Ing. Petr Bajer, CSc., ředitel RHK Brno

„Praotcem komor je zřejmě Napoleon, který zřídil různé pořádky ve Francii, ty přinesl také do Německa a dál.“ Ing. Petr Bajer, CSc. 

Přinášíme Vám rozhovor s ředitelem Regionální hospodářské komory Brno, která je samostatným právním subjektem v rámci sítě Hospodářské komory České republiky. Je zapsána v obchodním rejstříku. Byla zřízena na základě Zákona 301/1992 Sb. o Hospodářské a Agrární komoře. Slouží k podpoře podnikatelských aktivit, k prosazování a ochraně zájmů členských firem. Pan ředitel nám z historie komory prozradil, že obchodní a živnostenská komora v Brně byla založena na základě zákona č.122 již v roce 1850. Činnost původní komory v Brně byla ukončena k 1.1.1949. 9.10.1990 byla v Brně obnovena komorová činnost otevřením Regionální kanceláře Československé obchodní a průmyslové komory v Brně. Dne 29.1.1993 se konala ustavující Valná hromada samostatné Obchodní a hospodářské komory v Brně, která dosáhla největšího počtu členů, a to v roce 2008 - 703 členů.

Jak hospodářská komora zaštiťuje zájmy svých členů?

Každá komora má dvě základní činnosti. Je to lobbyistická část – ochrana zájmů a servisní část, což je napomáhání k tomu, aby k obchodním případům došlo. Když odbornou část rozdělíme klasicky tak jako všichni v Evropě, vzdělávání, zahraniční vztahy a poradenství, všechno směřuje k tomu, aby se nakonec někde setkali zástupci firem, důvěřovali si, potkali se v době, kdy jsou připravení, a udělali spolu obchod. Podnikání je obchodní případ, pro vytvoření důvěry je důležité, aby se lidé potkávali v různých situacích a v různých uskupeních.

V rámci členství se mohou lidé rozvíjet a setkávat přesně kde?

Aktuálně realizujeme 42. podnikatelské setkání a to bude mít tři bloky. Jeden blok je sportovní, členové si zde mohou zahrát tenis, domluvit si týmy atd. Druhý blok bude workshopový. To znamená, že půjde o spolupráci vysokých škol a firem. Ne na bázi inovace pro inovaci, ale inovace produktů, které už trh mají. Ta třetí část bude kontaktní. Členové se mohou setkávat při různých aktivitách. V rámci tohoto programu se prostřídá velké množství lidí. Tito lidé dostanou den nebo dva předtím seznam osob, které se závazně budou účastnit. Účastníci se připraví a dokonce i přichází se seznamem, s kým si přejí se setkat, případně se spolu domlouvají samostatně. Takže je to o prostředí, kde se velmi efektivně protíná odborná a neformální část. Takový golf nebo tenis je vlastně pozadí, jakýsi nástroj pro další spolupráce.

Můžete nám uvést nějakou konkrétní zkušenost z praxe?

Říká se, že obchod je záležitost „tváří“. Jde o důvěru lidí, a tu si člověk získá jedině tím, že toho druhého nevidí jenom za stolem. Já například jsem se dostal ke golfu tím způsobem, že mi jeden z členů řekl: „Heleď, my za Tebou nebudeme chodit jen do kanceláře. Udělej si čas a zajisti si zelenou kartu na golf. I tam platí určitá pravidla, jsou jiná než v běžném životě a lidé je dodržují. Golf je hrou gentlemanů a není možné, aby vám někam spadl míček a vy jste si ho pokopnuli do lepší pozice. Tímto způsobem se lidé také poznávají a vy pak vidíte, co od toho člověka můžete čekat. Opravdu i takovéto dodržování pravidel vypovídá o člověku, se kterým jednáte.

S tím souvisí nejen společenská prestiž, ale také tzv. obchodní jméno. Jaké jsou tedy podmínky pro přijetí do RHK Brno a jakým způsobem probíhá?

Zákonem o Hospodářské komoře č. 391/92 Sb. je dán princip přijímání členů. Předloží přihlášku, doklad o podnikání, o jeho přijetí rozhoduje 23 podnikatelů v řádně zvoleném představenstvu. Před schvalováním představenstvo obdrží data a podklady o zájemcích a minimálně těchto 23 členů představenstva nemá informace proti firmě zájemce, které by poškozovaly dobré jméno komory. Na druhou stranu je to pro firmu jakýsi závazek, protože členství je dobrovolné a ona vstupuje do společnosti, kde se zavazuje k nějakému chování a reprezentování komory, jejíž je součástí, a tento princip je zde prosazován.

Jak vypadá spolupráce s ostatními komorami?

Za dobu obnovené činnosti RHK Brno jsme měli příležitost organizovat řadu společných projektů s partnerskými komorami a více než 200 obchodních misí. Letos budeme realizovat spolupráci s dvaceti hospodářskými zahraničními komorami. Organizujeme program, kam zveme jejich členy k jednání. Dnes je už otevřený mezinárodní portál, na kterém se firmy přihlašují. My jim nabízíme přípravu, prezentaci i kontaktní jednání. K přípravě pak náleží i vzdělávání, workshopy, z nichž řadu realizujeme s našimi partnery v tuzemsku – jako například s Moravskou asociací podnikatelek a manažerek.

V rámci zahraničí jsou to pouze takovéto větší akce, nebo se soustředíte i na řekněme skromější projekty?

Nyní realizujeme obchodní misi s jedenácti firmami pořádanou Hospodářskou komorou  v Zadaru, další podobná aktivita je v Istanbulu, kam jede pět firem.

Jaká jsou témata a pro jaké firmy jsou takové obchodní mise?

Oborové, tematicky vyčleněné aktivity jsou efektivnější. Snažíme se ale dělat takové projekty i na bázi regionální. Oborové zaměření nestačí proto, že firmy hledají své uplatnění i v oborech, ve kterých to dříve nepovažovaly za efektivní.

Působí to trochu jako rozptylování energie...

Určitě je to rozptylování energie, ale jestliže jsme řekli, že hodnocením podnikání je obchodní případ, tak je to o hledání zakázek.

Takto obchodníci reagují na trh až nyní v rámci toho, jaká je hospodářská situace, nebo tento postup byl aktuální ještě předtím?

Jsem přesvědčen o tom, že to je princip a běžně se to v ekonomice takto dělá. Dnes je to však v širší míře. Musíte hledat nové zákazníky, nové obory, uplatnění a modifikace vlastního zařízení.

Uvedete mi prosím nějaký příklad toho, jak realizovat obchod mimo obor, na který jsme zaměřeni?

Nedávno jsme mluvil s pánem, který se zúčastnil Obchodního salonu RHK Brno na veletrhu WOOD-Tec. Oni sami jsou výrobci kuličkových šroubů, což jsou zařízení, která jsou tím nejdůležitějším na obráběcím stroji, a pro ně je trh celkem dost nasycen. V rámci těchto kontaktních dnů absolvovali opravdu vzorové jednání, tzv.hvězdicové, které se podařilo připravit tak, že z toho našeho komorového stánku vycházeli k jednání, které jsme my už částečně přichystali, některé si oni připravili na místě. Takže jsem toho člověka jen chválil, jak bezvadně využil této obchodní příležitosti. A on mi tehdy řekl: „Z toho, co se nám podařilo vyřídit přímo, vznikl snad jen jeden obchod. Ale během následujícího půl roku se velmi významně navýšilo využití a poptávka po našem zařízení, které používá transportní část, úplně v jiném oboru, který nevyžaduje tak exaktní přesnost a nebyl tolik využíván, ale dneska se nám to velice hodilo.“

Jakou doporučujete strategii, jak reagovat na současnou hospodářskou situaci, dobu recese?

Není to o tom, co doporučujeme a poskytujeme. Dnes už máme celou řadu služeb, ať už je to asistenční centrum s Moravskou asociací podnikatelek a manažerek tady u nás na komoře, nebo jiná. Například máme poradenství na bázi akviziční. To znamená, že máme právníky, kteří poskytují v rámci poradenské služby hospodářské komory základní informace a služby, a to buď v rámci projektu, který hradí komora, nebo v rámci spolupráce s komorou s tím, že pokud obchodník získá základní informace a důvěru k poradci, pak snáze a efektivněji zakázku udělá. Je to o komplexním servisu. To, co neumím udělat sám, nebo na to nemám lidi, si prostě vyhledám, najmu a využiji tam, kde mi to je nabídnuto, a to je na RHK.

Co nejčastěji manažeři firem podceňují v rámci složitosti podnikání?

Manažer řídící firmu do dvaceti lidí si udělá skoro všechno sám. Když má firma nad dvacet lidí, je to nad rámec možností. Tohle už se dá uřídit jen pomocí nějakého aparátu, nikoliv formou chaos managementu. Řádná organizace, týmové role lidí, nakupování služeb, zařízení IT. Jsou tady i další věci jako je catering a personalistika. Na tohle my máme zkušené poradce a dokážeme firmám nabídnout pomoc s organizací. Některé věci se dají nakoupit, některé se dají konzultovat, jiné zredukovat. Pro výrobní firmu, která má obrazně řečeno milion výrobních starostí, je to velká pomoc a zefektivnění, když využije právě těchto poradců, školení, obchodních salonů, oborových setkání.

Vy sám jste také podnikatel?

Obrat této komory je kryt z 16% z příspěvků a v těch zbylých 84% je věcí úřadu, aby sehnal prostředky, vydělal. Takže říkám, že jsem osmdesátičtyřprocentní podnikatel, ale ze zákona podnikat nesmím. Nikdo z pracovníků komory nemá ŽL ani návaznost na žádné podnikatelské aktivity. Účast v nepodnikatelských orgánech je možná. Já sám jsem členem tří vědeckých rad. Členem vědecké rady Mendlovy univerzity, akademické rady Stingu a také jsem členem vědecké rady Brno International Business School. Tato členství jsou v návaznosti na instituce, jež jsou součástí programů, které se realizují v rámci RHK.

Jaké vidíte rezervy na trhu a příležitosti k podnikání?

V České republice je k dostání všechno, ale není to v takovém rozsahu činností, jak lidé očekávají. Jestliže najdete to, co na trhu chybí, pak je to pro založení firmy klíčové. V různých svazech, komorách a jiných institucích je možné napomoci, ale realizační krok musí udělat člověk sám. Není nevhodná doba začít podnikat, může být jen nevhodný podnikatelský záměr, a s tím umí poradci komory pomoci.

Co patří ke klíčovým vlastnostem podnikatele?

K potřebným vlastnostem podnikatele patří výdrž. Zářným příkladem je právě Radim Jančura, který je velmi vytrvalý. Já mu velice fandím. Celá řada vynálezů v historii byla zapříčiněna tím, že vynálezce byl líný to dělat po starém způsobu a náročně, ale udělal to jinak a lépe a tím to celé zdokonalil. Pan Jančura jde tam, kde je mezera na trhu a přistupuje k obchodu právě tou cestou zjednodušení a zefektivnění. Zdokonaluje nejen procesy, ale i služby. A takové vlastnosti patří v podnikání k těm významným.

Děkuji za rozhovor.

Ing. Petr Bajer, CSc., ředitel RHK Brno

Text: Michaela Lejsková

Foto: RHK Brno

www.rhkbrno.cz

Publisher: Profashion 4/2010