda, veletrhy, veřejná správa, výzkum, zemědělec, zemědělství

Komentáře