02.10.2012 22:14 | Michaela Lejsková

 

 

 

"Akademie věd jako jediná vědecká instituce v tomto státě organizuje už od 90. let minulého století pravidelné hodnocení svých pracovišť zahraničními odborníky." Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c.

 

 

 

 

Jaké je to stát v čele Akademie věd a balancovat na téměř nebalanční půdě, kterou u nás věda má? Co tvoří náplň práce předsedy Akademie věd, jaké jsou jeho úkoly, jaké podmínky mají naši vědci ke své práci a jakými výsledky se mohou pochlubit? To vše se dočtete v rozhovoru s galantním mužem, původně inženýrem chemie, který nás s celým štábem pozval do krásné historické budovy v Praze na Národní ulici. Spolu s prof. Drahošem můžete i vy nahlédnout za dveře pracovny předsedy věd Akademie České republiky.

 

Čím jste se aktivně zabýval před nástupem do funkce předsedy Akademie věd?

Byl jsem čtyři roky místopředsedou AV, ještě předtím osm let ředitelem Ústavu chemických procesů AV ČR.

 

Jak dlouhá je doba úřadování zvoleného předsedy AV? Může být stejný předseda zvolen znovu?

Předsedu Akademie věd jmenuje prezident republiky na návrh Akademického sněmu AV ČR, což je nejvyšší samosprávný orgán AV, který má momentálně 247 členů (zhruba třetina z nich je zcela mimo Akademii věd). Jmenování je na dobu čtyř let, s možností kandidovat ještě v následujícím funkčním období. Znamená to, že maximální doba „předsedování“ je osm let.

 

Jaká jsou kritéria a požadavky na kandidáta na předsedu AV?

Žádná předepsaná kritéria pro tuto funkci nejsou. Předpokládá se samozřejmě solidní vědecká kariéra a vědecko-manažerské zkušenosti. Všichni předsedové v novodobé historii AV ČR měli zkušenosti s řízením ústavů AV a většinou pracovali alespoň jedno funkční období jako místopředsedové AV. Kandidáta na funkci předsedy AV volí Akademický sněm v tajné volbě.

 

Nakolik jste svoji vlastní vědeckou činnost musel omezit na práci úřednickou?

Práce předsedy AV je činnost na plný úvazek, na svůj mateřský ústav se proto dostanu spíše nepravidelně brzy ráno nebo pozdě večer, naštěstí bydlím poblíž. Aktivní vědu už bohužel příliš nestíhám, snažím se udržovat si alespoň základní znalosti v oboru četbou odborných časopisů.

 

Nebojujete v rámci své funkce občas s přílišnou byrokracií? Pokud ano, v jakém směru?

Každý člověk ve vedoucí funkci dnes bojuje s byrokracií. S tou uvnitř vlastní instituce je možné něco dělat a já mohu říci, že jsme byrokracii v AV výrazně snížili. Horší je to s byrokratickými požadavky, které přicházejí zvenku: různá povinná hlášení, připomínková řízení, vyjadřování se k řadě věcí, mnohdy nepříliš důležitým – tady je to občas opravdu boj.

 

Co obnáší post předsedy Akademie věd, jaká je vaše náplň práce?

Předseda Akademie věd řídí činnost Akademické rady – to je sedmnáctičlenný výkonný orgán zvolený Akademickým sněmem, který rozhoduje o důležitých koncepčních, ale i běžných exekutivních problémech v AV. V případě předsedy to znamená řešení řady každodenních vědecko-manažerských záležitostí, jednání s jednotlivými pracovišti AV, projednávání věcí s orgány státní správy, s reprezentacemi vysokých škol a průmyslu, kontakt s médii, atd.

 

Daří se vám udržovat chod Akademie věd podle vašich představ?

Myslím si, že současná Akademie věd je dobře fungující instituce, jak z vědeckého, tak z organizačního hlediska. Centrální institucí je Kancelář AV ČR, která zajišťuje odbornou, právní a organizační agendu související s činností orgánů AV, vykonává správu kapitoly státního rozpočtu, zajišťuje rozdělování finančních prostředků pracovištím AV a má rovněž na starosti řadu činností v oblastech mezinárodní spolupráce a styku s médii a veřejností. Všechny tyto aktivity zajišťuje necelých šedesát pracovníků – zde nemohu nesrovnávat efektivitu jejich práce s rozsáhlými administrativními aparáty některých ministerstev.

 

Kde vnímáte, že jsou silné a slabší stránky AV, které můžete ze své pozice zhodnotit?

Právě dokončené hodnocení jednotlivých vědeckých týmů v ústavech AV za pětileté období, které bylo provedeno renomovanými zahraničními odborníky, ukázalo, že AV je jednoznačně nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR a je v ní řada týmů srovnatelných se světovou špičkou. Na druhé straně bych byl samozřejmě rád, kdyby těchto světových týmů bylo ještě více – proto já i Akademická rada pracujeme v současné době na strategii dalšího rozvoje Akademie věd, která by ještě více podpořila excelentní výzkum.

 

 

Kolik lidí v AV pracuje a jakým oblastem se věnují?

Na pracovištích AV pracuje zhruba 7 500 zaměstnanců, z toho je asi 60 % vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve výzkumných útvarech. Výzkum v Akademii věd je organizován ve třech hlavních vědních oblastech: jsou to vědy o neživé přírodě (matematika, fyzika, informatika, aplikovaná fyzika, vědy o Zemi), vědy o živé přírodě a chemické vědy (chemie, biologie, biomedicína, genetika, ekologie) a vědy humanitní a společenské (např. ekonomika, sociologie, psychologie, historie, archeologie, filozofie, lingvistika a další).

 

Když jsme odjížděli z fotografování na AV, bylo nám řečeno, že od čtyř hodin odpoledne jsou již garáže uzavřené. Přišlo mi to netradiční. Do kdy se u vás obvykle úřaduje?

V budově na Národní 3 pracují zaměstnanci již zmíněné Kanceláře AV či Knihovny AV (ta má mimochodem otevřeno až do 19 hod.), přičemž drtivá většina z nich využívá při cestě do práce MHD. Garáže s omezenou parkovací kapacitou jsou proto standardně otevřené pouze v normální pracovní době, tedy zhruba od 7 do 16 hodin, poté je má na starosti služba v recepci.

 

Považujete počet a možnosti zaměstnanců AV za optimální?

Optimalizace počtu pracovníků je primárně věcí vedení jednotlivých ústavů a jejich finančních možností. Já bych v této souvislosti zdůraznil pouze dva obecnější aspekty. Zaprvé: Akademie věd zredukovala v posledních dvaceti letech počet zaměstnanců zhruba na polovinu svého stavu v r. 1989, a zadruhé: Česká republika patří v rámci EU k zemím s nejnižším počtem pracovníků ve vědě a výzkumu na 1 000 obyvatel, což je docela alarmující!

 

Kdo jsou lidé, kteří proti tomuto alarmujícímu stavu bojují, a vnímáte jejich aktivní podporu?

Na tuto nevyhovující situaci upozorňujeme nejrůznější instituce už delší dobu. Proto nás šokovalo, když před třemi lety někteří nekompetentní činitelé tehdejší vládní Rady pro výzkum a vývoj bez jakéhokoliv rozumného zdůvodnění navrhli vládě prakticky skokovou redukci rozpočtu Akademie věd na polovinu, tedy o zhruba 2,5 mld. Kč. Kdyby k tomu skutečně došlo, znamenalo by to masivní propouštění vysoce kvalifikovaných vědců, které z finančních důvodů nemohly absorbovat ani vysoké školy, a kteří by se do výzkumu v ČR už nikdy nevrátili. Mimochodem, když jsem tehdy jel na jednu debatu do vysílání České televize, říkal mi taxikář, který mě vezl: pane předsedo, vy se vlastně hádáte o cenu 2,5 km dálnice z Olomouce do Ostravy. Docela mě potěšilo, že i člověk stojící zcela mimo oblast vědy byl o situaci informován. Navíc všichni víme, že ona předražená dálnice se nedávno zvlnila a nikdo teď neví, co s tím. Ale zpět do r. 2009. Vedení AV reagovalo svoláním mimořádné zasedání Akademického sněmu a důrazně protestovalo u vlády i dalších klíčových institucí, tedy v parlamentu i v senátu. Na podporu AV se tehdy rovněž postavila velká většina akademické obce, zejména mladí vědci a studenti. Situaci jsme vcelku ustáli, ale od té doby jsem pořád ve střehu, protože mám pocit, že v této společnosti je možné opravdu všechno.

 

Jak hodnotíte finanční účast, kterou se stát podílí na vědě? Kde je účast dostačující a kde vnímáte silné rezervy?

Stát investuje do oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) zhruba 26 mld. Kč ročně, což je částka výrazně pod průměrem EU. Značným problémem je pak financování VaVaI ze strany podniků: investují sice celkem zhruba 30 mld. Kč ročně, ale prakticky všechny tyto peníze pouze do svého vlastního výzkumu – jen v minimální míře podporují výzkum na vysokých školách či v ústavech AV. K tomu podniky spotřebují zhruba 4,5 mld. Kč ročně ze státního rozpočtu, což je takřka dvojnásobek průměru zemí EU-27. Bylo by tedy třeba navýšit státní rozpočet na VaVaI alespoň na úroveň evropského průměru a při jeho rozdělování dbát více na to, aby se státní podpora dostala především k těm nejkvalitnějším institucím. Dále by měl stát silněji motivovat podnikovou sféru – například zvýšenými daňovými úlevami – k přímé podpoře výzkumu na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích.

  

Jakou oblast hodnotíte v rámci vědy a výzkumu na AV za nejvíce hodnou zájmu a investic?

Akademie věd chce a musí podporovat především špičkový výzkum, bez ohledu na oblasti. Už jsem zmínil, že v základním výzkumu lze jen těžko předvídat pozdější význam aktuálních výsledků. Na druhé straně je jasné, že významné výsledky lze očekávat především od vynikajících týmů – ty je proto třeba podpořit prioritně, ať už jde o vynikající fyziky, nebo o špičkový tým historiků či lingvistů. V souvislosti s financováním v rámci AV bych zdůraznil, že tato instituce získává od státu formou přímé podpory pouze zhruba pouze 55 % svého celkového rozpočtu; zbytek si vysoutěží a vydělá svými patenty, licencemi a službami. Veřejnost má často zkreslenou představu, že stát financuje chod Akademie věd v plném rozsahu.

 

Nakolik se vaše profese dotýká politické angažovanosti a nakolik je to vhodné či dokonce žádoucí?

Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany a do žádné také nehodlám vstoupit. Moje politická „neutralita“ je určitě výhodou při jednání s orgány státní správy, ať už jde o vládu, nebo parlament či senát. Stýkám se a jednám rovněž s představiteli politických stran – například jde-li o přípravu zákonů důležitých pro oblast vědy a výzkumu, které poté musí projednat obě komory Parlamentu ČR. Je přirozené, že jednotliví pracovníci v AV mohou mít (a jistě mají) své politické preference, ale AV jako celek je a musí i nadále zůstat zcela nadstranickou institucí. Nezávislé a samosprávné postavení AV je pak zcela zásadním aspektem pro další rozvoj badatelské práce v jejích pracovištích.

 

Kde může veřejnost sledovat výsledky AV?

Většinu informací, včetně těch zcela aktuálních, lze najít na webu AV www.avcr.cz, případně ve veřejně dostupné výroční zprávě AV ČR, dále pak na webových stránkách jednotlivých pracovišť a v jejich výročních zprávách.

 

Na jakých projektech se AV aktuálně podílí?

Musíme si uvědomit, že na ústavech AV se ročně řeší řádově tisíce projektů jak z oblasti základního a aplikovaného výzkumu, tak ve spolupráci s průmyslovými podniky. Doporučuji proto výroční zprávy či webové stránky jednotlivých pracovišť.

 

Jak je to se zahraniční účastí na projektech AV?

Pracovníci AV se účastní mnoha stovek grantů a projektů financovaných ze zahraničí – konkrétní údaje jsou opět dostupné na webu a ve výročních zprávách pracovišť.

 

 

Kteří vědci nás reprezentují v zahraničí?

V zásadě nás v zahraničí reprezentuje úplně každý vědec, který zrovna v zahraničí je – ať už na krátkou dobu, nebo na delším pobytu. V Akademii věd se například snažíme vyslat každého mladého vědce po ukončení doktorského studia na zahraniční stáž – v současné době jde o více než stovku pracovníků. Na krátkodobé či dlouhodobé pobyty do zahraničí jezdí samozřejmě i zkušení vědci.

 

Vracejí se naši vědci ze zahraničí zpět do ČR? V jakém oboru tomu tak je nejčastěji?

Většina mladých vědců má zájem vrátit se po nějakém čase zpět do ČR. Důvody mohou být různé, od čistě rodinných (třeba nástup dětí do školy), až po věcné pracovní, a obor tady nehraje velkou roli. Akademie věd má logický zájem, aby se špičkoví mladí badatelé vraceli právě do jejích ústavů – právě pro takové vědce máme dobře fungující program finanční podpory nazvaný Fellowship J. E. Purkyně. V rámci tohoto programu nabízíme roční plat srovnatelný s významnými zahraničními vědeckými pracovišti a odpovídající pozici vedoucího týmu na příslušném ústavu. Zatím jsme z programu financovali zhruba 30 pracovníků, každého po dobu pěti let.   

 

Jak probíhá spolupráce AV s univerzitami?

Spolupráce s univerzitami je velmi intenzivní. Dokumentuje to více než padesát společných pracovišť AV a VŠ, přes 2 000 doktorandů školených na ústavech AV, tisíce přednáškových kurzů pracovníků AV ve všech třech stupních studia na VŠ, řada spoluprací na grantech a výzkumných projektech, a v neposlední řadě i společné aktivity v rámci velkých i středních projektů strukturálních fondů EU – jmenoval bych například nedávno zahájený projekt biomedicínského a biotechnologického centra Akademie věd a Univerzity Karlovy, Biocev, ve Vestci u Prahy.

 

Vnímáte rozdílný zájem o studium přírodních a technických věd a humanitních oborů?

Naše společnost určitě potřebuje vzdělané lidi ve všech oborech. Rovnováha zájmu mladých lidí o studium na vysokých školách je však výrazně posunuta směrem k sociálním a humanitním oborům. Říkám si, kdy konečně středoškoláci začnou přemýšlet nad tím, kolik např. sociálních antropologů může v tomto státě najít odpovídající místo (osobně nic proti sociální antropologii nemám, uvádím ji jen jako příklad) a kdy si řeknou, že šíře a kvalita vzdělání, kterého se jim dostane na prestižních technických a přírodovědných fakultách, jim nejen spolehlivě zajistí zaměstnání, ale umožní v případě naléhavé potřeby rychle se doučit i onu sociální antropologii. Ten konec věty je samozřejmě lehká nadsázka, ale já si dovedu takovou situaci docela dobře představit, na rozdíl od opačného případu, tedy konverze antropologa na chemika.

 

Podle čeho jsou hodnoceny výsledky jednotlivých pracovišť AV a kdo je vyhodnocuje?

Akademie věd jako jediná vědecká instituce v tomto státě organizuje už od 90. let minulého století pravidelné hodnocení svých pracovišť zahraničními odborníky. Hodnocení se koná zhruba po pěti letech, poslední hodnocení za léta 2005–2009 bylo ukončeno loni. Toto hodnocení proběhlo tentokrát až na úrovni jednotlivých vědeckých týmů – bylo jich skoro 400 – a výsledky hodnocení byly promítnuty do rozpočtů ústavů. Znamená to, že ústavy s větším počtem vynikajících týmů dostaly přidáno, samozřejmě na úkor těch horších. 

 

Jaké výsledky považujete za poslední rok, dva za zcela stěžejní?

V základním výzkumu se dá těžko předvídat, který výsledek bude mít největší praktický dopad a kdy se tak stane. Špičkových výsledků výzkumu v AV je celá řada – ty aktuální jsou na webu www.avcr.cz. Kdybych měl vybrat ne jednu konkrétní věc, ale celou oblast výzkumu, připomněl bych velmi slibné výsledky při léčbě nádorů: od látek blokujících cévní zásobování nádorů, které bez živin nemohou dále metastázovat a hynou, přes způsoby cílené dopravy léčiv přímo do nádorů, až po účinnější a šetrnější způsoby chemoterapie, kde by pacient tolik netrpěl vedlejšími příznaky.

 

 

Jak se vám daří komunikovat s médii a s veřejností? Jak obecně hodnotíte ze své pozice zpracování informací, které za AV poskytujete?

Jsem přesvědčen o tom, že se mediální obraz AV v posledních několika letech výrazně zlepšil. Zásluhu na tom jistě má i náš odbor mediální komunikace, jehož ředitel má se světem médií značné zkušenosti, ale také tým pracovníků ve Středisku společných činností Akademie věd. Ročně pořádáme řadu tiskových konferencí informujících o důležitých objevech a výsledcích výzkumu v našich ústavech, pracovníci ústavů vystupují prakticky denně v médiích. Celorepublikovým fenoménem se stal náš Týden vědy a techniky, spojený se dny otevřených dveří ústavů AV, který se letos uskuteční už podvanácté – ten loňský navštívilo přes čtyřicet tisíc zájemců. Všechny důležité informace zveřejňujeme na našich docela atraktivních webových stránkách. O zájmu veřejnoprávních médií o systematickou spolupráci s Akademií věd svědčí i memoranda o vzájemné podpoře a spolupráci, uzavřená nedávno s Českou televizí a Českým rozhlasem.

 

Při fotografování v budově AV jsme s naším fotografem Robertem Vanem měli možnost navštívit krásné prostory. Kdo je vlastníkem této budovy a spravuje ji?

Budova Akademie věd na Národní 3 je ve vlastnictví Střediska společných činností AV, které pro AV zajišťuje nezbytnou infrastrukturu.

 

Jakou má budova AV historii? Byla vždy sídlem AV?

Jde o neorenesanční budovu z roku 1861, postavenou významným architektem Vojtěchem Ignácem Ullmannem původně pro Českou spořitelnu. Mimochodem stejný architekt navrhl i vedlejší palác Lažanských (dnes je v něm kavárna Slávie). V roce 1896 byla budova rozšířena o část s dnešním hlavním vchodem a o rozměrnou dvoranu pro styk s veřejností. Po znárodnění peněžních ústavů připadla budova České akademii věd a umění, v r. 1952 její pokračovatelce ČSAV, po rozdělení Československa pak dnešní Akademii věd ČR. Ve druhé polovině 90. let jsme dvoranu stylově zrekonstruovali a zpřístupnili odborné veřejnosti jako čítárnu Knihovny AV. Dvoranu rovněž využíváme pro nejrůznější slavnostní příležitosti, například pro předávání nejvyšší vědecké hodnosti doktora věd vynikajícím vědcům z Akademie věd i z vysokých škol.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Oblečení a obuv: BANDI VAMOS www.bandi.cz

Foceno v budově Akademie věd v Praze, Národní 3 www.avcr.cz

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

Tagy: Akademie věd, věda, výzkum

Partneři

Komentáře