Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. – profesor analytické chemie a chemometrie

02.02.2025 17:06 | Michaela Košťálová

Narodil se za války v roce 1943 ve Štokách v okrese Havlíčkův Brod. Od mládí ho bavila chemie. V roce 1960 nastoupil v oboru Teoretická a přírodní chemie studia na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po roce pokračoval ve studiu téhož oboru na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně dnešní Masarykově univerzitě v Brně, kam se v roce 1961 jeho rodiče ze Štoků přestěhovali. Studium fyzikální a teoretické chemie na PF UJEP Brno úspěšně absolvoval v roce 1965. Po promoci nastoupil jako promovaný chemik na přidělenou ministerskou umístěnku jako asistent analytické a fyzikální chemie na VŠCHT v Pardubicích. Po obhajobě dizertace CSc. na VŠCHT v Pardubicích (1973) a rigorózu RNDr. na Karlově univerzitě v Praze (1975) byl roku 1990 jmenován doktorem chemických věd DrSc. na VŠCHT v Praze a téhož roku ještě docentem v Pardubicích. V roce 1994 ho prezident Václav Havel jmenoval profesorem. Je autorem řady odborných článků a mj. působil také jako tajemník odborné skupiny Chemometrie při České společnosti chemické.

 1983 Soektrofotometr s pH metrem

Chemie vás údajně bavila už od mládí. Byl jste tedy na základní škole v tomto předmětu „typický jedničkář“? 

Vynikající učitel chemie a ředitel školy Kunt motivoval svou názornou laboratorní výukou chemie polovinu 8. třídy na osmiletce ve Štokách tak, že se řada žáků nadchla pro chemii a rozhodla se pokračovat ve studiu chemie na chemické průmyslovce, nebo na jedenáctiletce v Jihlavě. Samozřejmě i já byl mezi nadšenci do chemie, zvláště když jsem chodil do fotografického kroužku ředitele Kunta (Flexaret) a k Vánocům jsem dostal aparát Pionýr 6x6 a fotky dělal sám doma v koupelně.

 

Kdy jste se rozhodl zamířit na studium chemie na Karlově univerzitě v Praze?

Měl jsem v životě štěstí na skvělé a výtečné učitele chemie, matematiky a fyziky. Od té doby si hlavně nyní jako učitel uvědomuji, že vše záleží na výřečnosti a znalostech a tudíž na kvalitách učitele. Neexistují totiž žáci, „kteří nemají buňky či mozek na přírodní vědy“, to jsou výmluvy buď studentů-lenochů, nebo měli chudáci slabého kantora. Na jedenáctiletku v Jihlavě přišel v 1958 čerstvý absolvent přírodovědecké fakulty Palackého univerzity v Olomouci, promovaný chemik František Březina, přímo zanícený chemik a vynikající řečník, především v teoretické chemii, atomistice a v jaderné chemii. Jako výborný vypravěč popularizoval a hlavně rozšiřoval své přednášky o skladbě molekul, atomů, ale také o polarografii, za kterou akademik Jaroslav Heyrovský v té době právě obdržel Nobelovu cenu. Ke studiu chemie na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity na Albertově v Praze, kam bylo v roce 1960 přihlášeno okolo 600 studentů, brali ovšem jenom prvních čtyřicet studentů dle seznamu získaných bodů u přijímaček. Moje přijímací zkouška byla příjemnou rozpravou o skladbě atomu, radioaktivitě, instrumentálních technikách v analytické chemii s profesory Zýkou, Doležalem a Simonem, která se nakonec protáhla na více jak hodinu, zatímco druzí studenti hovořili maximálně patnáct minut. Páni profesoři žasli jak učitel chemie na jedenáctiletce v Jihlavě v letech 1959 – 1960 nabudil studenta Melouna k zájmu a lásce k chemii a se zájmem si s ním o tehdy aktuální atomistice popovídali. I ostatní studenti z naší maturitní třídy v Jihlavě se snadno dostali na chemické vysoké školy v ostatních městech republiky, tak výtečně jsme totiž byli připraveni ke studiu chemie. V seznamu studentů jsem se tehdy octl na druhém místě, a tak jsem byl přijat ke studiu na přírodovědecké fakultě UK.

 1986-Transformace dat

Inspirovali vás rodiče, nebo jste se o budoucí profesi rozhodoval sám?

K výběru mé profese mne přivedli především učitelé na střední škole. Rodiče do mé volby nezasahovali, ale s chemií souhlasili.

 

Byla chemie jediným oborem, který vás lákal, nebo jste zvažoval i jinou profesi, třeba medicínu?

Chemie naprosto vyhrála, středem mé pozornosti byla ovšem i fyzika a hlavně matematika. Už na základní škole jsme měli výtečného učitele matematiky Urbana, který vždy říkal: „Matematika se nedá naučit, ta se musí umět.“ Já jsem se nikdy matematiku neučil, mně stačil Urbanův výklad, který byl tak názorný a perfektní, že kdo při hodině právě nespal, musel vše pochopit již z jeho výkladu. Opět šlo o výtečného učitele, v předmětu nestačili pouze nesoustředění a roztěkaní žáci, kteří se vymlouvali, že na matematiku nemají hlavu. Řešení rovnic, nerovností či goniometrické funkce tvořily moji oblíbenou parketu, kdy jsem ve třídě dominoval, samozřejmě se samými jedničkami kromě tělocviku, protože jsem neuměl vyšplhat po laně až nahoru a Sokol jsme ve Štokách neměli, protože ho komunisti po válce zrušili.

 Chemometrická analýza dat

Proč zvítězila chemie?

V dětství jsem byl pečlivým posluchačem rádia, protože televize nebyla či teprve začínala. A v rádiu byly úžasné přírodovědné pořady jako Paprsek vědy a techniky nebo Meteor, a tam bývaly zajímavé výklady o elektronech, pozitronech, neutronech, protonech, atd., o chemii a fyzice, což jsem přímo hltal. Technika, hlavně přírodní vědy, byly v té době přímo móda a mládež ji vedle rozhlasových sobotních her Verneovek či nedělních pohádek pravidelně poslouchala. To byla totiž pro mládež silná intelektuální motivace. Dnes jsou po počítačích nejmilejší hračkou mládeže chytré mobily s „všeznajícím“ Googlem či Wikipedií. Bohužel studenti téměř vůbec nečtou, obsahy krásné literatury v povinné četbě si „vygooglují“, a to nejenom v povinné četbě. Je úsměvné sledovat, jak v televizních soutěžích důchodce snadno zvítězí nad mladým inženýrem nejenom ve všeobecných znalostech historie, zeměpisu, filosofie, hudby, ale i ve znalostech přírodních věd či v technice.

Do vašeho oboru patří kromě chemie také chemometrie. Vysvětlete, prosím, co si má laik pod tímto oborem představit.

Synonymem pro slovo chemometrie je počítačová analýza dat v chemii. V chemii dnes dominují fyzikální metody s řadou přístrojů k měření vlastností sloučenin, a tyto vlastnosti poskytují chemikovi spoustu naměřených číselných dat. V naměřených datech jsou uloženy velice cenné, ale skryté informace o vlastnostech, původu, vzniku, charakteru, kvalitě a kvantitě, které jsou vždy předmětem zájmu vyšetřovatele. Sloučeniny jsou většinou vzájemně svázány skrytými vazbami, pak se také vzájemně ovlivňují a chemik nehledá u roztoků pouze kvalitu a kvantitu, ale odkrývá i skryté vazby s využitím vhodného softwaru především vícerozměrných statistických metod.

Tvorba chytrého a užitečného softwaru, čili matematicko-statistických programů, je právě dominantní náplní předmětu chemometrie. Rozborem krve pacienta stanoví lékař bezpečně diagnózu, protože každá nemoc významně ovlivňuje složení krve. Krev je totiž zázračná tekutina, ve které je zašifrováno a ukryto pro lékaře mnoho cenných informací ke stanovení diagnózy, jen je umět odhalit. A o to se právě pokouší chemometrie, biometrie, psychometrie a další počítačové metrie.

 

 1990 Autoři patentu pístove mikrobyrety

Mezi vaše další zaměření patří i analytická chemie. Je nějaký rozdíl mezi analytickou chemií a chemií běžnou?

Obrovský vývoj chemie v posledním století vedl k tomu, že dnes rozlišujeme chemii dle specifického zaměření na chemii anorganickou, organickou, analytickou, fyzikální, biochemii, makro-molekulární, atd. Analytická chemie se dnes nezajímá pouze o kvalitu a kvantitu sloučenin ve směsi či v roztoku, ale také o jejich vzájemné ovlivňování, skryté vazby, a to především s využitím metod počítačové chemometrie. Analýzou instrumentálních dat vyšetřované směsi, a to například krve, vůně květiny, slitiny oceli, vody v řece, ovzduší, potravin se hledají skryté vazby a vlastnosti, které pomohou rozluštit či nalézt původ směsi, čistotu látky, diagnózu pacienta, původ a vlastnosti a i výrobce oceli, atd.

K naměření vypovídajících dat je třeba v mikroanalýze užívat odměrná super přesná zařízení, a proto jsem s kolegou Říhou vyvinul pístovou mikrobyretu, kterou vyráběla firma v Brně v r. 1990.

 

Ve vašem životopise jsem zaznamenala, že rigorózní práci jste obhajoval na Univerzitě Karlově v Praze, je to tak?

Můj zájem o matematické vědy či metody vedl k hledání spojení matematiky a analytické chemie. Z tvaru naměřených křivek v analytické chemii z titrací, spekter, polarogramů, chromatogramů jsem se vedle pouhé kvality a kvantity stanovených sloučenin pokoušel odhalit navíc i skryté vnitřní vazby a vlastnosti mezi sloučeninami. Tak vznikla nejenom moje dizertační práce CSc. v roce 1973 na téma Aplikace numerické regresní analýzy při studiu iontových rovnováh ve fotometrických mikrotitracích, ale také rigorózní práce Užití počítače při hledání parametrů některých nelineárních modelů v analytické chemii, kterou jsem obhajoval v roce 1975 na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jsem kdysi v roce 1960 začal své studium chemika.

Titul CSc. jste získal ještě před titulem RNDr. Takže jste po základním studiu na univerzitě v Brně vyšel jako inženýr?

Ne tak docela. Studium fyzikální a teoretické chemie na PF UJEP Brno jsem ukončil jako promovaný chemik. Dizertační práci CSc. na téma Aplikace numerické regresní analýzy při studiu iontových rovnováh ve fotometrických mikrotitracích, Vysoká škola chemicko-technologická, Pardubice 1973 jsem obhájil v roce 1973 na VŠCHT v Pardubicích. PF UJEP Brno jsem úspěšně absolvoval v roce 1965.

 2010-Tvorba programů S-Plus

Vaše první zaměstnání?

Po promoci jsem jako promovaný chemik povinně nastoupil na přidělenou ministerskou umístěnku na místo asistenta na Katedře analytické a fyzikální chemie na VŠCHT v Pardubicích.

 

Mezi lety 1979 – 1981 jste hostoval na College of Science, University of Baghdad v Iráku. Povězte nám, prosím, o této stáži více…

Protože mezi mé koníčky vždy patřilo a patří studium cizích jazyků, investované peníze do intenzivních jazykových kurzů jsem se snažil navrátit ve svém vedlejším zaměstnání po dobu osmnácti let jako technický tlumočník na brněnském strojírenském veletrhu BVV v jazycích angličtina, němčina a ruština. Na BVV si mne při tlumočení všimli zástupci z iráckého velvyslanectví a vyžádali si mne na Ministerstvu zahraničních věcí jako experta k zavedení výuky chemometrie na College of Science, University of Baghdad v letech 1979 – 1985. Přestože jsem nebyl členem KSČ, podařilo se mne na ÚV KSČ a ministerstvu školství prosadit k odjezdu do Iráku a mým novým autem Škoda 110L odjet koncem srpna 1979 vzdálenost 5 500 km z Pardubic do Bagdádu. Po týdnu jsem 30. srpna 1979 dojel s uvařeným těsněním pod hlavou motoru škodovky do Bagdádu. Hned 1. září jsem začal vyučovat v angličtině předměty Instrumentální metody analytické, Programování ve fortranu na IBM 360 a Statistické metody v chemii, celkem 75 chlapců a 60 děvčat, a to děvčat evropsky oblečených v kostýmech bez pokrývky hlavy dle iráckého socialismu Saddáma Husajna. Motor škodovky jsem si sám opravil, protože jsem vezl kufr náhradních dílů, a navíc týden před odjezdem z Pardubic mne montéři Škoda servisu v Pardubicích naučili drobné opravy na autě, ale i v motoru. Na 56°C ve stínu jsem si obtížně zvykal první dva měsíce. Zatímco u nás je laboratorní teplota 25°C, v Bagdádu je pod klimatizací snížena venkovní teplota na definovanou 45°C. Za dva měsíce za mnou přiletěla manželka s oběma syny, starší Martin chodil na čs. velvyslanectví do 1. třídy. Bydleli jsme v pronajatém domě se zahradou 8 km od univerzity a 10 km od české školy při velvyslanectví. Škodovka sloužila jako můj výrobní prostředek, bez vlastního auta se totiž v Bagdádu existovat nedá. Benzín je tam lacinější než voda. Přednášel jsem anglicky s využitím blan na zpětném projektoru, semináře s výpočty jsem vedl sám a v laboratorních cvičeních mi pomáhali místní asistenti. Laboratoře byly k mému údivu vybaveny nejdražšími přístroji renomovaných amerických a japonských firem. Na výstavu přístrojů do Kuvajtu jsem byl poslán děkanem nakoupit polarografy. Nakoupil jsem přístroje československé výroby LP60. Děkan nebyl s mým nákupem spokojen, že jsem nekoupil polarografy firmy Radiometer nebo Metrohm, ale československé. Nemohl jsem mu říci, že ty české umím dokonale obsluhovat, zatímco na tyto dva špičkové dánské a švýcarské jsme u nás cenově ještě nedosáhli. Moje přesvědčivé vysvětlení děkanovi spočívalo v tom, že Nobelovu cenu za polarografii získal Čech Jaroslav Heyrovský a žádný Dán nebo Švýcar, proto jsou české polarografy nejdokonalejší. To ho kupodivu přesvědčilo a já byl spokojen. U nás má semestr obvykle 15 týdnů výuky a učitelé si rozdělí přednášky do 14 či 15 týdnů. V Bagdádu je však řada islámských svátků, takže na semestr zbude třeba jen deset týdnů. Co neodpřednášíte, to se nesmí zkoušet. Zkouší se výhradně písemně a před zahájením semestru musí přednášející dodat na děkanát zkušební tajné otázky ze svého předmětu. Tyto otázky pak úředníci děkanátu nakopírují pro počet studentů, zapečetí a uloží do trezoru. Děkanát vypíše jediný termín zkoušky vašeho předmětu, která se koná ve velké luxusně vybavené posluchárně. Pět členů zkušební komise, složené z asistentů nechemických oborů slavnostně rozpečetí otázky a rozdají je studentům a stopnou jim čas 120 minut k vypracování odpovědí. Studenti vypracují odpovědi do služebního sešitu, který je bez jména ale jen s kódem studenta. Přednášející opravuje vypracované odpovědi v přísné izolaci a píše studentovi dosažené body: 91-100 výborně, 81-90 velmi dobře, 61-80 dobře, 51-60 uspěl, pod 50 bodů neuspěl. Po obodování se balík odpovědí všech studentů odešle do Mosulu a do Basry dvěma nezávislým vyučujícím stejného předmětu. Zkušební komise v Bagdádu vytvoří po obodování průměr bodů ze tří hodnotitelů a seznam ročníku zveřejní na nástěnce. Když propadne více jak pětina studentů, vyměňuje se vyučující pro neschopnost a špatné výsledky ve výuce.

1981-Výuka v laboratořích za války

29. srpna 1980 jsme na druhý rok výuky do Bagdádu přijeli s rodinou už autem Lada 1800 s kufrem plným konzerv vepřového masa a tuzemského rumu, obojí je v Iráku zakázané. Potěšili jsme kolegy z české menšiny expertů na Nový rok 1980 přípitkem laskavým českým rumem, a žádnou duty-free skotskou či koňakem z diplomatického shopu. Touha po domově byla u všech stejná a český rum byl přímo vítanou medicínou. Zvrat v našem životě však přišel 21. září 1980 v 5 hodin ranním bombardováním celého Bagdádu perskými, tedy íránskými tedy americkými fantomy, když totiž již pár hodin předtím o půlnoci Iráčané na stíhačkách Mig 24 zničili v Teheránu elektrárny, zásoby nafty a benzínu a průmyslové podniky. Irán totiž neuposlechl ukončení desetileté smlouvy íránského šáha s prezidentem Ahmadem Hasanem al-Bakrem na pronajaté území u Perského zálivu, protože v posledních letech štval šíitský revoluční duchovní Rúholláh Músaví Chomejní z Teheránu irácké šíity (kterých je v Iráku většina) proti Saddámu Husajnovi. Začala válka. České ženy s dětmi, jen nalehko sbalené,  byly za týden šesti autobusy evakuovány do 950 km vzdáleného Damašku a odtud vládním letadlem prezidenta Husáka do Prahy. Po dvou měsících války jsme pokračovali ve výuce i na vysokých školách. Na věčné nálety a poplachy jsme si všichni zvykli, my chlapi jsme se sestěhovali do menšího počtu domů, protože nájemné stouplo z 10 tisíc dolarů ročně na 25 tisíc za dům. Já měl v domě osm mužů z Vodních staveb, kteří zakládali na Eufratu stavbu obřího mostu, který tam pak dostavěli Němci a který měl po premiéře v Bagdádu stavební reprízu v Praze pod Barrandovem. 150 studentů, chlapců i děvčat v posluchárně, bylo oblečeno do vojenských maskáčů československé výroby a o lavice měli opřené samopaly vzor 58, u kterého jsem kdysi u nás jako velitel čety učil mladé vojáky prezenční služby v r. 1966 tzv. „zborku a rozborku“ samopalu, každou povinně do jedné minuty. Přednášku jsem začínal povelem „samopaly zajistit“, protože v nich studenti měli ostré náboje a při pádu na podlahu by mohl vyjít výstřel. O přestávce jsem předvedl k úžasu celé posluchárny zborku a rozborku a získal tím u militantních studentů mnohem větší úctu než svými přednáškami. Na poznámku: „Vy musíte být ve vaší armádě alespoň generál,“ jsem přitakal: „No samozřejmě.“ V novém roce jsme my čeští učitelé naléhali na naše velvyslanectví, aby nás Ministerstvo zahraničních věcí co nejdříve odvolalo zpět domů. Mně se to povedlo v dubnu na jaře r. 1981. Válka den ode dne nabývala na síle a v areálu přírodovědecké fakulty v jeden pátek (den volna v islámu místo neděle) dopadla tunová perská raketa na pavilon biologie a po šestipatrové budově zůstal jen hluboký kráter. Během mé přednášky byl obvykle dvakrát houkán letecký poplach, kdy všichni studenti odešli na plochou střechu posluchárny a zaklekli do několika rojnic. Ze samopalů stříleli kolmo vzhůru na nalétávající fantom 100 metrů nad zemí, který tak obvykle dostal zásah do nádrží a vybuchl. Irácká armáda totiž užívala metrové sovětské antiraketky s infračerveným naváděcím zařízením a každá raketka si svého perského fantoma dohonila. Proto museli Íránci lítat nízko nad zemí a pak nemohli Iráčané kvůli svému obyvatelstvu tyto raketky používat.

 

V roce 1988 jste také působil jako hostující profesor na KTH ve Stockholmu. O co šlo?

Špičkové univerzity ve světě si často zvou autora vytypované učebnice atraktivního předmětu jako hostujícího profesora, aby semestr či dva přednášel svou učebnici a obohatil tak repertoár předmětů v magisterském či doktorandském studiu. Byl jsem pozván děkanem chemické fakulty Královské technické univerzity KTH ve Stockholmu, abych přednášel předmět Chemometrie podle své učebnice Milan Meloun, Jiří Militký a Michele Forina: Chemometrics for Analytical Chemistry: Volume 1. PC-Aided Statistical Data Analysis, Volume 2. PC-Aided Regression and Related Methods, Ellis Horwood, Chichester, England, 1988. Po každém semestru byly přednášky hodnoceny dle ohlasu studentů a děkan rozhodl, zda vůbec nabídne hostujícímu profesorovi reprízu v dalším semestru či roce. Zahraniční profesoři obvykle nezůstávali déle než dva semestry, protože jejich mateřské působiště je rovněž potřebovalo. Mně se podařilo vyučovat celkem šest semestrů s kladným hodnocením a platem místního profesora a prémiovým darem děkana formou moderního osobního počítače japonské výroby.

 1982-Výuka v cvičeních anglicky

Výuka ve Švédsku se poněkud odlišuje od naší, zkoušky probíhají výhradně písemnou formou jako objektivnější a spravedlivější způsob proti ústní formě, která je považována ze příliš subjektivní a pro psychicky ztrémované studenty někdy stresující. Po zkouškách odpovídá každý student svým hodnocením, ale čestně a se svým podpisem, na 40 specifických otázek a svých připomínek ke kvalitě přednášek, k obsahu, ke způsobu podání, ke kvalitě jazyka a ke kvalitě odpovědí na dotazy studentů v seminářích.<

 1990-Učitelé na KTH Stockholm

Protože ve Švédsku jsou velké platové rozdíly mezi bakaláři Bc, magistry Mg a doktory PhD, ale také je výběru u nás v konkurzu firmy přihlíženo k volbě předmětů ve vysokoškolském indexu a získané známce, je přístup studentů k výuce a přednášejícím diametrálně odlišný proti přístupu u nás. Studenti se snaží vyždímat z učitele maximum, a to i ve volném čase při konzultacích. Vybírají si spíše obtížnější předměty cíleně, aby v konkurzu u vysněné a úspěšné firmy snadněji uspěli za dobrý honorář. Švédsko se v tomto směru jeví jako velmi vyspělá kapitalistická společnost, které jde jedině o výsledky a výtečné výkony ve všech oborech při spravedlivém a velmi poctivém a progresivním placení daní, daleko vyšších než u nás. Neznají šedou či černou ekonomiku a veřejné mínění to považuje za jednoznačnou kriminalitu. Tomu také odpovídá vysoká životní úroveň, na kterou se sice snadno zvyká, ale je podepřena poctivou prací s výsledky. V tom se asi postkomunistické země od skandinávského přístupu významně liší. Samozřejmě se to projevuje i u výběru předmětů a v přístupu studentů ke studiu. K nám to doufám také přijde, ale ještě si desetiletí budeme muset počkat.

 

Také jste působil na Ústavu kybernetiky a chemie Estonské akademie věd v Tallinnu.

Byl jsem několikrát pozván do zahraničí na přednáškové turné chemometrie s využitím své dvoudílné učebnice Chemometrics for Analytical Chemistry. Jedno z delších dvouměsíčních turné bylo do Tallinnu v Estonsku, které nakonec vyústilo i ve společnou publikaci. Několikrát jsem měl podobné přednáškové turné i na Friedrich Schiller Universität v Jeně v bývalé NDR.

 

Dnes jste profesorem analytické chemie na Katedře analytické chemie CHTF Univerzity Pardubice. Co vše vyučujete?

Vyučoval jsem do svých 80 let (do roku 2022) chemometrii v magisterském a doktorandském studiu a do svých 78 let jsem vedl výpočetní semináře a laboratorní cvičení k předmětu Instrumentální metody analytické. Od 1. ledna 2023 jsem emeritní profesor Katedry analytické chemie, Chemicko-technologické fakulty na Univerzitě v Pardubicích a občas oponuji či konzultuji diplomové práce v magisterském studiu.

 1991 Chemometrie v počítačové učebně

Popište nám, prosím, podrobněji, čím vším se váš obor zabývá.

V přírodních vědách se dnes často používají přístroje k měření fyzikálních či fyzikálně-chemických veličin, tedy že se nabírají experimentální číselná data, ze kterých je třeba chemometricky vyhodnotit nejenom kvalitativní ale i kvantitativní veličiny a vhodným programem vyhodnotit vnitřní souvislosti, skryté vztahy a závislosti, související s navrženým třeba chemickým, fyzikálním nebo biologickým modelem. Dnešní přístroje už nemají pouze ručičkový nebo digitální displej jako je tomu u voltmetru či ampérmetru, ale data jsou shromažďována přímo na pevném disku v připojeném osobním počítači. V počítači je nahrán vhodný software, např. nelineární regresní program, který z naměřené křivkové závislosti vyhodnocuje požadované parametry. Takže např. z absorbance-pH křivky program vyčíslí nejlepší odhady disociačních konstant a molární absorpční koeficienty všech rozličně protonovaných částic světlo-absorbující kyseliny či báze. Matematické rovnice od celé řady analyticko-chemických modelů (např. Jobovy křivky, křivky molárních poměrů, titrační chelatometrické křivky, atd.) lze chápat jako nelineární regresní modely a snadno z nich vyčíslit vedle bodů ekvivalence také rovnovážné konstanty vznikajících komplexů nebo chelátů.

 

Mimo to jste také autorem řady odborných článků. Které texty jsou pro vás zpětně důležité?

Na katedře anorganické chemie Královské technické univerzity KTH ve Stockholmu jsem se naučil, že každý vyučující na univerzitě si musí povinně vypracovat a průběžně doplňovat své služební internetové stránky, které mají sloužit k jeho osobní prezentaci nejenom životopisem, ale především musí obsahovat potřebné výukové materiály k jeho vyučovaným předmětům, jako jsou literatura, slidy, zkušební otázky, dále pak separáty jeho výzkumné práce, fotogalerii, potřebné kontakty a nakonec statistický přehled návštěvnosti těchto stránek. Po návratu do Pardubic jsem si proto ihned začal takové stránky tvořit, a to dle vlaječek na první stránce, česky a anglicky, které jsou dnes každému dostupné na http://meloun.upce.cz. Zde je uveden úplný přehled 32 publikovaných knih polovina v angličtině, 190 separátů, 380 prezentací obsahujících projekty, granty, plenární přednášky na domácích a zahraničních konferencích, vedení diplomových prací a doktorských dizertací a závěrečných prací 15 licenčních postgraduálních studií vždy pro 30 účastníků v rozsahu 280 hodin při 8 týdenních soustředěních v elektronické učebně v Pardubicích v délce 18 měsíců. Pilířové materiály k chemometrii tvoří tři obsáhlé učebnice, které vyšly v mnoha opakovaných vydáních v nakladatelství Academia Praha a Karolinum Praha a jsou to:

 

         1. M. Meloun, J. Militký: Interaktivní statistická analýza dat, Karolinum Praha 2012, 4. vydání, ISBN 978-80-246-2173-9, 950 stran, včetně DVD s databází dat k 1700 úlohám.

         2. M. Meloun, J. Militký: Kompendium statistického zpracování dat, Karolinum Praha 2012, 3. vydání, ISBN 978-80-246-2196-8, 985 stran, včetně DVD s databází dat pro 1700 počítačových úloh.

         3. M. Meloun, J. Militký, M. Hill: Statistická analýza vícerozměrných dat v příkladech, Academia Praha 2011, 2. vydání, ISBN 978-80-200-2071-0, 755 stran, včetně DVD s databází dat řešených úloh.

         Uvedenou trojici knih jsem přeložil do angličtiny a 1. a 2. knihu publikoval v Anglii, zatímco třetí rovněž v angličtině byla vydána v Indii.

         1. M. Meloun, J. Militký, M. Forina: CHEMOMETRICS FOR ANALYTICAL CHEMISTRY: Volume 1: PC-Aided Statistical Data Analysis, Ellis Horwood, Chichester 1992, ISBN 0-13-126376-5, 330 stran.

2. M. Meloun, J. Militký, M. Forina: CHEMOMETRICS FOR ANALYTICAL CHEMISTRY: Volume 2: PC-Aided Regression and Related Methods, Ellis Horwood, Chichester 1994, ISBN 0-13-123788-7, 400 stran.

         3. M. Meloun, J. Militký: Statistical Data Analysis, A Practical Guide with 1250 Exercises and Answer key on CD, Woodhead Publishing India, 2011, ISBN: 978-93-80308-11-1, 1 600 stran.

 

Jednou z vašich profesí byla také úloha tajemníka odborné skupiny Chemometrie při České společnosti chemické. O co šlo?

Ve výboru chemické společnosti jsou zastoupeny všechny sekce chemie, proto byla zařazena i nová odborná skupina, a to chemometrie. Ukazuje se totiž, že všechny odborné časopisy o chemii vyžadují rigorózní zpracování naměřených dat, a to mezinárodně validovaným softwarem, jinak rukopis publikace neprojde úspěšně oponentním řízením a je vrácen autorovi jako nevhodný k uveřejnění v renomovaném časopise.

 1987-Vedení Akademie věd Tallinn

Věnoval jste se někdy i jinému, řekněme příbuznému oboru?

Mezi jiné obory či spíše mezi mé koníčky patří především studium jazyků a jejich aplikace při tlumočení. Osmnáct let jsem tlumočil technickou angličtinu, němčinu a ruštinu na zářijovém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně BVV, a to již od studentských let svého studia 1961 – 1965 na brněnské přírodovědecké fakultě UJEP. Tlumočnická kariéra mi začala v roce 1963, kdy jsem celý den tlumočil na diplomatickém protokolu BVV Nikitovi Chruščovovi a Antonínu Novotnému při slavnostním zahájení národního dne SSSR v Brně. Pět roků jsem tlumočil na všech akcích v republice japonskému koncernu Mitsubishi Corporation a čtyři roky britské firmě Marconi Instruments. Ukázalo se totiž, že pro kolegyně z filozofické fakulty byla technická terminologie příliš náročná, protože vyžadovala alespoň částečné porozumění technické podstatě stroje či přístroje, jinak byl překlad nepřesný či zmatečný. Já při znalosti fyziky jsem si vždy od června do září pečlivě prostudoval prospekty, takže jsem býval o veletrhu již více v obraze. Z toho důvodu jsem také snadno přednášel jako hostující profesor většinou anglicky v Bagdádu, Stockholmu, Jeně či Tallinnu, nebo anglicky prezentoval výsledky svého výzkumu na zahraničních konferencích. V našem řemesle jsou znalosti světových jazyků velmi užitečné spíše nezbytné. Samozřejmě jsem musel po dva roky v Bagdádu i částečně zvládat hovorovou arabštinu, jinak bych byl při placení na tržišti u Arabů ztracen a nemohl bych smlouvat cenu. Pět roků spolupráce s japonskou firmou Mitsubishi Corporation mě donutilo naučit se alespoň základní zdvořilostní fráze v japonštině.

 

Jste otcem dvou synů, ale ti ve vašich šlépějích nešli. Straší syn Martin je lékař, mladší Ivan pracuje jako ředitel útvaru akvizičního financování ČSOB Praha. Jste rád, že si vaši synové našli profesi dle vlastního uvážení, nebo je vám přece jen trošku líto, že nepracují přesně tam, kde jejich otec?

Jsem spokojen, že manželka PhDr. Helena, psycholožka a jinak personální vedoucí podniku Synthesia Pardubice, prosadila, aby si synové svobodně vybrali svou profesi a nenásledovali otce, protože jak v minulém režimu, tak i dnes nepatří profese vysokoškolského učitele chemie či matematiky mezi dobře finančně honorované a stejně tak i vědecká práce není veřejností nijak přeceňovaná.

 2010-Autoři učebnic chemometrie

Říkáte, že mezi vaše koníčky, pokud už zbude volný čas, patří opera, vážná hudba a amatérská fotografie. Je to tak?

Mezi mé koníčky vedle jazyků patří vážná hudba a fotografie. Byl jsem školním fotografem už na VŠCHT a fotografoval jsem zahraniční návštěvy, obhajoby, promoce a vstoupení vysokoškolského uměleckého souboru VUS na každoročním festivalu mezinárodních hudebních souborů IFAS. Když brněnská firma ZONER uvedla na trh svůj, vůči konkurenčnímu americkému software Photoshop, software Zoner, který byl v češtině a 30x lacinější, patřil jsem mezi první, kteří ho začali používat k profesionálním úpravám a prezentaci fotografií. Brzy firma Zoner uvedla pro vlastníky jejich programu Zoner také prezentační program Zonerama, který byl pro uživatele Zoneru volně stažitelný z jejich internetových stránek a zdarma. Zonerama umožňuje vytvoření vlastního uživatelského menu a umístění velkého množství alb. Umožňuje také veřejnou prezentaci, vystavování vlastní tvorby, ale také heslem uzamčené soukromé či rodinné fotografie. Během deseti let mám ve své Zoneramě více jak 60 tisíc fotografií, umístěných do 35 nadpisů ve vlastním menu. Vedle služebních školních fotografií zde mám i rodinné fotografie, dovolené, svoji uměleckou tvorbu, atd.

 

2004-Svatováclavská recepce v Arcibiskupském paláci s manželkou Helenou09-29F001

Co konkrétně máte rád ve vážné hudbě? Máte oblíbeného interpreta?

S manželkou Helenou jsme se účastnili kulturního života u nás. Každoročně jsme byli zváni na Svatováclavské oslavy ve Španělském sále nebo v Arcibiskupském paláci na Hradě. Měl jsem zajímavý rozhovor s Jeho Eminencí kardinálem Vlkem o církvi, přírodních vědách a expandujícím užívaní počítačů nejenom ve vědě a technice. Byla to radost se bavit s tak vzdělaným a moudrým člověkem.

Mezi moje nejoblíbenější nástrojové interprety patří německá houslová virtuózka Anne-Sophie Mutter, přezdívaná „královna houslí s houslovým koncertem E-mol Felixe Mendelssohna Bartholdyho nebo s Čajkovského koncertem pro housle a orchestr D-dur a čínská klavírní virtuózka Yuja Wang, která mne zaujala Mendelssohnovým klavírním koncertem G-mol s dirigentem Kurtem Masurem. Dále je to gruzínská klavíristka Khatia Buniatishvili, která nejlépe na světě hraje obtížný Čajkovského klavírní koncert B-mol a také Chopinův klavírní koncert F-mol. Z operních zpěváků je třeba jmenovat moji nejoblíbenější Annu Netrebko, ruskou a rakouskou operní pěvkyni, sopranistku, spojenou především s účinkováním na scénách Metropolitní opery, Vídeňské státní opery a londýnské Královské opery, která často vystupuje se světovým tenoristou Rolando Villazónem v náročné Pucciniho Bohémě nebo Verdiho La Traviatě. Další slavnou umělkyní je určitě Aida Garifullina, kterou často doprovází bavorský tenor Jonas Kaufmann například v Pucciniho Turandot. Samozřejmě často využívám velké výhody internetové YouTube, na které si lze poslechnout špičkové výkony světových zpěváků bez drahého vstupného. Moje nejoblíbenější jsou velké a slavné symfonie Dvořáka, Beethovena, Čajkovského, Chopena, Liszta atd., které rád poslouchám.

 2004-Milý rozhovor s kardinálem Vlkem

Vaše přání do budoucna. Máte nějaké?

Ve vědeckém ale i uměleckém světě existuje jediné objektivní kritérium k posuzování lidí čili jedinců, kteří něco dokázali, a to je výkon či výsledek, který po každém člověku zůstane a kterým je každý jedinec charakterizován, znám a také třeba i proslaven. Toto kritérium by se mělo uplatňovat i obecně, prostě na každého. Každý člověk v životě něco vytvořil, něco dokázal, něco po něm zůstalo, postavil dům, zasadil strom či zplodil úspěšného potomka. Komu se podařilo ještě něco navíc, je dobré to v historii ocenit a na dotyčného nezapomenout. Toto kritérium by si měli důsledně uvědomovat i lidé v politice a řídit se dle něj: Co umíš, cos dokázal a co po tobě zůstane. Pak by totiž byla naše vlast kvetoucí zahradou.

 

Děkuji vám za rozhovor.

 

Text: Michaela Košťálová

Korektura textu: Vladana Hallová

Foto: archiv a Lenka Hatašová

Produkce: Michaela Köch

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře